Americká vláda tvrdí, že hospodářská situace Íránu se každým dnem zhoršuje, jeho měna rijál setrvale slábne, práci ztratily dva miliony Íránců, obchod kvůli blokádě Hormuzského průlivu klesl o 80 %, Teherán nemůže vyvézt 184 milionů barelů ropy a přichází o zhruba 500 milionů dolarů denně. Podle analýzy CIA zveřejněné deníkem Washington Post však režimu zůstalo 75 % raketových odpališť a 70 % střel a zachraňuje podzemní sklady zbraní zasypané při americko-izraelském bombardování. CIA je přesvědčena, že Írán dokáže přežít americkou blokádu ještě nejméně čtyři měsíce a ani hospodářský kolaps ho nemusí přimět k ústupkům.

Islámské revoluční gardy (IRG) začátkem týdne znovu ostřelovaly Spojené arabské emiráty a další rakety na ně odpálily v pátek. Rovněž bombardovaly íránský Kurdistán, a v noci na pátek dokonce i americká válečná plavidla v Hormuzském průlivu. Američané v odvetě zaútočili na tři íránské přístavy, ale neoznačili íránské ostřelování emirátů ani vlastních lodí za porušení příměří – do nových bojů se jim zjevně nechce.

Írán předkládá nejrůznější návrhy na ukončení války a Donald Trump je odmítá. Poslední zavrhl v neděli a vzápětí předložil další americký. Označil ho za „dosud nejnadějnější“, a jako projev vstřícnosti dokonce ve středu zastavil námořní operaci, při které měly americké lodě pomáhat mezinárodním plavidlům bezpečně proplout Hormuzským průlivem. Prohlásil, že „dohoda je nejblíže, jak kdy byla“. To ovšem tvrdil už mnohokrát.

Všechny americké návrhy požadují zrušení íránského jaderného programu, což IRG kategoricky odmítají. Předpokládá to i ten nejnovější: Írán má uzavřít tří největší jaderné areály a zmrazit jaderný program na 10 až 20 let výměnou za postupné zrušení dusivých amerických sankcí a uvolnění zablokovaných íránských peněz a odevzdat vysoce obohacený uran, který je hluboko pod zemí, kamsi mimo Írán, možná do USA. Následovalo by otevření Hormuzského průlivu jak Íránem, tak Američany.

S takovým návrhem Írán souhlasit nebude, dokud se neocitne v krajní nouzi. Zemi teď řídí radikální vedení v čele s novým velitelem IRG Ahmadem Vahídím, který si „přivlastnil“ i nejvyššího duchovního vůdce Modžtabu Chameneího, jehož od atentátu koncem února nikdo neviděl živého. Převládá názor, že je po smrti, ale Vahídí jeho jménem vydává radikální a nesmiřitelná prohlášení, aby jim dodal větší váhu a legitimitu. Údajně k němu nepouští ani prezidenta Masúda Pezeškjána. Rozkol mezi prezidentem a IRG se stále prohlubuje a umírněnější Pezeškján gardisty stále ostřeji kritizuje; naposledy za ostřelování emirátů. IRG ho však připravily o veškeré pravomoci – stejně jako předsedu parlamentu Kálíbáfa – a prezidentovi zbyla jen možnost kritiky.

Řada komentátorů označuje maximalistické požadavky Donalda Trumpa za „strategii“, která má přimět Írán k ústupkům, ale výsledky zatím nepřinesla. Spíš se zdá, že Trump neví, jak dál; nechce se mu obnovit válku, aby nepřišel o voliče v listopadových doplňujících volbách do Kongresu, a zároveň nechce slevit ze svých požadavků, aby neuzavřel víceméně stejnou dohodu jako jeho nenáviděný předchůdce Barack Obama. Ta v roce 2015 zmrazila íránský jaderný program na 10 let, a i kdyby dnes Írán souhlasil s 20 lety, byl by to jen další odklad.

Trump je ale v úzkých – podle průzkumu stanice PBS s jeho způsobem vedení války proti Íránu nesouhlasí 60 % Američanů a 63 % mu vyčítají vysoké ceny benzínu.

Izraelští představitelé jsou z Trumpova počínání poněkud nesví a pro jistotu se chystají k případnému obnovení války. Ti optimističtější soudí, že Trumpova taktika je záměrná, přestože spíš působí jako bezradnost. Izraelští politici tvrdí, že válka jaderný Írán závažně poškodila, ale bývalý ředitel vojenské rozvědky Tamir Hajman považuje vojenskou operaci za neúspěšnou, protože se jí nepodařilo zlikvidovat íránský vysoce obohacený uran ani zcela zničit jaderné továrny. Izrael je podle Hajmana „v podstatě ve stejné situaci, v jaké byl na začátku války“. A podle mezinárodních jaderných expertů, které citoval New York Times, má Írán dokonce víc obohaceného uranu, než se myslelo – zhruba 11 tun, z něhož by mohl časem vyrobit až sto atomových bomb.

IRG dělají to, co Hamás v Pásmu Gazy a Hizballáh v Libanonu – využívají příměří k obnově zbrojního arzenálu. Chopily se moci, zatlačily do pozadí kompromisnější síly, Íránci nepovstali a režim válku přežil – podle vojenských odborníků hlavně proto, že Američané a Izraelci neprovedli pozemní operaci a pouze bombardováním ze vzduchu nelze žádnou zemi ovládnout. Izraelský Mosad měl sice plán, jak íránský režim svrhnout, ale z nějakého důvodu ho neuskutečnil; jeho součástí bylo i povstání Kurdů, ale to Trumpovi rozmluvil největší nepřítel Kurdů na světě, turecký prezident Erdoğan. Izraelské spojenectví s Trumpem má i své stinné stránky.

Psáno pro Židovské listy