Strašlivý obrázek z katedrály sv. Petra těsně před mší za mrtvého papeže. Donald Trump domlouvá ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, aby přijal kapitulaci. V logice války se rovná zradě a trestu smrti.

Jednání americké vlády o míru nebo alespoň o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zatím valně nepostoupilo, přestože Trumpův vyjednávač Steve Witkoff navštívil Kreml čtyřikrát. Handrkovat se se zločincem, jenž uznává pouze převahu protivníka, není snadné. Od Velikonoc dopadlo na Ukrajinu sedmdesát raket a 145 dronů (bilance 38 mrtvých a více než sto raněných), a tak ani vychloubačnému prezidentovi nezbylo než vyslat zprávu „Vladimíre zastav!“ Mlčení by bylo příliš výmluvné.

Netečný Putin jakoby Trumpovi říkal, to je od vás hezké, že se mnou ve všem souhlasíte a vše, co jsem si vybojoval, mi chcete dát, ale já svého dosáhnu tak jako tak. Americký mírový plán pokusem o kompromis není, Trump nehodlá vyhrožovat. Nabízená dohoda znamená totiž nejen uznání okupace Krymu, ale i Ruskem dobytých území za cenu statisícových lidských obětí, konec ukrajinských ambicí v západní Evropě a diktaturu pod loutkovou vládou, jež bude přinucena rusifikovat zbylé obyvatelstvo (podle Putina neexistující ukrajinský národ). Populace Ukrajiny od osamostatnění v roce 1991 klesla na polovinu. A po prohrané válce dojde k další vlně velké emigrace. Trump za uznání kapitulace a ruské agrese nabízí konec sankcí a hospodářskou spolupráci s Ruskem. Pokouší se odlákat Putina od spolupráce s Čínou a zřejmě nechápe, že státní ideou Ruska se místo pravoslaví stala odvěká nenávist Třetího Říma vůči Západu.

Samozřejmě že legitimizace ruského diktátora, jenž léta vraždí politickou opozici (jen namátkou Němcov, Politkovská, Navalnyj) a anexí Krymu a okupací ukrajinských oblastí porušil mezinárodní právo a hodlá zničit suverenitu sousedního státu, jemuž Rusko garantovalo nezávislost i hranice, je hluboce nemorální tak jako poválečné rozdělení Evropy v Jaltě.

Kdyby se však Trumpovi přece jen podařilo přesvědčit Putina, aby zastavil další krveprolévání, pak by se zasloužil o záchranu lidských životů, vždyť nic lepšího na výběr neexistuje. Ukrajinci rusko-korejskou armádu po tříletém krveprolití neporazí ani s podporou Západu a je pochopitelné, že Američané prohranou válku financovat nechtějí.

Bezmocní Evropané se mohou na Trumpa rozčilovat, měli by si však uvědomit, že od konce studené války (35 let) radikálně snižovali náklady na zbrojení na úkor zbytnělého sociálního státu, nesmyslných dotací a nyní ještě nesmyslnější zelenou elektrifikaci. Nemají dostatek zbraní ani munice a pokud nezačnou seriózně zbrojit, čeká nás ukrajinská budoucnost. Umí si snad někdo představit politiky EU, jak propagují 4 -5 procent HDP na obranu a radikálně sníží sociální náklady i byrokracii?

Podle strategické úvahy plukovníka Richarda Kempa Putin se už NATO dávno neobává a v solidaritu článku 5 alianční smlouvy nevěří. Vždyť západní Evropa nemá dostatek vojáků ochotných bojovat za vlast natož za nějaký východoevropský stát. Totéž se domnívají Poláci a zejména Litevci, kteří už mají připravenou evakuaci obyvatel hlavního města. Polsko právem doufá v pomoc Finů a Švédů, ale ani s nimi by Evropu nezachránilo. Je dost pravděpodobné, že Trump pouze vyhrožuje snížením počtu amerických vojáků v Evropě, aby přinutil spojence budovat svou vlastní obranu. Ti ale stále nevěří, že Rusko představuje smrtelnou hrozbu, neví, že každý slabý stát na hranici Ruska je nechtěným pozváním a příležitostí impéria.

Zahraniční politika USA se 80 let od války zakládala na předpokladu, že bezpečnost, prosperita a životní styl Američanů lze nejlépe zajistit prosazováním liberálních norem, institucí a pravidel svobodného obchodu. Amerika k naší smůle v to přestává věřit.

Psáno pro Echo24