Z mírového projektu Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy se stala fraška. Do Rady míru, exekutivního orgánu, který má enklávu dočasně řídit, pozval americký prezident řadu nevhodných osobností. Kromě představitelů zemí, které by mohly být přínosem, jako Německo, Itálie nebo Velká Británie, dostali pozvánku i prezidenti a premiéři Číny, Pákistánu, Kazachstánu, Vietnamu nebo Běloruska, ale především Kataru a Turecka, které podporují Hamás. Turecko je ostře protiizraelské a Pákistán ani s Izraelem nemá diplomatické vztahy. Trumpovu podivuhodnou sbírku završilo pozvání Vladimira Putina, který bezdůvodně napadl Ukrajinu a zásobuje zbraněmi největšího izraelského nepřítele Írán. Členství v radě má trvat tři roky, a kdo bude chtít zůstat déle, má zaplatit jednu miliardu dolarů.

Je otázka, jak se k pozvání Putina postaví západní představitelé, kteří se od něj kvůli válce na Ukrajině distancují a pomáhají Kyjevu; možná členství v radě odmítnou. Navíc je na něj vydán mezinárodní zatykač a Putin nemůže nikam cestovat. Pozvání zatím přijaly jen Jordánsko, Řecko, Maďarsko, Kypr, Pákistán a Indie a ostatní oslovené země nabídku zvažují.

Trump také změnil účel Rady míru. Místo původního orgánu, který měl především dohlížet na rekonstrukci Pásma Gazy, ji dnes označuje za „mezinárodní organizaci usilující o podporu stability, obnovu věrohodné a legitimní správy a zajištění udržitelného míru v oblastech, které postihl konflikt anebo nějaký hrozí“. Někteří diplomaté soudí, že rada má nahradit nefunkční OSN. I sám Trump podle agentury Reuters řekl, že „rada začne Pásmem Gazy a potom bude řešit i další konflikty“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron byl první, kdo členství v radě odmítl. Dočkal se za to Trumpovy výhrůžky, že jestli si to nerozmyslí, USA uvalí cla ve výši 200 % na francouzské víno a šampaňské.

Izraelskou vládu velmi rozhněvalo, že Trump nezohlednil její podmínky. Rozhodla, že neotevře hraniční přechod v Rafáhu, jak Američané požadují, a předala jim oficiální protest proti Turecku a Kataru v radě. Premiér Netanjahu Trumpovi mnohokrát zdůraznil, že Turecko spolupracuje s Hamásem, podporuje ho a financuje a umožňuje mu v zemi oficiální zastoupení. Turecko dokonce oslavovalo masakr Izraelců ze 7. října 2023. Trump údajně izraelské výhrady „chápal“. Izrael také odmítá zapojení Pákistánu, který ani neuznává jeho existenci.

Hamás má být v nejbližší době vyzván, aby složil zbraně, a když to neudělá, dá Trump podle nepotvrzených zpráv povolení Izraeli, aby teroristy odzbrojil sám. Mezinárodní stabilizační síly (ISF) to za úkol mít nebudou a dodnes ani nevznikly, protože do nich nikdo nechce. Odzbrojování Hamásu může být náročný a nebezpečný proces, který si vyžádá i životy vojáků. Izraelská armáda bude muset opět povolat množství vyčerpaných záložníků, kteří už odsloužili stovky dnů.

Budou-li však Pásmo Gazy spoluřídit Katar a Turecko, které má navíc v poradní radě jednoho z nejzarytějších nepřátel Izraele, někdejšího šéfa tajných služeb Hakana Fidana, Hamás se zase rychle vyzbrojí. Turecko se chce už mnoho let v Pásmu Gazy uchytit, ale Izrael mu v tom dosud úspěšně bránil. Teď nemuselo hnout ani prstem a má o enklávě oficiálně rozhodovat.

Trumpa to zjevně nezajímá, stejně jako skutečnost, že Hamás nevrátil poslední tělo rukojmího ani že neustále porušuje příměří – od začátku října, kdy vstoupilo v platnost, Izrael napočítal 78 případů.

Izraelská vláda si vytkla pět cílů operace v Pásmu Gazy – záchranu všech živých i mrtvých rukojmích, demilitarizaci enklávy, odzbrojení Hamásu, bezpečnostní kontrolu nad pásmem a zajištění civilní vlády bez Hamásu a zkorumpované palestinské samosprávy. Po dvou a čtvrt letech však stále chybí tělo jednoho rukojmího, pásmo není demilitarizované, Izrael ovládá jen jeho polovinu, Hamás odmítá složit zbraně a Trump prosazuje vládu spojenou s palestinskou samosprávou. Exekutivní rada vedená Palestincem Alím Šásem, který byl údajně kdysi poradcem Jásira Arafata, obsahuje politiky samosprávy i řadu Gazanů, kteří v posledních letech zastávali nejrůznější funkce ve veřejném sektoru Pásma Gazy, tj. jsou přímo či nepřímo napojení na Hamás. A členy nejvyšší správní rady mají být Turecko a Katar, stoupenci Muslimského bratrstva.

To všechno Izrael od samého počátku ostře odmítal. Trump s ním však složení Rady míru nekonzultoval, přestože dobře věděl, co Izrael nechce. Navíc není vyloučeno, že Trump v touze prezentovat alespoň nějaké výsledky svého úsilí přistoupí na požadavek Hamásu, že složí jen těžké zbraně a ty lehké si ponechá.

Lze jen doufat, že Rada míru nevznikne nebo že Netanjahu svými přesvědčovacími a vyjednávacími schopnostmi dostane Trumpa tam, kde ho chce mít. Jestli se mu to nepodaří a Trump prosadí svou, může se Izrael těšit na další masakr nově vyzbrojeného Hamásu.

Podle představitelů izraelské armády dodal Trumpův „plán obnovy“ teroristům novou naději. Izrael se tak po více než dvouletém snažení zbavit se jeho hrozby, které stálo život přes 2000 Izraelců, může ocitnout ve stejné situaci jako před válkou, kdy ho Hamás bude opět ohrožovat. Není divu, že Hamás Trumpovo „mírové“ úsilí pochválil.

´Psáno pro Židovské listy