Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje, ale počínání Donalda Trumpa vzbuzuje obavy. V sobotu dal Teheránu ultimátum, že musí do 48 hodin odblokovat Hormuzský průliv, jinak Američané zaútočí na íránské elektrárny. Těsně před jeho vypršením si to však rozmyslel a prohlásil, že s Íránem jedná. Ten to nejprve popřel, ale později přiznal, že jednání probíhá skrze prostředníka – Pákistán.

Američané předložili Teheránu drsné požadavky, jejichž splnění by válku zastavilo: úplné ukončení jaderného programu a slib, že ho Teherán už nikdy neobnoví, předání vysoce obohaceného uranu Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, zničení jaderných továren v Natanzi, Isfahánu a Fordu, souhlas s omezením výroby balistických raket, zastavení finanční a zbrojní podpory spojenců jako Hizballáh či Hamás a uvolnění Hormuzského průlivu. Za splnění těchto podmínek USA nabídly Íránu úplné zrušení sankcí a podporu jaderné elektrárně v Búšehru, aby vyráběla pouze elektřinu.

Islámské revoluční gardy (IRG) reagovaly vlastními, naprosto nereálnými požadavky: žádají válečné reparace, nulové omezení výroby balistických raket, zrušení všech sankcí i amerických základen v arabských zemích, zastavení izraelských útoků na Hizballáh a íránské představitele a navíc záruky, že USA ani Izrael už nikdy na Írán nezaútočí. IRG také požadují trvalou kontrolu nad Hormuzským průlivem a celosvětový souhlas, že Írán bude smět vybírat poplatky za povolení proplout. Inspirovalo ho, že Egypt vybírá poplatky v Suezském průplavu, ale Teheránu ušlo, že je to vybudovaná stavba, která vyžaduje údržbu, kdežto Hormuz je přírodní mořská cesta.

USA označily íránské požadavky za „směšné“ a Írán americké návrhy okamžitě odmítl. Sblížení tak protichůdných přání je prakticky nemožné a v tomto stadiu z jednání nic nebude. Izrael také okamžitě zdůraznil, že nezastaví útoky na Hizballáh. Souhlasil však s americkou žádostí dočasně pozastavit plánovaný atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Araqčího a předsedu parlamentu Mohammada Chálíbáfa, a umožnit tak zahájení rozhovorů mezi USA a Íránem; Američané by prý jinak neměli s kým jednat, protože všichni nejvyšší představitelé jsou mrtví.

Nerealistické požadavky Íránu jsou však znepokojivé a naznačují, že si Teherán nemyslí, že prohrává. Válka tak bude ještě nějakou dobu pokračovat, ale nemusí to být dlouho. Izrael se obává, aby nepředvídatelný Trump neustoupil.

Mimo jiné prohlásil, že jednání s Íránem je možné, protože tam „došlo ke změně režimu“. Ve skutečnosti se vzhledem k neviditelnosti nejvyššího duchovního vůdce, který je buď v kómatu anebo mrtvý, chopily moci Islámské revoluční gardy, což není dobrá zpráva ani pro svět, ani pro Íránce. O všem teď rozhoduje islámská vojenská junta.

Loni v červnu přestala válka proti Íránu Trumpa po 12 dnech bavit, a tak ji ukončil oznámením, že hrozba jaderných zbraní a balistických raket byla odstraněna. Jenže nebyla a Íránci výrobu raket naopak posílili. Teď jim sice rychle ubývají, ale režim ostřeluje Izrael a arabské země dál; ve čtvrtek dopadla do Tel Avivu raketa se stokilogramovou hlavicí a zranila šest lidí. Írán také v reakci na izraelský útok na jadernou továrnu v Natanzi zaútočil na izraelskou Dimonu, kde se nachází atomový reaktor; naštěstí bez následků a ztrát na životech.

Trump je impulsivní a náladový, říká, co ho zrovna napadne, a nelze ho brát za slovo. Přesto ho Izrael musí na slovo poslouchat, aby neztratil jeho přízeň. Jestli se Trump ocitne ve slepé uličce a válku zničehonic zastaví jako loni, Izrael bude muset operaci proti Íránu ukončit také. Proto teď útoky na důležité cíle maximálně urychluje. Ve čtvrtek zlikvidoval vrchního velitele námořnictva IRG Alírézu Tangsirího, který byl podle něj přímo zodpovědný za blokádu Hormuzského průlivu.

Jiná je situace v Libanonu, kde Izrael od Američanů očekává větší manévrovací svobodu. Zničil už šest mostů přes řeku Lítání, za kterou se měl podle podmínek příměří z listopadu 2024 stáhnout Hizballáh, ale nestáhl. Bez mostů už nemá jak dopravovat rakety a další výzbroj k izraelským hranicím, ale i tak jedna střela zabila první izraelskou civilistku. Hizballáh od 2. března, kdy útoky na Izrael zahájil, odpálil 3500 raket. Ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že izraelští vojáci na území jižně od Lítání zůstanou, dokud Hizballáh nepřestane Izrael ohrožovat. Už teď tam armáda zničila přes 350 skladů zbraní a dalších objektů a zabila na 300 teroristů, ale přišla o tři vojáky. Začínají fungovat i restrikce libanonské vlády – v úterý bylo zatčeno osm členů Hizballáhu s 21 raketami, které zabavil soud a odmítl je teroristům vrátit.

V Íránu izraelská armáda podle ministerstva obrany dosáhne svých cílů do tří týdnů – jestli Trump neukončí válku dříve. V takovém případě by však íránský režim svůj jaderný program, výrobu balistických raket i teroristickou infrastrukturu zase obnovil.