Izrael se stáhl na linie dohodnuté v první fázi Trumpovy dohody o příměří, ale stále ovládá 58 % Pásma Gazy. Hamás rychle obsadil zbytek. Dál zastrašuje a vraždí údajné izraelské kolaboranty a podle vůdce jedné z gazanských milicí Husáma Astala už popravil stovky lidí. Tyto milice působí na území obsazeném Izraelem a zajišťují místním obyvatelům potraviny, lékařskou péči i vzdělání. Izrael podporuje čtyři takové klanové skupiny a dodává jim zbraně.

Na zbytku území Hamás obnovil vládu. Pořádek tam „udržuje“ na 7000 ozbrojenců. Hamás opět vybírá „daně“, převzal správu místních služeb a pašuje zbraně pomocí dronů z Egypta. Izraelci jich jen za poslední měsíc zlikvidovali přes 500; drony pašovaly kalašnikovy, kulomety, střelivo, ale i drogy. Hamás také opět krade humanitární pomoc, automobily, palivo, oblečení pro Gazany a stavební materiál. Teroristé zároveň testují reakce izraelských vojáků vysíláním provokatérů k jejich pozicím, a když je Izraelci zastřelí, tvrdí, že Izrael porušil příměří. Ozbrojenci dokonce nedávno zabili dva izraelské vojáky v Rafáhu.

Izraelská vojenská rozvědka odhaduje, že i když Izrael za války zlikvidoval na 22 000 ze zhruba 30 000 ozbrojenců Hamásu, hnutí má dnes opět na 20 000 nových členů. Údajně mu zůstalo i určité množství zbraní, raket krátkého doletu, a dokonce až 60 % tunelů. Přestože válka Hamás oslabila, jeho návrat k teroristickému „normálu“ trval necelé tři týdny.

Trumpův plán předpokládá, že Pásmo Gazy bude časem řídit zreformovaná palestinská samospráva. Zatím však žádné reformy neprovedla a dál vyplácí vrahům Izraelců tučné renty. Izraelská organizace Palestinian Media Watch uvedla, že 160 z 250 nejhorších teroristů propuštěných za izraelská rukojmí se díky odměnám samosprávy za vraždění Izraelců stalo ve vězení milionáři – dostali renty v celkové hodnotě 70 milionů dolarů a spoustu peněz získalo i ostatních 90 osvobozených vrahů.

Jednání o druhé fázi dohody ještě nezačala, protože Hamás nesplnil tu první. Dodal Izraeli jen 15 mrtvých rukojmích a zbývajících 13 stále zadržuje a tvrdí, že neví, kde jsou. Izrael svou část dohody plní a předal Hamásu ostatky 165 Palestinců. Chtěl by Hamás potrestat, ale brání mu v tom Američané, aby se příměří nezhroutilo. To měly zajistit i nedávné návštěvy nejvyšších amerických představitelů – Donalda Trumpa, viceprezidenta JD Vance, ministra zahraničí Marca Rubia a dalších.

Američané a Egypt chtějí druhou fázi dohody zahájit, ale Izrael odmítá, dokud nedostane všechny mrtvé. Podle něj Hamás dobře ví, kde jsou, ale schválně jejich navrácení protahuje, aby druhou fázi oddálil, protože předpokládá jeho odzbrojení. A to Hamás vytrvale odmítá.

Rovněž se nechce vzdát vlády v pásmu a údajně „pomáhá“ s výběrem členů plánované civilní vlády technokratů tak, aby v ní zasedli jeho spojenci. Na ruku mu jde i palestinská samospráva, která podle arabských zdrojů Hamásu navrhla, aby založil politickou stranu a vstoupil do Organizace pro osvobození Palestiny, aby se mohl na vládě v pásmu podílet oficiálně. Druhý nejvyšší představitel samosprávy Husajn Šajch se před pár dny sešel v Káhiře s vůdcem Hamásu Chalílem Hajjou. Podle Trumpova plánu však Hamás v enklávě vládnout nesmí.

Do Pásma Gazy už přijely první katarské a egyptské těžké stroje a začaly odklízet trosky domů. Náklady na obnovu se odhadují na 70 miliard dolarů a odstranění trosek na jednu a čtvrt miliardy. Vyčištění pásma může trvat až deset let a likvidace nevybuchlé munice nejméně 20 let. Spoluautor Trumpova plánu Jared Kushner však zdůraznil, že rekonstrukce nebude probíhat v oblastech, které ovládá Hamás.

Podle nedávného průzkumu Palestinského centra veřejného mínění Hamás stále podporuje třetina Gazanů. Je to sice méně než skoro 50 % před válkou, ale i tak je to hodně.

Do Izraele přijelo na 200 amerických vojáků a několik britských, francouzských, španělských, australských, jordánských a německých. Zřídili si základnu v jihoizraelském městě Kirjat Gat a pomocí dronů monitorují dodržování příměří v pásmu.

Hamás odmítá nejen složení zbraní, ale i plánovanou přítomnost zahraničních „stabilizačních sil“, které mají v pásmu udržovat pořádek. Američané o nich jednají s Indonésií, Spojenými arabskými emiráty, Katarem, Egyptem, Tureckem nebo Ázerbájdžánem. Premiér Netanjahu však prohlásil, že „turečtí vojáci v Pásmu Gazy nebudou“. Turecko by při obnově Pásma Gazy chtělo hrát zásadní roli, ale Izrael se tomu snaží zabránit, protože turecký prezident Erdoğan je zarytý nepřítel Izraele a přítel Hamásu. Je však i přítelem Trumpa, a Izrael tak čeká obtížná bitva o omezení tureckého vlivu v Gaze.

Izrael odmítl i rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který mu ve středu nařídil, že „musí“ povolit činnost Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) v Pásmu Gazy. Verdikt však není závazný a Izrael, který tam této instituci zakázal činnost kvůli jejímu napojení na Hamás, jí vzkázal, že „UNRWA už do pásma nevkročí“.