Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Okénko do historie... Pokus o vyhladovění Židů v Jeruzalémě během války roku 1948

Během války v roce 1948 se Arabové pokusili vyhladovět k smrti 100 000 Židů v Jeruzalémě; a chlubili se „dusivým“ stiskem na město.

Do března 1948 Arabové vítězili v „bitvě o silnice“. Odřízli jedinou dálnici z Tel Avivu, vyhodili do povětří vodovodní potrubí a přepadli každý konvoj s pomocí. Židovský Jeruzalém byl na pokraji doslovného vyhladovění s malým množstvím jídla a pouze dávkovanou dešťovou vodou ze starověkých cistern.

Arabští vojenští vůdci (místní partyzáni posílení iráckými vojáky a britsky velenou Arabskou legií) dali svůj cíl naprosto jasně najevo: izolovat a „dusit“ židovské civilisty, dokud nezemřou hladem nebo se nevzdají.

Do června byl týdenní příděl na osobu 100 g pšenice, 100 g fazolí, 40 g sýra, 100 g kávy nebo sušeného mléka, 160 g chleba denně, 50 g margarínu a jedno nebo dvě vejce pouze pro nemocné. Lidé v průměru zhubli 5 kg. Mrtví leželi na ulicích.

Toto byla záměrná kampaň na vyhladovění ze strany Arabů proti Židům.

Stejné hlasy, které křičely „hladomor v Gaze“ nemají co říct o skutečné kampani na vyhladovění proti Židům v Jeruzalémě.

Poté, co Staré město padlo 28. května, Jordánsko etnickým čištěním vyhnalo starobylou židovskou komunitu města a dále etnickým čištěním vyhnalo posledního Žida z Judeje a Samarie (přejmenované na „Západní břeh“ poprvé v historii o dva roky později, když Jordánsko nelegálně anektovalo toto území).

Ale Jordánci udělali víc než jen vyhostili přeživší Židy, zničili 58 synagog v Starém městě, proměnili svatá místa v stáje a latríny a chlubili se: „Poprvé za 1000 let v židovské čtvrti nezůstal jediný Žid.“

Zlehka vás doplním. ne 14. května 1948 odešel z Palestiny poslední britský voják a téhož dne vyhlásila prozatímní Státní rada ústy svého předsedy Davida Ben Guriona samostatný Stát Izrael. Arabové nejenže odmítli rozdělení Palestiny, ale zaútočili na Izrael ze všech stran. V den, kdy Izrael vyhlásil svoji nezávislost, vyhlásil generální tajemník Arabské ligy Azzam Paša svatou válku – džihád – za dobytí Palestiny. Řekl: Bude to vyhlazovací válka a významný masakr, o kterém se bude mluvit jako o mongolských masakrech a o křižácích. Velký muftí jeruzalémský Hadž Amin al Husejní prohlásil: Vyhlašuji svatou válku, moji muslimští bratři! Zabijte Židy! Zabijte je všechny!. Armády Libanonu, Sýrie, Jordánska, Egypta a Iráku zaútočily na malou nově vzniklou zemi s cílem ji zničit. Syrská armáda byla o síle přibližně 300.000, jordánská o síle 60.000, egyptská o síle 300.000 mužů. Izraelská Hagana měla v předvečer války okolo 100.000 osob, včetně žen a zahraničních dobrovolníků — veteránů II. světové války. Na jaře 1949 bylo na ostrově Rhodos sjednáno konečné příměří s Transjordánskem, následovaly dohody o příměří s Egyptem, Sýrií, Libanonem. Jordánci zabrali východní část Jeruzaléma a značnou část země na západním břehu řeky Jordánu. Egyptské síly obsadily pásmo Gazy na západě země, stejně jako jižní okraje Jeruzaléma. Po uzavření dohod byla Radou bezpečnosti OSN dne 11. března 1949 schválena i zraelská žádost očlenství. Členem OSN se Izrael stal v květnu. Během války za nezávislost bylo mnoho židovských vesnic zničeno, synagog a hřbitovů znesvěceno, polí a domů spáleno. Židovská čtvrť jeruzalémského Starého města byla obležena a ponechána bez jídla a vody a nakonec Jordánci vyhnali Židy ze Starého města. Za Války o nezávislost zahynulo okolo 6.000 Židů, okolo 30.000 jich bylo raněno. Hospodářství země bylo zničeno stejně jako po I. světové válce.

Přesně popsáno.

A ještě k těm Mezinárodním stabilizačním silám (MSS). Izrael s nimi má velmi špatné zkušenosti. Zejména z Libanonu, kde místo aby zajišťovaly, že Hizballáh se nebude ozbrojovat a vstupovat do určitých oblastí, tak nejen že daly Hizballáhu volnou ruku, ale navíc fakticky tvořily Hizballáhu štít, protože Izrael na něj nemohl útočit, aniž by riskoval zabití těchto příslušníků mezinárodních mírových sil.

Nemělo by se dopustit, aby nejmírumilovnější, i když samotným státem řízený teroristický útvar na Blízkém východě, totiž stát Židů Izrael, tak moc trpěl pod arabskou knutou. A jestli jeho mírumilovná armáda přece jen, třeba omylem, vyhladí desítky tisíc Palestinců, no tak co? Běžná věc pro Židy. Halellujah!

Teroristé jsou muslimové, zejména palestinští Arabové, vyznávající islám, teroristickou a zlou víru ze své podstaty, proto většina palestinských Arabů páchá ukrutnosti, jsou vychováváni k násilí, válce, terorismu a neúctě k životu. Izrael se pouze brání palestinským islamonacistickým teroristům a dobře činí.