Sobotní vpád teroristického Hamásu do Izraele je nejzávažnější vojenský incident od jomkipurské války v roce 1973 a největší teroristický útok v izraelských dějinách.

V sobotu ráno Hamás a druhá největší teroristická skupina v Gaze Palestinský islámský džihád zablokovaly izraelské armádě komunikační systém, odpálily na Izrael stovky raket a na několika místech prorazily hraniční plot. Do Izraele pronikly stovky teroristů po zemi, po moři i vzduchem na paraglidech, a než armáda zjistila, co se děje, ozbrojenci obsadili řadu jihoizraelských kibuců, mošavů a měst, bezuzdně stříleli do lidí a brali rukojmí, včetně mrtvých těl. Někde povraždili i celé rodiny. Jen v kibucu Be’eri bylo nalezeno sto mrtvých, což je 10% tamějších obyvatel. Teroristé zajali i ženy, děti a staré lidi, ale také Brity, Američany, Thajce, Mexičany nebo Němce. I mezi zabitými jsou Američané, Britové, Nepálci, Thajci, Argentinci, Ukrajinci, Francouzi a další – oběťmi teroristů se stali lidé ze 14 zemí světa. Ozbrojenci zmasakrovali i mladé účastníky technoparty v Re’im v Negevské poušti. Podle očité svědkyně, která situaci vylíčila časopisu Tablet, teroristé bez rozmyslu stříleli do lidí a znásilňovali ženy, z nichž mnohé potom zabili a znetvořili a další odvlekli do Gazy. Na místě bylo nalezeno 260 brutálně zavražděných mladých lidí.

Až po více než dvou dnech se armádě podařilo získat vládu nad všemi obsazenými osadami, kde se stále objevovali noví ozbrojenci. Nakonec byl objeven tunel z Pásma Gazy a panuje podezření, že jich je v okolí víc. Armáda v Izraeli zlikvidovala 1500 teroristů.

Hamás odpálil na Izrael přes 5000 raket, počet mrtvých izraelských vojáků a civilistů překročil 900 a raněných je přes 2600, ale Rada bezpečnosti OSN zločiny teroristů neodsoudila. Hamás dál odpaluje rakety a izraelské letouny bombardují v Gaze jeho strategické cíle – do úterního rána jich bylo přes 1700, včetně raketových systémů a velitelství. Izrael je tentokrát odhodlán Hamás zcela zlikvidovat. Ministr obrany Joav Galant nařídil totální blokádu Pásma Gazy a zákaz dodávek energie, pohonných hmot, vody i potravin. Premiér Binjamin Netanjahu vyzval tamější civilisty, aby své domovy před izraelskou odvetou raději opustili, a mnozí uposlechli. Armáda do úterka zabila v Gaze na 700 teroristů. Podle Hamásu zahynula při izraelských náletech i čtyři izraelská rukojmí, ale to může být kachna v rámci psychologického boje.

Brzy po útoku vypukly také potyčky Palestinců s armádou ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu a nejméně deset výtržníků bylo zabito. Dva Izraelce zastřelil v Egyptě místní policista. A v neděli ráno odpálil rakety na Izrael i libanonský Hizballáh a na hranicích došlo k přestřelce, při které byl zabit jeden izraelský voják a několik ozbrojenců. Zatím není jisté, zda bude konflikt na severu pokračovat. Kdyby se rozhořel, znamenalo by to vážné ohrožení Izraele, protože hnutí má na něj namířeno až 150 000 raket dlouhého doletu.

V Izraeli byl vyhlášen válečný stav a během 24 hodin bylo zmobilizováno 300 000 záložníků.

Je nepochopitelné, jak mohlo k tak katastrofálnímu útoku Hamásu dojít. Tolik mrtvých Izrael nikdy v žádném konfliktu s teroristy neměl. Útok nečekal stejně jako jomkipurskou válku před padesáti lety. Armáda ani bezpečnostní složky neměly žádné náznaky, že by teroristé tak propracovanou a koordinovanou akci chystali. Když invaze do Izraele začala, nebylo u hranic s Gazou dost vojáků, protože řada jich byla převelena na Západní břeh, kde se čekaly nepokoje. U Pásma Gazy týden předtím skončily a Izrael byl přesvědčen, že tam bude klid, protože Hamás si další válku nepřeje. Myslel si také, že má neproniknutelný hraniční plot vybavený kamerami, senzory a odposlouchávací technikou, ale ozbrojenci Hamásu ho přesto na řadě míst prorazili obrněnými vozidly, či dokonce traktory a vjeli do Izraele, kde se rozprchli do všech stran. Obyvatelé jižních měst zoufale telefonovali z krytů o pomoc, ale armáda nikde. A přestože byl Izrael přesvědčen, že zlikvidoval všechny útočné tunely teroristů, těm se nepozorovaně podařilo vybudovat další.

Nejmenovaný člen Hamásu řekl agentuře Reuters, že hnutí akci dlouho plánovalo a všechno bylo pečlivě zinscenované. Hamás předstíral, že válčit nechce, aby mohl invazi v klidu připravit. Pozornost Izraelců měly odvést i nedávné výtržnosti u hranic.

Na celé akci se podílel také Írán, který Hamás a Islámský džihád dlouhodobě podporuje. Podle zdrojů listu Wall Street Journal jim od srpna pomáhal invazi naplánovat a její spuštění schválil minulé pondělí na společné schůzce v Bejrútu.

Invaze Hamásu je obrovským selháním izraelských zpravodajských služeb i vlády premiéra Binjamina Netanjahua, která se více než na bezpečnost soustředila na reformu Nejvyššího soudu. Izrael nebyl připraven a následky jsou tragické. Až válka skončí, budou padat hlavy.

Teď se však celá země semkla a spory odložila. Opozice je ochotná vytvořit s Netanjahuovou koalicí krizovou vládu. Záložníci, kteří na protest proti reformě odmítali vojenská cvičení, okamžitě nabídli armádě své služby a domů se vrací i spousta Izraelců žijících v zahraničí, aby se do bojů zapojili. Za Izraelem také tentokrát stojí celý západní svět, a útok Hamásu odsoudily dokonce i Spojené arabské emiráty a Bahrajn. Američané Izraelcům nabídli dodávky zbraní a munice a už je začali posílat.

Hamás zaznamenal největší úspěch za svou existenci. Izraelské ztráty na životech jsou nejvyšší v historii vzájemných konfliktů a hnutí zadržuje až 150 rukojmí a může si diktovat podmínky. Izrael v roce 2011 zavdal neblahý precedens – za zajatého vojáka Gilada Šalita propustil více než tisíc vězněných palestinských teroristů. Někteří se okamžitě zapojili do boje proti Izraeli, včetně dnešního vůdce Hamásu Jahjá Sinwára, který si před propuštěním odpykával doživotní trest.

Likvidace Hamásu je teprve na začátku. Izrael plánuje pozemní operaci a Netanjahu varoval, že válka bude „dlouhá a drsná“.

Psáno pro ČRo Plus