Situace v Pásmu Gazy se posunula do dalšího stadia Trumpova plánu – izraelská vláda schválila vstup Mezinárodních stabilizačních sil (MSS) a zahájení rekonstrukce části města Rafáh.

Zatím jde jen o test proveditelnosti, ale hlavně o projev izraelské dobré vůle – Trump chtěl po premiérovi Binjaminu Netanjahuovi, aby stáhl armádu z Libanonu a Sýrie, ale to izraelská vláda udělat nemůže. Udělala proto vstřícné gesto a vyhověla jinému Trumpovu požadavku – schválila vstup MSS do Pásma Gazy.

Izrael zatím povolil jen jejich rozmístění na hranicích „humanitární zóny“, ale ne hned – podle izraelských bezpečnostních představitelů by to normalizovalo současné postavení Hamásu.

MSS zatím ani nemá očekávané množství vojáků. Trumpova Rada míru jich předpokládala 20 000, ale kvůli nezájmu zemí kvótu snížila na 10 000 a zdá se, že i tento počet bude těžké získat. V Pásmu Gazy se pro ně buduje základna u hraničního přechodu Kerem Šalom a plánuje se druhá, ale dohromady mají pojmout nanejvýš 5500 mužů.

Maroko slíbilo asi 500 vojáků, ale první skupinu má tvořit jen dvacet mužů, která se později zvětší na zhruba 200 Maročanů a Uganďanů. Maročané si už pásmo dokonce osobně prohlédli. S těmito dvěma zeměmi Izrael nemá problém; s Ugandou čile spolupracuje a Maroko s ním normalizovalo vztahy. Zhruba 8000 vojáků chtěla původně vyslat také Indonésie, kterou Izrael za přátelskou zemi nepovažuje, ale rozmyslela si to kvůli pokračující americké válce proti Íránu a smrti čtyř indonéských mírotvorců OSN v Libanonu. Ve hře ještě zůstávají Kosovo, Kazachstán a Albánie.

Izrael dál odmítá povolit účast vojáků nepřátelských zemí jako Turecko nebo Katar; Turecko, člen NATO, čím dál víc podporuje Hamás, který považuje za „legitimní odbojové hnutí“ a umožňuje mu verbovat teroristy k útokům, prát špinavé peníze a financovat jejich organizace po celém světě. Izraelský kabinet rozhodl, že vstup do Pásma Gazy schválí jen zemím, s nimiž má dohodu o normalizaci nebo které nezaujímají protiizraelský postoj na mezinárodní scéně.

Pilotní projekt bezpečné čtvrti v Rafáhu bez Hamásu má být zahájen „v příštích měsících“. Mají tam vzniknout provizorní přístřeší pro desetitisíce Gazanů, kteří získají povolení k pobytu až po důkladné prověrce, zda nejsou členy Hamásu nebo s ním nespolupracují.

Trump chce projekt zahájit, přestože situace v pásmu se nezměnila – Hamás dál odmítá složit zbraně, snaží se pašovat nové a dál krade humanitární pomoc a přeprodává ji Gazanům. Dokonce to vůbec poprvé přiznala i OSN, konkrétně náměstek zvláštního koordinátora blízkovýchodního mírového procesu Ramiz Alakbarov z Ázerbájdžánu ve své zprávě, která praktiky Hamásu ostře kritizovala. Poradce předsedy palestinské samosprávy Mahmúd Habaš zase nedávno prozradil, že Hamás se zmocnil miliard dolarů vybraných na pomoc obyvatel v Pásmu Gazy. „Peníze prostě zmizely“, řekl.

Kvůli neměnné situaci se Izrael z enklávy nestahuje a moc nepřevzala ani plánovaná technokratická vláda. Dokud nebude Hamás odzbrojen, nemůže začít ani celková rekonstrukce pásma.

Izraelské obavy však vzbuzuje plán, podle kterého mají MSS vycvičit nové gazanské policisty. Izrael si je jistý, že mezi tyto nové strážce zákona proniknou i členové Hamásu. Někteří z nich se už teď snaží zahladit stopy spolupráce s teroristy, aby prošli v prověrkách. Podle Izraele je proto nutné, aby tato policie nedostala těžké zbraně.

Hamás proniká do gazanských rodinných klanů a při výběru členů policie bude předstírat, že patří k nim. Chystaná přítomnost mezinárodních vojáků a technokratické vlády ho netrápí; je přesvědčen, že mu půjdou na ruku. Dokonce oficiálně souhlasil, že nové vládě „předá moc“, aby se prý „Izrael nemohl vymlouvat a stáhl se“. Hamás dobře ví, že bude Gazu ovládat dál. Izraelští analytici jsou přesvědčeni, že přítomnost nových orgánů situaci Hamásu nijak nezmění.

Izraelci se však nestáhnou, dokud Hamás nesloží zbraně. Podle odhadů izraelské armády jich má ještě asi 27 000, včetně tisíců raket, dronů a výbušných zařízení, která si vyrobil z nevybuchlé izraelské munice. Armáda stále nachází a likviduje zbrojní zásoby Hamásu; tento týden v jedné mešitě.

Izraelci také pokračují v likvidaci nižších velitelů Hamásu (ti vyšší jsou už po smrti), kteří se snaží obnovit teroristickou infrastrukturu, i řadové členy, kteří se zúčastnili masakru Izraelců ze 7. října. Podle armády jich od příměří loni v říjnu zabili nejméně 420. Izrael také teroristy vytlačuje z dalších částí pásma a ovládá už 70 % území.

Zahraniční politické křídlo Hamásu si konečně zvolilo nového vůdce – radikálního Chalíla al-Hajju, a ne trochu umírněnějšího Chálid Mišál. Je to však jedno – oba dva jsou zarytí zastánci zničení Státu Izrael.

Psáno pro Židovské listy