První přímé rozhovory mezi USA a Íránem nepřinesly žádné výsledky. Obě strany trvaly na svých požadavcích – Američané chtějí, aby Írán zprovoznil Hormuzský průliv, zcela zastavil jaderný program a podporu spojenců, omezil výrobu balistických raket a odevzdal vysoce obohacený uran, zatímco Teherán všechno kategoricky odmítá a trvá na zpoplatnění průjezdu průlivem, pokračování jaderného programu a uvolnění miliard dolarů, které v rámci sankcí zablokovaly předchozí americké vlády. Američané ovšem na nic z toho nehodlají přistoupit. Podmínky obou stran jsou zcela neslučitelné a posun nepřineslo ani 21 hodin jednání. Donald Trump později shrnul jednání větou: „Írán chce mít jaderné zbraně, ale mít je nebude.“

Írán tvrdí, že Hormuzský průliv nemůže okamžitě otevřít, protože neví, kde všude nakladl námořní miny, a místo toho „otevřel“ alternativní cestu, kterou má pod vojenskou i finanční kontrolou. Obě strany si myslí, že mají navrch, ale žádná si nepřeje obnovení války. Trump nicméně tvrdí, že to klidně udělá, jestli Írán neprojeví vstřícnost.

Příměří, které bylo stanoveno na dva týdny, zatím stále trvá s výjimkou izraelských útoků v Libanonu – Izrael přestal jen útočit na Írán, zastavil bombardování Bejrútu a soustředil se na infrastrukturu Hizballáhu na libanonském jihu u svých hranic. Teroristé Izrael dál ostřelují, ale rovněž v omezené míře. Izraelská armáda odhaduje, že od začátku války zlikvidovala na 1400 členů Hizballáhu a 4300 zbrojních skladů, odpališť a dalších teroristických cílů. Hizballáh na něj odpálil na 3000 raket a pokračuje.

Neústupnost v otázce Hormuzského průlivu může mít pro Teherán závažné následky. Saúdská Arábie by mohla zvýšit kapacitu svého ropovodu Východ-Západ, který vede přes Arabský poloostrov do Janbú v horní části Rudého moře, a obchází tak i íránské spojence Hútíe, arabské státy mohou investovat do alternativních exportních tras, aby Hormuz obešly, a dokonce údajně uvažují o tranzitu přes Izrael.

Není jasné, co bude dál, ale americká delegace vedená viceprezidentem J.D. Vancem z Pákistánu odjela a žádné datum dalších rozhovorů nikdo nestanovil – přesto se očekává, že budou pokračovat. USA i Izrael uvedly armády do stavu zvýšené pohotovosti a Izrael posiluje i protivzdušnou obranu. Donald Trump už před sobotním jednáním pohrozil, že pokud Írán jeho požadavky nesplní, zničí jeho energetickou infrastrukturu, ale to by opět zvýšilo ceny ropy a to Trump nechce. Prozatím v neděli uvalil na Írán námořní blokádu a prohlásil, že americká plavidla zadrží každou loď, která popluje do průlivu a z něj, i takovou, která Íránu zaplatila požadovaný poplatek. Americká plavidla také chtějí z průlivu odstranit námořní miny.

Žádné rozhodnutí obnovit válku však zatím nepadlo – obě strany mají zájem na pokračování klidu zbraní.

Dosavadní výsledky války jsou nejednoznačné, přestože Američané shodili na íránské cíle 13 000 bomb a Izrael 36 000. Útoky výrazně oslabily íránské raketové schopnosti, ale zcela je nezničily. Uran obohacený na 60 %, který lze snadno obohatit na 90 % nutných k výrobě jaderné zbraně, je sice kdesi hluboko pod zemí, ale stále v Íránu. Režim nepadl a zlikvidované nejvyšší představitele nahradili mnohem radikálnější jedinci. Írán má stále na 1000 balistických raket z původních 2500 a skoro polovinu odpalovacích ramp. Přišel o polovinu dronů, ale Rusko mu může zásoby doplnit.

Izraelská vláda si vytkla ambiciózní cíle a část veřejnosti je teď zklamaná. Opozice kritizuje premiéra Netanjahua, že válku nedotáhl do konce, nedosáhl svých cílů a zanechal v Íránu pomstychtivý režim. Jair Lapid, předseda opoziční strany Ješ Atid, také upozornil, že „Izraeli bude trvat řadu let, než napraví diplomatické a strategické škody, které Netanjahu nadělal svou arogancí, nedbalostí a špatným strategickým plánováním“. Premiér se však Trumpovi nemohl vzepřít. Připustil, že všech cílů dosaženo nebylo, a dodal, že Izrael to napraví „buď dohodou, nebo novými boji“. Trvá však na tom, že íránský režim už pro Izrael nepředstavuje existenční hrozbu.

Podle čtvrtečního průzkumu izraelského deníku Maariv a serveru Walla si jen 22 % Izraelců myslí, že jejich země válku vyhrála, 46 % soudí, že nikoli, a postup Netanjahua chválí pouhých 47 % respondentů. Válka byla navíc nejdražší v historii Státu Izrael – náklady se odhadují na 16–19 miliard dolarů.

Izrael však souhlasil se zahájením přímých jednání s libanonskou vládou. Objevila se zpráva, že libanonský prezident Joseph Aoun projevil v polovině března dokonce zájem o normalizaci vztahů, ale tehdy Izrael nereagoval; nyní souhlasil zřejmě na nátlak Trumpa.

Výsledkem války není jednoznačné vítězství, ale úspěšná bezesporu byla. Írán teď nebude nějakou dobu Izrael ohrožovat, ale jistě bude horečně obnovovat své útočné schopnosti. Ještě je však předčasné válku hodnotit, protože stále může dojít k obnovení bojů. Binjamin Netanjahu však rozhodně posílil pozici před letošními volbami.

Psáno pro Židovské listy