Máme tedy jedinou jistotu - nedělní korejský vyjednávací maraton o znovuotevření obchodní zóny v Kesongu jistě nebyl poslední. Je však možné, že se v Pchjongjangu mění politické klima. Premiérem KLDR se v dubnu stal Pak Pong-ju, který je brán jako reformátor.

Znovuotevření průmyslové zóny v Kesongu je pro Koreu příznivá zpráva. Nejde však pouze o samotné otevření zóny, za důležité považuji spíš okolnosti, za jakých k němu dochází. Nedělní šestnáctihodinový vyjednávací maraton mezi zástupci vlád obou Korejí je dosavadním vyvrcholením řady předchozích přímých i nepřímých kontaktů (mimo jiné přímé jednání v Soulu 12. června). A je také jasné, že jednání budou i nadále pokračovat, a to hned 10. července v Kesongu.

Už když se KLDR rozhodla uzavřít průmyslovou zónu, tak se Soulu dostalo nečekané (byť nepřímé) podpory z Pekingu. Vláda ČLR totiž jednak vyzvala vládu KLDR, aby dodržela Vídeňskou úmluvu o diplomatických vztazích, ale hlavně jednoznačně uvedla, že "Čína zajistí legitimní zájmy a bezpečnost svých občanů a firem v KLDR." Spolu s (dubnovým) prohlášením, že vláda ČLR sleduje se znepokojením vývoj kolem průmyslové zóny v Kesongu, to byl jednoznačný signál, že Pchjongjang už nemůže počítat se 100% podporou ČLR ani v případě Kesongu.

Následovala celá řada návštěv na všech úrovních, které vyvrcholily návštěvou prezidentky Park Geun-hye v Pekingu. Připočtěme k tomu chybějící příjmy z Kesongu a je zřejmé, že Pchjongjangu dochází dech. To kromě přistoupení na mezivládní úroveň rozhovorů dokládají i dva momenty. Prvním je, že KLDR přistoupila na naprostou většinu požadavků Korejské republiky. Respektive, nevyslyšeným zůstal jediný požadavek Soulu, aby KLDR uznala svoji vinu za uzavření průmyslové zóny. Druhým momentem pak je nezvykle věcný tón zprávy KCNA (tisková agentura KLDR) o dosažené dohodě, kde se nevyskytují výrazy jako "zrádce" nebo "loutková vláda". Že se opravdu jedná o naprostou výjimku, dokazují ostatní zprávy KCNA, které se nějak dotýkají vlády v Soulu.

Co je tedy předmětem dohody? KLDR požádala, aby zástupci korejských firem zkontrolovali stav zóny. (V Koreji právě probíhá tradiční velmi deštivé léto, takže je možné, že do budov zatéká) a požadují, aby se výroba rozeběhla co nejdříve. KLDR proti předpokladům umožní, aby firmy odvezly nejen hotové výrobky, ale také suroviny a případně i stroje k revizi. Kromě již dříve prověřených Jihokorejců mohou přijet i další inženýři. Seznam osob přitom má být předán během úterý, takže na jejich případné prověření má KLDR velmi málo času.

Jednání budou pokračovat během technických inspekcí 10. července. Korejská republika požaduje, aby se průmyslová zóna v Kesongu nadále řídila podle mezinárodního práva a aby se tak zamezilo obdobnému uzavření zóny kdykoliv v budoucnu. Situace dnes se jeví velmi nadějně, nicméně úspěch nelze zaručit. Nevyřešené jsou škody, které jen Korejská republika vyčíslila na 1,76 bilionu wonů (tedy necelých 31 miliard korun). A jak už zaznělo na mezivládním jednání v Soulu, Korejská republika chce otevřít i další otázky, jako je znovuotevření turistického centra v Diamantových horách (Keumgangsan) nebo setkávání rozdělených rodin. A pak tu jsou další dosud nevyřčená témata, například situace v pracovních táborech KLDR nebo osudy uprchlíků, kteří jsou repatriováni zpět do KLDR.

Máme tedy jedinou jistotu – nedělní korejský vyjednávací maraton jistě nebyl poslední. Je však možné, že se v Pchjongjangu mění politické klima. Premiérem KLDR se v dubnu stal Pak Pong-ju, který je brán jako reformátor. (Do funkce byl jmenován těsně před uzavřením Kesongu, ale nevíme, jestli zde je vzájemná souvislost.) U moci již není Kim Ok, poslední družka Kim Čong Ila (a tedy "macecha" Kim Čong Una) a ČLR již také nestojí za KLDR tak neochvějně, jako tomu bylo ještě před rokem. Výsledek si odhadnout netroufám, nicméně věřím, že u otevření Kesongu nebo turistického komplexu u hory Keumgang to neskončí.