Bylo myslím jasné, že rok 60. výročí zahájení korejské války bude svým způsobem výjimečným. KLDR vstoupila do roku 2010 měnovou reformou (za jejíž průběh byl začátkem března veřejně popraven Pak Nam Gi, který byl za ni odpovědný), (jiho-)korejská média zase spekulovala o tom, že Kim Čong Il splní svůj deset let starý slib a navštíví Soul. Tyto úvahy však ukončilo torpédo, které 26. března poslalo ke dnu korvetu Čchonan. Loď byla potopena necelé 2 km jihozápadně od jihokorejského ostrova Bek-rjong (Baekryong-do). Ze 104 členů posádky se podařilo zachránit pouze 58 námořníků.

Mezinárodní komise, která potopení lodi vyšetřovala, měla 49 členů – 25 Korejců a 24 odborníků z Austrálie, Spojených států, Švédska a Velké Británie. Jejich závěrečná zpráva (vydaná 20. května, tedy v době kdy Kim Čong Il již byl bezpečně zpět ze své cesty do Pekingu) konstatuje, že loď byla potopena torpédem, jehož konstrukce je identická se severokorejským torpédem CHT-02D. KLDR svůj podíl na potopení lodi popírá, jihokorejská republika chce tento problém otevřít na půdě OSN, přerušila veškeré obchodní kontakty s KLDR. KLDR zase uzavírá průmyslovou zónu v Kesongu. O veliké citlivosti této věci svědčí i intenzivní zapojení Číny a Ruska do řešení problému.

KLDR oficiálně popírá, že by se na potopení korvety Čchonan jakkoliv podílela. Podle neoficiálních zdrojů (např. server Daily NK, jehož informace se ukazují jako velmi přesné) však útok proběhl na přímý rozkaz Drahého vůdce Kim Čong Ila.

K pochopení celého problému je ale nutné se vrátit ke konci Korejské války. Když bylo v červenci 1953 podepsáno příměří, bylo dohodnuto jednak zastavení všech bojů, jednak podoba pozemní demarkační linie. Obě strany „ustoupily“ o 2 km, vzniklé 4 km široké pásmo bylo z obou stran oploceno a svěřeno vojákům ze čtyř (v konfliktu neutrálních) zemí – Československa, Polska, Švédska a Švýcarska. Námořní hranice však takto ošetřena nebyla a velení OSN ji 30. srpna 1953 stanovila podle toho, jaké ostrovy ta která strana konfliktu ovládala – KLDR však nikdy tuto hranici (označovanou jako Severní hraniční linii) neuznala.

Ostrov Bek-rjong je nejsevernější výskou Korejské republiky ve Žlutém moři

A protože je tato část Žlutého moře velmi bohatá na ryby a další „plody moře“, čas od času dochází k drobným incidentům (rybářské lodě se občas dostanou na druhou stranu a po několikadenním vyšetřování bývá posádka propuštěna na svobodu). Lodě KLDR ale několikrát v posledních letech narušily tuto OSN stanovenou linii a Korejská republika pak neváhá střílet. Pro tyto šarvátky se vžilo označení „Krabí války“.

Nemyslím si, že by tento incident přerostl ve válečný konflikt – KLDR podle mě není dostatečně silná a Korejská republika by vojenským tažením nic nezískala. A vzhledem k „citlivému“ roku očekávám další akce – ať už na moři, nebo na pevnině.

Potopení lodi Čchonan má ale ještě jeden aspekt. Tato korveta totiž byla pojmenována podle města Čchonan (550 000 obyvatel, 80 km jižně od Soulu), kde najdete v něm nejen Památník nezávislosti, ale také Zvon sjednocení. Nabízí se tak spekulace, jestli tato skutečnost nehrála při potopení lodi Čchonan také svoji roli.

Převzato z blogu autora