Jihovýchodní Asie dlouhodobě patří k dynamicky se rozvíjejícím regionům světové ekonomiky. Většina krajin Jihovýchodní Asie, včetně Indonésie, se však potýká, stejně jako Evropa, s pandemií.

Zatímco některé asijské země za své zvládnutí pandemie covid-19 dosahují mezinárodního uznání, ostrovní stát Indonésie, která je díky své rozloze šestnáctou největší zemí světa, se potýká s neustále rostoucími počty nakažených, které ji ke konci loňského roku zahnaly do hluboké recese. A tak indonéská vláda na radu ekonomů přistoupila k největšímu očkovacímu experimentu v novodobých dějinách, kdy se v očkovací kampani, kterou vláda odstartovala ve středu 20. ledna, státní orgány zaměřily na populaci v nejproduktivnějším věku.

Analytici vypočítali, že indonéská ekonomika potřebuje zhruba 100 milionů naočkovaných obyvatel, což je více než třetina populace. Tudíž vláda podepsala smlouvu na dodávku více než 125 milionů dávek vakcíny CoronaVac od čínského výrobce Sinovac, přičemž první dodávka tří milionů dávek je již v zemi. Ale fakt, že čínská vakcína byla testována na lidech ve věku od 18 do 59 let a tedy údaje o tom, jak je tolerována u starších osob, zatím nejsou k dispozici, se pro tuto očkovací kampaň nezdá být podstatný.

Ovšem i podle řady západních ekonomických analytiků je tento koncept vzhledem k mladé věkové struktuře obyvatelstva Indonésie ekonomicky správný. Neboť tato věková skupina má větší požadavky na soukromou spotřebu (největší složku hrubého domácího produktu) než jiné skupiny, což je pro hospodářství země obzvláště důležité. Navíc „skutečnost, že Indonésie zvolila odlišný přístup od USA a Evropy, má velký význam, protože poskytne cenné informace pro organizaci budoucích hromadných očkování,“ poznamenal k tomu profesor Dale Andrew Fisher, který se specializuje na infekční nemoci a je senior konzultantem divize infekčních nemocí v National University Hospital v sousedním Singapuru.

Alfou i omegou v této očkovací kampani je získání kolektivní imunity, jak říká profesor Amin Subandrio, ředitel Eijkman institutu molekulární biologie v Jakartě. Jeho tým věří, že mladá, očkovaná populace vytvoří „pevný val, který bude chránit starší lidi“. Zatím však není jisté, zda tento plán indonéské vládě vyjde. „Nemyslím si, že by někdo mohl dogmaticky posoudit, jaký je správný přístup,“ řekl k tomu profesor Peter Collignon z Australské národní univerzity, vyznamenaný v roce 2010 královnou za zásluhy o medicínu v oblasti infekčních nemocí, mikrobiologie a kontroly infekcí. Collignon věří, že indonéská strategie může zpomalit šíření této nemoci, avšak míru úmrtí v souvislosti s koronavirem podle jeho soudu neovlivní.

Čínská vakcína CoronaVac, využívající inaktivovaný virus SARS-CoV-2, je jednou ze tří vakcín, které Čína schválila pro nouzové použití. Jako experimentální přípravek byla testována nejen v Číně, ale i v několika dalších státech, mimo jiné i v Brazílii, která o nákup této vakcíny projevila zájem podobně jako Chile, Turecko, Indonésie a Singapur. Brazilští vědci pak na začátku ledna oznámili, že výsledky třetí fáze klinické studie u vakcíny CoronaVac nedosahují předpokládaných parametrů. Bezpečnost vakcíny sice výsledky studie nezpochybnily, ale její účinnost klesla v testech hluboko pod čínským výrobcem uváděných 78 procent, až na 50,4 procenta. Neboť původní čínský údaj nezahrnoval data od skupiny očkovaných lidí, u kterých se objevily mírné příznaky nákazy. Nicméně brazilští vědci zdůraznili, že středně těžkým až závažným případům nemoci covid-19 vakcína dokázala zabránit. Vakcína CoronaVac se tedy testovala v několika zemích, a to s různými výsledky. Turečtí vědci minulý měsíc stanovili její účinnost na 91,25 procenta, zatímco Indonésie, která již zahájila svůj masový očkovací program, uvádí účinnost 65,3 procenta.

Je pravda, že s očkováním ve střední Evropě rovněž spěchá Maďarsko, aby mohlo uvolnit protiepidemická opatření a povzbudit ekonomiku. Ovšem maďarské úřady (shodou okolností rovněž ve středu 20. ledna) nesáhly po žádné z čínských vakcín, ale povolily aplikaci vakcín AstraZeneca z Británie a Sputnik V z Ruska, postavených na adenovirovém principu, čímž se Maďarsko stalo první zemí, která schválila používání těchto dvou očkovacích látek v Evropské unii. „V Maďarsku bude možné používat jen tu vakcínu, kterou maďarské úřady označí za bezpečnou, účinnou a dostane povolení k použití,“ zdůraznil již dříve šéf maďarské diplomacie, podle kterého se též jedná o tom, že by se ruská vakcína Sputnik V mohla vyrábět i v Maďarsku. Avšak maďarská vláda populaci v nejproduktivnějším věku přednostně očkovat nehodlá.

Nicméně mladší pracující lidé jsou obecně aktivnější, více společenští, podstatně více cestují, tedy by jejich masová vakcinace v Indonésii možnosti přenosu mohla snížit rychleji, než by tomu bylo u starších lidí. A tak jsou tamější politici přesvědčeni o tom, že jejich rozhodnutí bude mít pozitivní dopad na skomírající ekonomiku. Přičemž však míra úmrtí v souvislosti s koronavirem je zřejmě příliš nevzrušuje.