Efekt motýlích křídel je oblíbený výraz. Říká, že zdánlivý detail (motýl mávne křídly) může ovlivnit něco daleko většího (vznik hurikánu). Spojení motýl–hurikán působí přepjatě, ale vliv dění u Černého moře na svět lze doložit.

Zbyněk Petráček.

Když Rusko vycouvalo z loňské dohody o vývozu ukrajinského obilí (Černomořské obilné iniciativy), nikdo neví, kam až to povede. Z médií se dovídáme, že to ovlivní i české žně. Že zatímco v běžných letech je před sklizní dohodnut prodej 40 procent pšenice a 60 procent řepky, letos je to jen pět procent řepky a pšenice se nepoptává vůbec (iDNES). Nejistotu posiluje nejasná situace s vývozem obilí přes Černé moře.

Je to nekrvavá součást války. Černomořskou obilní iniciativu zprostředkovaly Turecko a OSN. Umožnila vytvořit námořní koridory, po nichž pluly lodě s ukrajinským obilím hlavně do třetího světa a z třetiny do Číny. Teď však Moskva tvrdí, že není naplněna část dohody týkající se Ruska – vývozu jeho obilí i amoniaku (složka hnojiv). Co to znamená? Ohrožuje snad Ukrajina ruské přístavy tak, jak to v opačném gardu dělá Rusko? Ne. Jde o pojišťovny. Obilí je sice vyňato ze sankcí, ale pojišťovny berou dopravu ruského zboží za riziko a pojistné částky nafukují. Právě to Moskva vykládá jako „není umožněn vývoz“. To bude umožněn až úplným zrušením sankcí a návratem pojistných poplatků na předválečnou úroveň?

Je to otevřená věc. I když samotný fakt, že třetina vývozu ukrajinského obilí směřuje do Číny, zatěžuje protiruskou misku vah. Těžko si představit, že Čína by vzala takový výpadek bez reakce, jen z pozice pozorovatele. A postaví-li se na jednu stranu Čína, Turecko, OSN i část globálního jihu, oslabí to vizi, že Rusko je efektivní protiváhou Západu.

Jako by se svět vracel do doby, kdy svobodu plavby po Černém moři (Bosporem) určovaly zvláštní mezinárodní dohody (1878, 1920, 1923, 1936). Ta poslední platí dodnes. Či míříme k nějaké nové? Rusko by to uvítalo, neboť by si posílilo legitimitu smluvního partnera.