V uplynulém týdnu došlo k několika útokům, které vážně poškodily íránskou výrobu a distribuci vyspělých zbraní. Pravděpodobně za nimi stojí Izrael, ale tradičně se k nim nehlásí.
Nejmohutnější byl minulou sobotu útok čtyř sebevražedných kvadrokoptér na továrnu v Isfahánu, kde se vyráběly balistické rakety a drony, které Teherán posílá Rusku k útokům na Ukrajinu. Podle některých zdrojů mohlo jít dokonce o snahu zničit íránský vývoj hypersonických střel, s nímž Teheránu možná pomáhá Moskva. Tyto střely by v rukou Íránu představovaly pro Izrael velkou hrozbu, protože dokážou obejít protivzdušnou obranu a nést i jadernou hlavici. Kvadrokoptéry byly očividně vypuštěny z Íránu, tedy s pomocí místních spolupracovníků, a New York Times tvrdí, že za útokem stojí Mosad. Úder byl úspěšný a zničil čtyři vývojové budovy.
Hned druhý den „neznámé letouny“ bombardovaly u irácko-syrských hranic konvoj pětadvaceti vozidel s municí a zbraněmi pro íránského spojence, libanonské hnutí Hizballáh, a v pondělí došlo tamtéž k dalšímu podobnému útoku. Teherán po několika dnech mlžení připsal útok v Isfahánu Izraeli a pohrozil mu odvetou.
Premiér Binjamin Netanjahu pak řekl v rozhovoru pro CNN, že Izrael podniká kroky, které „mají Íránu zabránit ve vývoji určitých zbraní“. Naznačil tak, že Izrael pomáhá i Ukrajině, přestože účelem útoků byla nepochybně ochrana vlastních zájmů. Jeruzalém odmítá Kyjevu posílat zbraně, protože nechce ztratit souhlas Ruska s bombardováním íránských pozic v Sýrii. Moskvu však útok v Isfahánu rozhněval; označila ho za „teroristický“ a varovala Izrael před „následky“.
Kvadrokoptéry útočily už předloni v červnu na továrnu k výrobě odstředivek na obohacování uranu v íránské Karadži i loni v únoru na výrobnu a sklad dronů v Kermánšáhu. Izrael v posledních deseti letech podnikl stovky takových úderů, včetně bombardování jaderných zařízení v Natanzi. Letos v lednu navíc stejně jako vloni vyřadil na několik dní z provozu letiště v Damašku, kam Íránci pašují zbraně civilními letouny, a loni z téhož důvodu zničil letiště v Aleppu. Bývalý náčelník hlavního štábu armády Aviv Kochavi v prosinci přiznal, že Izrael proti Íránu zasahuje na celém Blízkém východě nejméně jednou týdně. Likviduje také jaderné vědce a členy Íránských revolučních gard, kteří se podílejí na zbrojním programu – vloni jich zemřelo „záhadnou“ smrtí nejméně osm.
Začátkem týdne navštívil Izrael americký ministr zahraničí Antony Blinken, setkal se s Netanjahuem a navštívil i předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v Ramalláhu. Americko-izraelské jednání se soustředilo i na Írán. Po mnoha měsících, kdy se Američané k nelibosti Izraelců marně snažili vzkřísit mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu, tuto snahu vzdali; v neposlední řadě i kvůli íránské vojenské pomoci Rusku v jeho válce proti Ukrajině.
Washington se dnes s Izraelem poprvé plně shoduje, že je třeba íránský jaderný program zastavit. Podle nejmenovaných zdrojů izraelského ministerstva obrany jsou teď Američané mnohem odhodlanější než dřív a Blinken několikrát zopakoval, že „na stole jsou všechny možnosti“, jak Íráncům ve výrobě atomové bomby zabránit. Americké letectvo také minulý týden uspořádalo největší vojenské cvičení s Izraelci v historii, jehož se zúčastnilo 140 válečných letounů a osm tisíc vojáků. Jeho cílem bylo otestovat oboustrannou připravenost na útok raketami dlouhého doletu.
Američané koncem roku neveřejně přiznali, že jaderná dohoda s Íránem je mrtvá, ale dospěli k tomu až ve chvíli, kdy Írán nahromadil bezprecedentní množství obohaceného uranu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii měl v říjnu skoro 63 kilogramů obohacených na 60%, o skoro sedm kilogramů více než v září a o dvacet kilogramů víc než v červenci. Mezinárodní dohoda z roku 2015 mu přitom povolovala obohacování na necelá čtyři procenta. Ředitel agentury Rafael Grossi řekl minulý týden poslancům Evropského parlamentu, že „Írán už nahromadil dostatek jaderného materiálu na několik atomových zbraní“.
Přestože má Írán doma problémy s protivládními demonstracemi, povzbudilo ho upevnění vztahů a nová vojenská spolupráce s Ruskem. Ze Sýrie stále neodchází, stupňuje kybernetické útoky na své nepřátele a jeho lodě útočí na zahraniční plavidla v Perském zálivu a Rudém moři.
Americká odhodlanost nepřipustit jaderný Írán však nebude zadarmo. Bílý dům Netanjahuovu vládu neustále varuje, že nesmí provést plánovanou reformu, která má oslabit Nejvyšší soud, a zdůrazňuje nutnost zachovat principy demokracie, uklidnit eskalaci napětí s Palestinci a podpořit dvoustátní řešení. Pro Netanjahua, který označuje zničení íránských jaderných ambicí za svou prioritu, je to velké dilema – pokud bude chtít americkou podporu při případném útoku na íránské atomové továrny, nebude moci realizovat přání svých radikálních koaličních partnerů, a naopak.
Psáno pro ČRo Plus