Pandemie klade různé rébusy. Ukázku nabízí ostrov Hispaniola. Měl tytéž přírodní podmínky, tutéž populaci i dějiny. Až do doby, kdy západní polovinu (dnešní republiku Haiti) kolonizovali Francouzi a východní (dnešní Dominikánskou republiku) Španělé. Nyní ten ostrov působí jako dva různé vesmíry. Republika Haiti ztělesňuje chudobu, zaostalost, vykácené lesy a zemi, do níž jezdí nanejvýš humanitárci po zemětřesení. Dominikánská republika pak spíše hospodářský úspěch, zapojení do globalizace a zemi, kam míří miliony turistů.

A teď záludná otázka. Proč korona řádí víc v Dominikánské republice než na Haiti? Je to jen tím, že infekci šíří pohyb turistů? Nebo si obyvatelé zaostalejšího území, zvyklí na stres, boj o přežití a improvizaci, posílili imunitu? Jasnou a definitivní odpověď nikdo neposkytl.

Zajímavější je, že jasné vysvětlení schází i pro podobnou nerovnováhu v Německu. Třicet let po sjednocení už neplatí, že příslušnost toho či onoho kraje k Západu (staré Spolkové republice) či Východu (komunistické NDR) určuje třeba kvalita dálnic. Rozdíly přežívají, leč méně nápadné. Například v počtu mateřských školek je na tom lépe postkomunistický Východ. Ale jeden výrazný teď bije do očí.

Proč na východě Německa řádí korona méně než na západě? Proč je tam výrazně méně nakažených i mrtvých (a to i v přepočtu na lidnatost), proč jsou tam nižší odhady hospodářských škod? Ani tady jasnou a definitivní odpověď zatím nikdo neposkytl.

Jisté je, že mapy epidemie se podobají politickým mapám před rokem 1990. A trvá to od začátku epidemie.

Aktuální postřehy přináší pondělní studie spolkového ministerstva zdravotnictví. Očekávání v Německu se liší podle sociálních či věkových skupin. Druhé vlny epidemie se obávají o něco více mladí než staří, o něco více ženy než muži, ale výrazněji více lidé na západě než na východě (41 : 36 procent). Vysvětlení se různí.

Třeba. Je nerovnováha způsobena tím, že Němci z východu jsou méně mobilní? Že nejezdí tolik lyžovat do Alp? Či spíše tím, že jsou zvyklí méně chodit k lékaři, takže zdaleka všichni nakažení nebyli odhaleni? Těžko říci. Ale začínají se objevovat i argumenty společenské.

Na webu rozhlasu MDR se píše: fakt, že lidé zažili pád zdi, společenskou transformaci, museli se vyrovnat s tolika tlaky i obavami, možná posílil jejich imunitu. Kdo prošel zkušeností stále se měnících politických rozhodnutí, nejistotou ohledně vlastní budoucnosti, ale i vědomím, že při tom všem musí vydělávat, tomu to pomůže v době korony. Platí něco podobného i u nás? Toť otázka do pranice.

LN, 16.7.2020