Ve středu vyprší příměří s Íránem, které vyhlásil Donald Trump, a není jasné, co bude dál. Zatím panuje stav „ani mír, ani válka“ a zmatek. Obě strany vydávají diametrálně rozdílná prohlášení. Trump tvrdí, že v úterý bude pokračovat „úspěšně probíhající“ jednání a Teherán přistoupil na všechny americké požadavky; Írán je však odmítá jako přehnané a nerealistické. Stejně nepřehledná situace panuje v Hormuzském průlivu – Írán ho otevřel a zase zavřel a pokračuje i americká blokáda. Američané dokonce střelbou zastavili íránské plavidlo, které se pokusilo kolem nich proplout. Průliv je teď blokován ze dvou stran.

Podle Trumpa Teherán souhlasil, že na 15 let přestane obohacovat uran, zředí zbytky vysoce obohaceného uranu a zkonvertuje ho na plyn, zpřístupní své jaderné objekty Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, otevře Hormuzský průliv a nebude v něm vybírat mýtné. Američané se za to stáhnou z Perského zálivu a budou postupně uvolňovat protiíránské sankce.

Ani Izraeli se tyto podmínky nelíbí – přeje si úplné ukončení jaderného programu, schází mu íránská povinnost zastavit financování Hamásu a Hizballáhu, postrádá omezení výroby balistických raket a nechce ani uvolnění sankcí, které íránskému režimu umožní opět se postavit na nohy. Podle odhadů vojenské rozvědky by Írán za navrhovaných amerických podmínek mohl do dvou let vyrobit dalších 11 000 balistických střel. Návrh je sice prozatímní, ale Teherán odmítl i tuto mírnější verzi, než byla ta původní.

Těžko však říct, zda budou rozhovory ještě pokračovat – mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghaí prohlásil, že to Írán po vypršení příměří nemá v úmyslu.

V Íránu probíhá boj o moc mezi „umírněným“ táborem prezidenta Masúda Pezeškjána, ministra zahraničí Abbáse Araqčího a předsedy parlamentu Mohammada Kalíbáfa a radikály, vrchním velitelem Islámských revolučních gard Ahmadem Váhidím, poradcem zraněného nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího Mohsenem Rezáím a Nejvyšší národní bezpečnostní radou.

Americká blokáda Hormuzského průlivu působí Íránu ztráty ve výši až 400 milionů dolarů denně, a země se tak ještě víc přiblížila ekonomickému kolapsu, protože skoro 90 % íránského obchodu probíhá po moři. Přesto je stále neústupná.

Opět se vyznamenaly Rusko a Čína – za války předávaly Íránu souřadnice amerických základen na Blízkém východě k útokům ze svých satelitů, a íránské údery tak byly velmi přesně. Rusko si s Íránem intenzivně vyměňuje zkušenosti získané ve svých válkách. Peking dodává Teheránu elektronické součástky, jako jsou vysokofrekvenční konektory nebo lopatky turbín k raketám, a údajně chce Teheránu poskytnout systémy protivzdušné obrany.

Írán mezitím porušuje příměří a bombarduje Kurdy v Iráku, ale Trump dělá, že to nevidí.

Izraelská armáda odhaduje, že Írán utrpěl škody ve výši nejméně 250 miliard dolarů. Podle jejích údajů během války odpálil na 1400 raket, ale „jen“ 39 % dopadlo na Izrael a zbytek zasáhl arabské státy v Perském zálivu. Izraelská armáda zlikvidovala 28 nejvyšších íránských představitelů, 250 systémů protivzdušné obrany a 60 % odpališť. Kvůli Trumpově příměří dílo nedokončila.

Pokud nějaká jednání ještě budou, Írán je bude protahovat, aby obnovil své vojenské schopnosti. Otázkou je, jestli to Američané dovolí – ministr obrany Pete Hegseth řekl, že USA jsou připraveny bombardování obnovit, pokud nebude dohody dosaženo. Izraelsko-americký analytik Dan Diker z Jeruzalémského střediska pro bezpečnostní otázky zdůrazňuje, že Írán není racionální hráč a už řadu desetiletí využívá jednání k získání času a přeskupení: „Není to normální země a nikdy nebude.“

Izrael nejen nedosáhl všech svých válečných cílů, ale také prohrál boj s americkým veřejným míněním. Vůbec poprvé má na něj víc Američanů negativní než pozitivní názor – v poměru 48 % : 46 %. Počet stoupenců Izraele takto výrazně klesl poprvé od roku 1989. O 12 % klesl i počet republikánů, kteří na Izrael pohlížejí příznivě.

Izrael však získal nečekaného, ale nepoužitelného příznivce – velitele ugandské armády Muhooziho Kainerugabu, který mu nabídl vojenskou pomoc ve válce s tvrzením, že „pošle Izraeli 100 000 vojáků a jediná ugandská jednotka obsadí celý Teherán“. Slíbil také, že na letiště v Entebbe umístí sochu Netanjahuova bratra Joniho, který tam v roce 1976 padl jako jediný izraelský voják při záchraně izraelských a židovských rukojmích. V roce 2022 Kainerugaba zase nabídl sto krav Itálii za sňatek s premiérkou Giorgiou Meloni.

Izraelci nemají z příměří s Íránem žádnou radost – nesouhlasí s ním dvě třetiny respondentů. Přistoupení na klid zbraní poškodilo i premiéra Binjamina Netanjahu – jeho popularita klesla ze 40 % na začátku války na 34 % a v průzkumech momentálně vítězí opozice.

Psáno pro Židovské listy