Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Podoba s Mnichovským diktátem je oblíbenou fikcí politruků. V Československu se nekonal žádný majdan, nebyla zakázána němčina jako úřední jazyk, německá (maďarská, polská, rusínská) menšina měla své noviny, časopisy, rozhlasové vysílání, politické strany, spolky, kulturní zařízení, nebyla zakázána německá kultura. Nenašel se žádný Pospíšil, který by běžel udávat a zakazovat vystoupení německé operní pěvkyně. Československo bylo strovem demokracie v moři diktatur a autoritativních režimů.

Vše, co píšete, je pravda, ale... "Česká" vláda považovala mešiny za druhořadé a to včetně Slováků. Kolik měla veliká německá menšina ministrů, vládních politiků, vojenských velitelů atd. ve vládě ČSR ? Všechny státní úřady v Sudetech, policie, četnictvo,celníky poštovní úředníky, železničáře a dálší nahradili Češi svými lidmi. Desítky tisíc lidí přišlo o živobytí jenom proto, že byli Němci a to i přes to, že složili zkoušku z "vládního" jazyka.

Nedávná otevřená závěť TGM vypovídá mnohé jaký vztah měl k menšinám." Dejte Němcům co jim patří, ale nic více. Maďary vyžeťe!"

Tatíček byl Masaryk jenom pro Čechy, k menšinám se choval, jako k otčím.

Debata o paralelách mezi rokem 1938 a dnešní Ukrajinou se často opírá o mechanickou reprodukci slovníku „Mnichov – appeasement – zrada“. Jenže skutečná analogie nespočívá v tom, že by se Západ opět „bál konfrontace“. Ve skutečnosti jsou oba příběhy opačné.

V roce 1938 se západní mocnosti konfliktu s Hitlerem vyhýbaly, protože se obávaly jeho vojenské síly, rychlosti německého přezbrojení a hrozby masivních ztrát. Západ tehdy nepřistoupil k válce nikoli z naivity, ale z čistě mocenské kalkulace: válka proti Německu se v daném okamžiku jevila jako nerentabilní a předčasná. Strach z německé vojenské převahy vedl k politice ústupků.

Dnešní situace kolem Ukrajiny je opačná. Válku si západní mocnosti ne že nepřály – ony ji strategicky očekávaly a kalkulovaly s ní, protože předpokládaly rychlou porážku Ruska. V logice americké a evropské politiky byla ruská ekonomika příliš slabá, armáda zastaralá a vnitřní soudržnost labilní. V ideálním scénáři měla válka potvrdit třicet let budovanou představu o ruské hrozbě – hrozbě, která sice sloužila jako argument k rozšíření NATO, zvýšení obranných rozpočtů a udržení amerického vlivu v Evropě, ale která podle očekávání neměla mít skutečnou bojovou kapacitu.

Západní elity tedy vycházely z paradoxního předpokladu:

ruská hrozba je užitečná jako politické téma, ale bude slabá jako reálný protivník.

Proto na rozdíl od roku 1938 nebyl cílem minimalizovat riziko konfliktu, ale – i když ne přímo a ne veřejně – počítat s ním jako s prostředkem k dosažení geopolitických cílů. Západ nechtěl válku z morálních důvodů, ale věřil, že mu poskytne rychlé strategické vítězství: oslabení Ruska, posílení NATO a potvrzení americké dominance v Evropě. To byla základní kalkulace, která se zcela rozpadla.

Západ tak po třicet let strašil ruskou hrozbou, ale zároveň vycházel z předpokladu, že Rusko je ve skutečnosti natolik slabé, že jeho odpor nebude mít váhu. Jinými slovy:

ideologická rovina malovala Rusko jako hrozbu, zatímco strategická rovina sázela na jeho slabost.

To je zásadní rozdíl proti roku 1938 a zároveň pointa, která se v současné debatě ztrácí. Tehdy se Západ bál příliš silného nepřítele. Dnes se ukazuje, že Západ se přepočítal u nepřítele, kterého považoval za slabého.

A právě proto obě situace nelze mechanicky přirovnávat. Skutečná analogie leží jinde: ve chvíli, kdy se velmocenské předpoklady ukáží jako mylné, zaplatí menší státy nejvyšší cenu. V roce 1938 to bylo Československo. Dnes je to Ukrajina.

A což tak psát o ukrajinské korupce, na ktorou se jen těžko hledají superlativy: gigantická, kolosální, astronomická. Na Neviditelném psu by měli být každý den alespoň 2 články. Uvedu jen něco z toho, co se nepíše.

Jeden z těch korupčníků měl celý záchod i bidet ze zlata. Odhadovaná cena prý několik milionů dolarů. V kuchynské lince (již nevím, zda on, či nějaký jiný) štosy bankovek zejména v dolarech.

Ukrajinský protikorupční orgán NABU, nad kterým chtěl Zelenskij před několika měsíci získat přímý dohled, má tisíc hodín odposlechů těch nejvyšších ukrajinských politiků. Pravá ruka Zelenského Jermak je v těch odposleších označován jako Alibaba. Není těžké se dovtípit proč. Těch loupežníků měl ovšem jistě víc než jenom 40.

Že kvůli korupci za poslední měsíc muselo odejít hned několik ministrů ukrajinské vlády, je známé. Méně známe je, že velká rusobijka Kaja Kallasová, co má v Evropské komisi na starosti zahraniční vztahy, prý prala přes estonské banky špinavé peníze z Ukrajiny a posílala je čelním evropským politikům.

Tohle není o ukrajinské korupci. Tohle je o systéme, kdy Ukrajina z peněz, které jí posílal Západ, korumpovala západní politiky. 😊Ale Zelenskij zcela jistě o ničem nevěděl. 😂😂😂

Bylo zřejmé hned od začátku války, jak celá pomoc Ukrajině funguje. A taky bylo zřejmé, že západní tajné služby, zejména CIA o všem vědí. Že když Zelenskij dodělá svou špinavou práci a bude se ho třeba zbavit, že najednou někdo "odhalí" Zelenského korupční praktiky.

Ptát se, kto všechno v nejvyšší ukrajinské politice kradl, je blbá otázka. Správná otázka je, kdo nekradl. Obávám se, že takového na Ukrajině nikdo nenajde. Takého člověka totiž systém rychle vypudí.

Američané si teď vyberou nějaké korupčníky, kteří budou svědčit proti ostatním. Z nich pak udělají novou, "čistou" generaci ukrajinských politiků. Ovšem na všechny budou mít kupu kompro materiálů, takže Amíkům budou pěkně zobat z ruky.

Ono by to všechno bylo i komické, kdyby to nestálo živ

Proč vyplavala korupce na povrch právě teď? Nadešel čas se Zelenského zbavit. Odmítá totiž poslouchat americké chlebodárce. Staví se na zadní, protože cítí podporu západní Evropy, zejména Britů. A pokud se pořád budou na zadní stavět i politici Evropské unie, možná vyplave na povrch i něco na ně.

Podle mně buď něco vyplave, anebo evropské politiky najednou něco osvítí a pochopí, jak geniální je americký plán na ukončení války. 😊Vydírání je nejspolehlivější způsob, jak někoho v politice o něčem "přesvědčit".

Milý, leč nepříliš vzdělaný autore. Čechy, České země existovaly od raných dějin v takřka neměnných hranicích, s výjimkou územních získů a pak zase ztrát v oblasti Slezska. Tyto hranice jsou převážně zcela přirozené, tvořené vodními toky a hřebeny pohoří. Jejich vládce vždy držel titul českého panovníka, a to i za protektorátu, byť funkce státního presidenta byla jen zástěrkou. Dějiny tohoto území jsou integrální a vždy spojené s národní identitou a některých obdobích spolutvořily celoevropskou historii.

Ukrajina v dnešní podobě je umělým výtvorem 20. století. Do té doby bylo toto území vždy součástí nějakého jiného celku (Kyjevská Rus, Luhanská unie, Polsko-Litevská unie, CCCP...), nikdy neexistoval žádný ukrajinský kníže, král či car. Ani povstání Bohdana Chmelnického, od něhož se snaží Ukrajina odvodit svou historickou identitu, nebylo "ukrajinské", ale kozácké. Nejblíže samostatnosti byla Ukrajina za 2. světové války, i tak pod kuratelou nacistického Německa, které nakonec tuto variantu zavrhlo. Obě tato období, Chmelnického povstání i válečné období, jsou navíc spojeny s nezměrným morálním úpadkem a masovými vraždami charakteru etnických čistek, zejména krvavými protižidovskými pogromy. Současné územní vymezení pak je vytvořené zcela uměle, ignoruje přírodní hranice a zahrnuje území, která k němu historicky nikdy nepatřila - kus Haliče, Podkarpatskou Rus, donedávna Krym, koneckonců ani Donbas.

Ukrajina může sice být umělý výtvor - co Rusko, to není?

Ale Rusko ji nejméně dvakrát uznalo a garantovalo její hranice. Dokud zase nezesílilo a nevrátilo se násilnému imperialismu.

Mnichov se snažil oddálit zahájení války pro nepřipravenou Británii a Francii.

Na Ukrajině se válka naopak chýlí ke konci - kde Ukrajině docházejí vojáci a Západu peníze.

Vítězící stranou je Rusko.

Spousta "hodnotových analytiků" tvrdí, že větší ústupky musí udělat vítězící ruská strana (kvůli oněm "hodnotám").

Velice rád bych si přečetl o jediném příkladu z historie, kdy to tak bylo.

Kdy se agresor "zastyděl" - a i když vyhrával - byl to on, kdo udělal větší ústupky.

Pokud dohoda nabídne pro Rusko zajímavé podmínky - zejména odstoupení požadovaného území, jeho oficiální uznání jako ruského, neutralitu Ukrajiny a vrácení zcizených aktiv - bude mít Ukrajina šanci na mír a zachování suverenity.

Rusko pak může souhlasit s "nezískáním" zbytku Chersonské a Záporožské oblasti, vrácení částí Sumské, Charkovské a Dněpropetrovské Ukrajině, ukončení válečných operací. A třeba nebude ani žádat, aby Ukrajina Rusku platila válečné reparace.

Mír nezbytně potřebuje především Ukrajina - a proto ona musí dělat ústupky - bohužel ne "agresor".

Jinak Ukrajina riskuje, že další mírová dohoda bude pro ni ještě výrazně horší.

Proč by jako v Kremlu měli přistupovat na ten pochybný Trumpův plán a přestat válčit, když se protistraně již valem množí dezerce a frontové linie se drolí Taky ještě absentuje nasazení kilotun napalmu a totálního herbicidu, žejó.

Nějak Vám tam pane autore chybí zmínka o tom, že Ukrajina v r. 1990 vznikla jako N E U T R Á L N Í stát. Že se nechali zmanipulovat západem a Amerikou, žd jim v EU a. NATO bude lépe ? Amerika by taky nepřipustila aby RF měla své základny v Mexiku. Navíc mezitím se z ní vlivem šílené propagace stal stát propagující Banderovsko SSácké ideologie. Stačí se projít po Kyjevských ulicích. Válka se mi také nelíbí, ale mohli to ukončit hned b r. 2022 po dojednání mírové Istanbulské smlouvy. Ale na nátlak hlavně Anglie se rozhodli pustit do války. Aby to posychrovali tak si svého hlavního mírového vyjednávače dali zastřelit/zastřelili.

Ukrajina byla neutrální do doby, kdy ji Rusko začalo napadat. Potom a proto začala hledat jedinou reálnou oporu.

Istanbulská smlouva byla mimo realitu. Rusáci něco jiného slibovali a něco jiného dělali.

Európa (t. j. predchodca EHS, potom ES a EÚ) sledovala budovanie blahobytu a pohodlia. Najprv uprosila USA, aby sa pridali k jej obrane a viedli NATO na svoje trovy a keďže svet sa po vojne brutálne globalizoval, zo svojho pohodlného chlievika sledovala, ako za ňu "Amíci" riešia bezpečnosť vojnou alebo jej hrozbou, popr. diplomaciou. Od konfliktov alebo jej hrozieb ďaleko v novom malom svete sa dištancovala: v Kórei, vo Vietname, v celej studenej vojne, v Afganistane a predtým v bývalej Juhoslávii a blízkom Iraku, dlhé desaťročia až dodnes na Strednom východe. Však "amík" to vyrieši...

Ale náš milý "amík" dal najavo, že bez práce nie sú koláče a že Ukrajinu, keď má Európa Hannibala už pred bránami a k EÚ priliehajúca krajina sa mení v trosky a cintorín, si Európa nateraz musí riešiť bezpečnosť sama, inak na to doplatí. Aj za cenu posilňovania obrany a sociálnych problémov. Inými slovami, dnešná, pragmatická Amerika už nechce robiť pre Európu obranný val a ťahať za ňu gaštany z ohňa.

Tak za Zelenského a zneužitou Ukrajinu už bojuje jen Diviš. Ale je to už takové nedomrlé, spíše z principu. Čeká se, kdo z EU politiků první položí otázku Proč Rusko napadlo Ukrajinu...

Klidně si mekni...

Situace na Ukrajinsko - Ruské frontě je zablokovaná.

Zielenský - už nemá mandát a slouží jen jako loutka pro své úplatky beroucí loutkovodiče. Takže bodem č. 1. jak situaci odblokovat by byly prezidentské volby na Ukrajině, které by byly referendem válce.

Rozhodně si myslím, že řadoví Ukrajinci jsou kompetentnější v rozhodnutí zdali jim pevnostní pásmo na Donbase stojí za riziko okupace celého území Ukrajiny v případě selhání "mírové" dohody, než rozumbradové zavření v informační bublině, několik hranic daleko od fronty.

Zielenský mandát pochopitelně má. Že nemá je obvyklá ruská či Putinova lež.

Presidentské volby nelze uspořádat ve válečném zmatku.