Washington prý tlačí na Kyjev, aby jednal s Moskvou o příměří. Je to spekulace, ale po roce a půl války logická. I připomínka, že ve středu tomu bylo 70 let, co příměřím skončila válka v Koreji.

Zbyněk Petráček.

Skončila? Ne, formálně trvá, mír podepsán nebyl. A příměří může fungovat lecjak.

Zmiňuje-li se válka v Koreji, neznamená to paralely s tou na Ukrajině. Obě války mají společné to, že jde o konflikt Západu a Východu, ač na Ukrajině se do něj Západ přímo nezapojil. Nejzásadnější rozdíl je ale tento.

Když v červnu 1950 komunistická Severní Korea napadla Jih, Moskva bojkotovala jednání OSN (neboť křeslo Číny zaujímal Tchaj-wan). Jen to umožnilo unikátní situaci, že Rada bezpečnosti schválila rezoluce o agresi Severu a za obranu Jihu, aniž by je Moskva vetovala. Ač v té válce bojovaly západní armády v čele s USA, dodnes tam slouží pod vlajkou OSN.

Ostrá válka trvala jen od června 1950 do ledna 1951. Pak fronty zamrzly a došlo na příměří. Úředně podepsáno ale bylo až 27. července 1953. Za Severní Koreu a „čínské dobrovolníky“ podepsal generál Nam, za společné velitelství jednotek OSN americký generál Harrison. Lídr Jižní Koreje podepsat odmítl, leč příměří dodržoval.

Lze si představit, že by to tak šlo na Ukrajině? Že i kdyby Zelenskyj příměří podepsat odmítl, tak by příměří dohodnuté jinými dodržoval? Ne. Před 70 lety byli Američané hybateli odporu proti agresi Severu, leč měli mandát OSN. I teď jsou Američané hybateli podpory Ukrajiny ve světě, ale ani nemají mandát OSN, ani nejsou bojující stranou. Příměří podepsat nemohou, nanejvýš k tomu tlačit Kyjev.

Ale prioritou Kyjeva je obnova celistvé Ukrajiny, ne příměří. Když Moskva rozjela „obilnou válku“, Kyjev se neobrátil na OSN, ale na Radu NATO–Ukrajina. Čímž doložil, že NATO je pro něj nástrojem obnovy suverenity, nikoliv příměří. Takže opět: válka, jež neskončí mírem, může – ač pod rouškou příměří – pokračovat dalších 70 let.