Boj s Covid-19 ztěžují fundamentalisté všech tří monoteistických náboženství

Koronavirus je „Boží trest“ za to, že lidé „volili Trumpa“, že „Číňané jsou hříšníci“ nebo za homosexuály či emancipaci žen – tak si někteří věřící a duchovní tří monoteistických náboženství vysvětlují pandemii koronaviru. Řada jich navíc napomáhá jejímu šíření.

Většina židů, muslimů a křesťanů bezpečnostní opatření svých vlád dodržuje, ale problém představují fundamentalisté a tmáři. Zákazy často porušují ultraortodoxní židé v Izraeli. Jejich náboženští vůdci odmítají zavřít modlitebny a školy s tvrzením, že „přerušení studia Tóry je nebezpečnější než koronavirus“. Studenti ješiv, náboženských škol, tvrdí, že „Tóra je ochrání“ a „dokud studují, jsou proti nákaze imunní“. Vrchní rabín města Safed vzkázal věřícím, že je třeba náboženské předpisy a zvyky dodržovat, protože se blíží příchod mesiáše. Přestože v Izraeli platí zákaz shromažďování více než deseti osob, ultraortodoxní židé pořádají svatby s až 150 hosty, a někdy dokonce proti vládním zákazům protestují házením kamení na policisty.

Vzhledem k rychlému šíření nákazy v této skupině obyvatel Izrael ve středu protivirová opatření ještě zpřísnil a kromě nezbytných pochůzek se nikdo nesmí vzdálit od domu dál než sto metrů. Podle statistik mají ultraortodoxní židé na svědomí skoro třetinu všech izraelských případů koronaviru. Nákazu dokonce přivážejí ze zahraničí – tento týden se vrátila stovka ortodoxních židů z New Yorku, dvě třetiny z nich jsou infikované. V Kirjat Jearim u Jeruzaléma zjistili před deseti dny 15 nakažených a dnes je tam pozitivní každý čtvrtý člověk. Jeden nejmenovaný izraelský politik varoval, že jestli se ultraortodoxní komunita neumoudří, skončí Izrael jako Itálie.

S poslušností ortodoxních židů mají problém i na Západě, zejména ve Spojených státech, Británii nebo Francii. Nakazil se i významný rebe chasidského hnutí Satmar v New Yorku a jeden francouzský rabín zemřel.

Podobné problémy jsou často i s muslimy, protože řada jejich představitelů odmítá zavřít mešity. Kupodivu to však udělalo teroristické hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Islámský Úřad pro náboženské otázky Wakf zavřel mešitu Al-Aqsá na Chrámové hoře v Jeruzalémě a páteční hromadné modlitby zakázala i palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu.

Zákazy hromadných modliteb přijala i většina dalších muslimských zemí. Vůbec poprvé v dějinách jsou tak nepřístupné největší mešity v Indonésii, Istanbulu, Maroku, Libyi, syrském Damašku či keňském Nairobi, stejně jako ty nejposvátnější v saúdské Mekce a Medině.

Nikoli však v Pákistánu. Jeden místní duchovní v Karáčí hlásá, že „nejsme tak slabí, abychom koronaviru dovolili vyprázdnit mešity“. Řada pákistánských muslimů tvrdí, že „Alláh je ochrání“, a chodí se modlit dál; mešity jsou stále oficiálně otevřené, přestože počet nakažených už překročil jeden tisíc. Pákistán šíří nákazu ve velkém – v prvním březnovém týdnu se v Láhauru shromáždilo čtvrt milionu muslimů na každoročním setkání islámské Společnosti pro šíření víry, přestože v zemi už bylo skoro 700 infikovaných.

K hromadné nákaze došlo i v Malajsii, kde se v únoru konalo náboženské shromáždění 16 000 osob z 30 zemí. Vzešly z něj stovky nakažených lidí, kteří virus rozšířili do několika asijských států včetně Bruneje, Thajska, Kambodži, Singapuru nebo Filipín. K nekontrolovatelnému šíření nákazy přispěli i šíitští poutníci v Íránu, kteří líbali svatyně v posvátném městě Kom. Írán teď patří k nejhůře postiženým zemím.

V Británii jsou mešity, synagogy a kostely přístupné jen k „individuální modlitbě“, ale v některých se v pátek sešlo množství věřících. Postupně se zavírají i mešity ve Spojených státech. Ve Francii jsou už uzavřené; tamější islámští představitelé s vládou vzorně spolupracují.

Nejdisciplinovanější jsou křesťané. Jejich kostely jsou ve většině zemí nepřístupné. Odstrašující výjimkou je Brazílie, kde si evangelická církev vymohla jejich otevření dokonce soudně. Jeden její biskup řekl věřícím, ať se nákazy nebojí, protože „strach z ní rozsévá ďábel“, a zdůraznil, že „za koronavirovou kampaní stojí ekonomické zájmy“. Otevřené jsou i mnohé katolické kostely a bohoslužeb se účastní stovky lidí. Věřící následují příkladu prezidenta Jaira Bolsonara, který virus označil za „mediální fantazii“ a ukazuje se na veřejnosti v doprovodu početných stoupenců. Až do pondělka se zákazům vzpírala i řecká pravoslavná církev a jeden kněz byl v Řecku zatčen za to, že sloužil mši v kostele plném lidí.

Křesťanské církve ve Spojených státech zákazy většinou respektují. Dokonce vymyslely inovaci, která se rychle šíří po celé zemi – bohoslužby se konají pod širým nebem, z pódia promlouvá k věřícím kněz a lidé mu naslouchají z automobilů zaparkovaných opodál jako v drive-in kinech. Mše se také často konají přes internet.

Koronavirus změnil odvěké náboženské zvyklosti všech tří monoteistických věr a ti, kdo je změnit odmítají, představují ve svých zemích obrovský problém.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus