Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Začnu zeširoka. Solženicin v Souostroví Gulag vypráví, kterak na jakémsi krajském (???) sjezdu došlo k ovacím vstoje a skandování Ať žije Stalin. Posléze všem došlo, že tento aplaus je nezastavitelný, protože kdo první přestane, toho ostatní označí za někoho, kdo nemá dost rád Stalina. Nakonec to na sebe vzal místní Nejvyšší a od té doby o něm nikdo neslyšel.

Jasně, nemusíme tomu věřit, ale: Írán je, a na tom se asi všichni shodneme, VELMI sebevědomá země. Myslím si, že po sérii atentátů nutně dochází k boji o moc, při kterém je argument "A co kdybychom se s Američany (Izrael? No fuj, o tom tu vůbec nemluvte; a otevřete okna, ať ten smrad vyvětrá) domluvili, protože dostáváme na zadek docela šeredně a lid by mohl začít remcat a těch dosavadních 36 000 mrtvých opakovat nechci", tedy - že tenhle argument je pro mluvčího smrtící. Možná i doslova, páč islámozrada je vážná věc.

A je úplně jedno, že se echt ajatolláhové odvolávají na perské tradice islámem ošklivě poničené. To jsou historické narativy a s tím nic nenaděláme a oni také ne.

Tím naznačuju, že jakákoliv jednání o uspořádání vztahů (mír je asi nepoužitelně silné slovo) nejspíš probíhají tajně a přes devatero prostředníků.

Problém je v tom, že Írán nemá s USA o čem jednat. USA požadují, aby se Írán USA podřídil, a to je pro Írán naprosto nepřijatelné. Vypadá to spíš jako permanentní válčení Římanů s Germány a Pikty.

Košer váleční roztleskávači měli vyšší cíle..

https://www.youtube.com/watch?v=UqO89uT8yE8

"Doláku", když už sem plácnete video, tak aspoň řekněte stručně, co tím chcete říct a o čem to video je a jak vaši tézi podporuje.

O tom, že jste sám to video zřejmě neshlédl a mu nerozuměl, i kdyby, nechci spekulovat.

"... íránského ministra zahraničí Abbáse Araqčího..."

Araqčí má v Bílém domě výstižnou přezdívku "fax", kdy nemá sebemenší vliv na rozhodování IRCG a pouze papouškuje, co mu mocnější řeknou.

Proto pro vládu USA není žádný partner.

Proč pani Zbavitelová lže, že Írán potvrdil jednání s USA v Pákistánu? Iránci jdou velice hrdý národ s alespoň 10 krát delší historii než mají USA. Myslíte si, že na písknutí budou jednat s někým, kdo jim během posvátného měsíce Ramadán zavraždil nejvyššího duchovního vůdce (ajatolláh je pro šíity to samé jako papež pro katolíky) a téměř veškerou politickou a armádní elitu (někde jsem četl nebo slyšel neuvěřitelné číslo, kterému můj mozek odmítá uvěřit - prý až 300 elitních politiků a generálů)? Fakt si někdo myslí, že Írán bude okamžitě jednat s někým, kdo 2x během jednoho roku za něj zaútočil přímo během jednání o podmínkách urovnání vztahů? A to vše v situaci, kdy Íránu se pomalu plní jeho cíle na ochromení ekonomické síly Západu (včetně Izraele) a ztrátu politického vlivu a prestiže Spojených států na Blízkém východě? V situaci, kdy Írán je schopen zasáhnout jakýkoli cíl v Izraeli (stačí si vzpomenout na město, kde Izrael vyrábí své jaderné zbraně)?

Válka obvykle mívá cíle, kterých chce každá ze stran dosáhnout. Úspěšnost nebo neúspěšnost války se pak posuzuje podle (s)plnění nebo ne(s)plnění těchto cílů. Cíle Iránu jsou zřejmé: krom těch, co jsem již napsal, je to získat pozici hegemona v regionu. A na základě zkušeností z 28. února 2026 se nikdo nebude moct divit, když Írán bude ty jaderné zbraně skutečně chtít mít. Nikdo ovšem neví, jaké cíle má Trump - kromě presentace sebe samého jako nej nej nej bytosti současnosti i historie celé zeměkoule a přilehlých galaxií, jako Prozřetelností vybraného zachránce světového řádu, míru a demokracie. 😊

U nás se téměř nemluví o jedné z podmínek, za kterých lodě mohou nadále proplouvat tím Hormuzským průlivem, který Írán kontroluje. Krom toho, že to mohou být jenom lodě států, které nepatří USA, Izraeli a jejich spojencům, je to pro USA mimořádně nebezpečná podmínka, že za zboží přepravené průlivem nesmí být zaplaceno v amerických dolarech, ale v čínských juanech. Pro někoho je to možná téměř bezvýznamná drobnost, ale pro USA je to snad větší ponížení jako kdyby jim Írán potopil některou jejich z jejich letadlových lodí. Do jaké míry to ekonomicky oslabuje americký dolar, jehož síla v zahraničí se odvíjí právě od toho, že VŠECHNY světa MUSÍ nakupovat ropu a plyn za americké dolary, nedovedu posoudit. Ovšem již jenom to, že si někdo dovoluje žádat plnit tuhle podmínku, musí být pro americké vedení včetně Trumpa mimořádně ponižující.

Ovšem kdyby zůstalo jen u žádosti - Íránu se již 4 týdny daří tuhle ponižující podmínku od lodí vymáhat. I proto se po celém světě zmenšují strategické zásoby ropy a zemního plynu a ceny letí do astronomických výšek. Jen málokdo je ochoten pochybovat o tom, že když současný stav se zásobováním ropou a zemním plynem potrvá ještě další 2 měsíce, tak ekonomika Západu může kleknout. Jednak kvůli vysokým cenám, a pak z důvodu vyčerpání strategických rezerv. Ropa a zemní plyn jsou totiž krví současné světové ekonomiky a lodní trasy její tepnami a žílami. Ucpaný Hormuzský průliv tak může způsobit devastační infarkt světové ekonomiky.

Text implicitně předpokládá, že problém spočívá v „nerealistických požadavcích“ Íránu a v nepředvídatelnosti americké politiky. To je ale jen povrchový popis situace. Ve skutečnosti jde o hlubší strukturální konflikt, který nelze redukovat na seznam podmínek ani na osobnost konkrétního politika.

Americké požadavky vůči Íránu totiž nejsou pouze technické (jaderný program, rakety, podpora spojenců), ale mají jasný mocenský obsah. Znamenají, aby Írán přijal pravidla mezinárodního uspořádání definovaného Spojenými státy a fakticky uznal jejich nadřazené postavení. Požadavek „trvalého“ ukončení jaderného programu, předání materiálu a omezení regionální politiky není jen bezpečnostní opatření – je to požadavek na dlouhodobé omezení suverenity.

Z tohoto pohledu se íránská reakce nejeví jako „nereálná“ v tom smyslu, že by byla iracionální, ale spíše jako symetrická odpověď v jiném jazyce. Írán formuluje své požadavky tak, aby zpochybnil právě tuto hierarchii: požaduje reparace, odstranění americké vojenské přítomnosti a garance nezasahování. Jinými slovy, odmítá vstoupit do systému, kde by byl podřízeným aktérem.

Problém je, že mezi těmito dvěma pozicemi prakticky neexistuje stabilní průsečík. Kompromis by totiž musel současně splnit dvě podmínky, které se vzájemně vylučují: Írán by musel přijmout omezení své autonomie, aniž by to bylo vnímáno jako podřízení, a USA by musely tolerovat nezávislého regionálního aktéra, aniž by tím oslabily vlastní roli garanta bezpečnostního řádu. Takový kompromis je teoreticky myslitelný, ale institucionálně velmi obtížně realizovatelný.

To také vysvětluje, proč jednání opakovaně selhávají bez ohledu na konkrétní obsah návrhů. Nejde primárně o parametry dohody, ale o to, jaký typ vztahu má dohoda implicitně zakotvit. Pokud má být výsledkem asymetrie, je pro Írán nepřijatelná. Pokud má být výsledkem rovnost, je problematická pro americkou strategii v regionu.

Výsledkem je situace, kdy obě strany mohou současně formulovat „racionální“ požadavky a přesto se nemohou dohodnout. Konflikt se pak nevede o konkrétní body, ale o samotný rámec, v němž by tyto body měly být interpretovány. A právě proto se kompromis bude hledat velmi obtížně – nikoli kvůli detailům, ale kvůli neslučitelnému pojetí toho, kdo má právo určovat pravidla.

Článek je pěkný příklad izraelské propagandy. Od jisté doby jsem přesvědčen, že placené. Izrael velice dobře platí přesně tenhle typ propagandy, která na první pohled vypadá jako něčí soukromý, ale i politický názor. Většina amerických kongresmanů by mohla dlouho vyprávět.

Nic lepšího než parafrázovat citát z článku mně nenapadlo:

"Nerealistické požadavky USA jsou však znepokojivé a naznačují, že si Washington nemyslí, že prohrává. Válka tak bude ještě nějakou dobu pokračovat, a může to být dlouho."

Pro srovnaní původní citát:

"Nerealistické požadavky Íránu jsou však znepokojivé a naznačují, že si Teherán nemyslí, že prohrává. Válka tak bude ještě nějakou dobu pokračovat, ale nemusí to být dlouho. "

placena propaganda? kdo si myslite, ze ma vice financnich prostredku, Iran potazmo Qatar (jehoz uplaceni se velmi osvedcilo na nejenom americkych universitach) anebo malicky Israel, ktery nedisponuje ropou?

Pouze nezřízený optimista by mohl očekávat, že útok Izraele a USA na Irán bude ukončen za pár dnů či týdnů. Hroutící se iránský režim ajatolláhů dostal útokem nový impuls a stal se jednotícím prvkem ve svaté válce islámu proti izraelskému a americkému šajtanovi. Pdmínky navržené Trumpem Iránu jsou stejně nesmyslné, jako iránské podmínky k ukončení války. Varováním je situace v Iráku, který byl pod vylhanou záminkou vlastnictví zbraní hromadného ničení napaden, Saddam zavražděn a země se dosud zmítá v chaosu náboženského a etnického chaosu.

A vadilo by Izraeli, kdyby se Írán zmítal v chaosu? Pořád lepší, než silný nepřítel...

Agentka Mosadu Zbavitelivá,opět v akci.Víc průhledné to ani nemůže být.

Muslimácký agent Uher opět v akci. Víc průhledné to ani nemůže být.

Někteří analytici říkají, že Irán tentokrát neukončí válku, kterou začaly USA a Izrael, jen tak, ale že bude hledat způsoby, jak tyto dva státy odstrašit od další agrese vůči sobě.

Z toho, co se stalo, Irán pravděpodobně vyvodil, že Izrael vůči němu používá metodu "opakovaného sečení trávy", kterou používal proti Gaze. To jest, že čas od času vybombarduje všechna iránská vojenská zařízení, která může a to bez ohledu na civilní oběti podobně jako v Gaze.

Problém je v tom, že i poměrně slabý stát (a to Irán v porovnání s Izraelem a USA dohromady je) může, pokud se k tomu rozhodně, napáchat nedozírné škody.

Motivace Iránu k co nejtvrdšímu odstrašení USA a Izraele je obrovská. Pokud mu opravdu hrozí, že bude Izraelem bombardován vždy, kdy se mu (Izraeli) zazdá, že Irán směřuje k příliš velkým vojenským kapacitám, pak jde o jeho existenční ohrožení.

Nejde o existenční ohrožení Iránu, ale jeho režimu.

Sionistická halekačka Zbavitelová zřejmě neví, že k jednání jsou potřeba dva. Podle vyjádření představitelů Iránu jedná Trump maximálně sám se sebou - zřejmě si hraje v oválné pracovně s maketami lodí a letadélek, jak to vtipně ukazují četná satirická videa.