Třetí týden americko-izraelské války proti Íránu přinesl významné úspěchy – Izraelci zlikvidovali Alího Larídžáního, nejvýznamnějšího představitele íránského režimu po atentátu na ajatolláha Chameneího. Jeho smrt je důležitá, protože Larídžání koordinoval postup jednotlivých složek. Eliminováni byli i důležitý vrchní velitel brutálních jednotek Basídž Islámských revolučních gard (IRG) Solejmání, jeho zástupce Kariší, ministr zpravodajských služeb Chatíb, který hrál důležitou roli v potlačování demonstrantů a řídil teroristickou činnost v zahraničí, šéf zpravodajství jednotek Basídž Ahmadí, vysoce postavený generál IRG Bagherí, mluvčí IRG Nainí nebo druhý nejvyšší velitel Palestinského islámského džihádu Ažurí, který žil v Íránu.

Právě Larídžání v roli předsedy Nejvyšší národní bezpečnostní rady vydal rozkaz k masakru íránských demonstrantů v roce 2009 i letos v lednu. Spolu s dalšími vysokými představiteli se ze strachu o život přestěhoval z velitelského střediska do stanu, a tak Izrael zaútočil na stan.

Jednotky Basídž už přišly o téměř celé velení, v jejich řadách vládne chaos a mnoho členů zběhlo. Izrael jim ničí služebny, velitelství i výzbroj. Podle exilového íránského serveru Iran International získal Izrael řadu tipů k útokům od íránských civilistů.

Ve středu Izrael znovu bombardoval íránskou infrastrukturu ropy a zemního plynu, ale Donald Trump mu další takové útoky opět zakázal. Ve čtvrtek Izrael ničil íránské lodě v Kaspickém moři a Teherán se pomstil Kataru – zlikvidoval mu 17 % zásobníků se zkapalněným zemním plynem a Katar v odvetě vyhostil íránské diplomaty.

Evropské země, Jižní Korea, Japonsko i Austrálie odmítly výzvu Donalda Trumpa, aby se podílely na doprovodu plavidel v zablokovaném Hormuzském průlivu. Několik zemí sice vyjádřilo ochotu „přispět“, ale jen když nastane příměří. Trump je rozladěn, protože volný průliv pro přepravu ropy je podle něj především v zájmu Evropy a dalších zemí; USA jsou energeticky soběstačné. Navíc právě evropské země – Británie, Francie a Německo – podepsaly v roce 2015 s Íránem špatnou dohodu, která mu umožňovala vyrobit po deseti letech jadernou zbraň. Evropa se však bojí, aby se válka nepřelila na její území, a neudělala vůbec nic, ani když íránská raketa zasáhla jejího člena, Kypr, a íránský dron zabil francouzského vojáka v Iráku.

Postoj Evropy není moudrý – jaderný Írán by mohl ohrozit i ji a už teď ji ohrožuje íránský terorismus. Evropská zdrženlivost může mít tragické následky – Trump by mohl EU odepřít pomoc, až ji bude Evropa potřebovat, např. proti Rusku. Dokonce už prohlásil, že „vznik NATO byl hloupou chybou“. Trumpův přítel, senátor Lindsey Graham, na X napsal, že prezidenta „ještě nikdy v životě neviděl tak naštvaného... evropský přístup k omezení íránských jaderných ambicí je ostudné selhání“. A Trumpova poznámka, „my jsme jim pomohli s Ukrajinou a oni nám s ničím“, nevěstí nic dobrého ani pro Kyjev.

Írán se domníval, že válka bude krátká a USA i Izrael ji kvůli blokádě Hormuzského průlivu do deseti dnů zastaví. To se však nestalo a Írán si navíc rozhněval i země, které mohly stát při něm.

Režim ajatolláhů přišel o nejvyšší politické a vojenské představitele i o většinu vojenských schopností, přestože rakety si schovával a v pátek zaútočil na Izrael v devíti vlnách; jedna raketa dopadla jen 350 metrů od uctívané muslimské mešity Al-Aqsá na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Izrael a USA zničily i většinu íránských odpališť, tři čtvrtiny vojenských průmyslových komplexů, zhruba stovku protileteckých systémů a 120 radarů a eliminovaly přes 6000 členů IRG.

Žádné rozhovory o ukončení války neprobíhají, a Trump dokonce odmítl návrh svého oblíbence Putina na uložení íránských zásob obohaceného uranu v Rusku. Američané jsou ochotni jednat, jen když Írán odevzdá tento uran transparentně, přestane obohacovat další, uvolní Hormuzský průliv a splní i jiné požadavky. Teherán to odmítá a bojuje dál.

Pokračují i útoky libanonského Hizballáhu a izraelské odvety, které už zlikvidovaly skoro 600 teroristů a až 90 % jejich arzenálu. Izraelská armáda také rozšířila nárazníkovou zónu u libanonsko-izraelských hranic na zhruba deset kilometrů. Své domovy opustilo na milion Libanonců a tvrdošíjnost Hizballáhu utvrzuje libanonskou vládu v přesvědčení, že je třeba s ním skoncovat. Nejnověji zakázala médiím používat výraz „odboj“ k označování útoků hnutí na Izrael.

Šéf Rady OSN pro lidská práva Volker Türk v úterý ostře kritizoval Izrael za bombardování Libanonu, které prý „může porušovat mezinárodní právo“, přestože ostřelování zahájil 2. března Hizballáh, nikoli Izrael. Türk si také dodnes nepovšiml, že Írán bombarduje izraelské civilisty zakázanými kazetovými pumami, přestože Teherán to nedávno výslovně přiznal. Ve čtvrtek tyto bomby zasáhly i palestinská území, kde zabily čtyři Palestinky.

Válka proti Hizballáhu může trvat déle, než se čekalo; někteří izraelští představitelé předpovídají ještě „nejméně měsíc“ nebo „až do konce května“; cílem je úplné zničení vojenských schopností hnutí. Operace v Íránu by však podle náčelníka generálního štábu izraelské armády Ejala Zamira mohla dosáhnout svých cílů už do začátku dubna. Premiér Netanjahu je zopakoval – odstranit hrozbu íránské jaderné zbraně a balistických raket a vytvořit podmínky, v nichž by mohl íránský lid rozhodnout o vlastním osudu.

Psáno pro Židovské listy