Donald Trump ještě ve čtvrtek tvrdil, že o zapojení do války Izraele proti Íránu rozhodne „do dvou týdnů“. Už v noci na neděli však na něj zahájil útok, a to pomocí lsti.

V sobotu ráno sledovače letového provozu zaznamenaly, že z letecké základny v Missouri vzlétlo větší množství neviditelných bombardérů B-2, které zamířily na západ nad Tichý oceán. O několik hodin později však z východu zaútočila jiná skupina těchto letounů na tři nejdůležitější íránské jaderné objekty ve Fordu, Natanzi a Isfahánu a svrhla do jejich podzemních prostor supersilné hlubinné bomby GBU-57 dřív, než Íránci útok zaznamenali. Nikdo ho nečekal, ale izraelská a americká armáda ho společně nacvičily už loni za vlády Joea Bidena. Byl tak dobře připravený a přesný, že si nevyžádal ani jedinou oběť.

Americké letouny nenarazily na sebemenší íránský odpor, protože Izraelci jim během 48 hodin před útokem vyčistili vzdušný prostor a zničili zbytky íránské protivzdušné obrany.

Útoky byly „velkolepý úspěch“, prohlásil později Trump a konstatoval, že „nejdůležitější íránské továrny na obohacování uranu byly zcela zničeny.“

Podle amerického ministra obrany Petea Hegsetha Američané svrhli na Fordo, Natanz a Isfahán 14 bomb bunker busters a doplnili útok dvěma desítkami řízených střel Tomahawk s plochou dráhou letu. Bomby GBU-57 byly ve válce použity vůbec poprvé. USA jich vyrobily jen asi dvacet a zatím je nikomu neprodaly; ani Izraeli.

Velitel amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine v neděli večer potvrdil, že jaderné objekty ve Fordu, Natanzi i Isfahánu byly zničeny, ale připustil, že plný rozsah škod zatím není znám. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že Írán měl před útokem dost vysoce obohaceného uranu k výrobě až deseti atomových bomb.

Izraelci se domnívají, že americký útok zničil skoro 90 % většinu pečlivě ukrytých zásob vysoce obohaceného uranu, kterého Íránci nahromadili přes 400 kg.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, který se skrývá kdesi v bunkru, údajně na radu poradců přerušil veškerou elektronickou komunikaci, aby ho Izraelci nemohli vypátrat, a vydává rozkazy „přes důvěrníka“. Pro jistotu však vyzval Radu expertů, aby urychleně vybrala jeho nástupce ze tří ajatolláhů, které nedávno doporučil.

S íránským spojencem a sponzorem v Libanonu, hnutím Hizballáh, americký útok ani nehnul. Oznámil, že se k žádné odvetě nepřipojí a Írán se ubrání sám. A zdůraznil, že hodlá dál dodržovat listopadové příměří s Izraelem.

Írán se za americký úder pomstil Izraeli odpálením zhruba třiceti balistických raket, jako vždy na civilní objekty, ale způsobil jen hmotné škody a zranění skoro 100 lidí.

Teherán teď vyhrožuje Američanům útoky na jejich vojenské základny na Blízkém východě, zablokováním Hormuzského průlivu a odstoupením od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Tu však už řadu let beztak porušuje tím, že vyrábí jadernou bombu. A před útoky na americké základny ho Trump důrazně varoval; podle něj „by to byla největší chyba, kterou by režim ajatolláhů udělal“. USA mají v regionu přes 40 000 vojáků a vojenského personálu na základnách v Bahrajnu, Kataru, Iráku, Sýrii, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech.

Hned večer však íránský parlament schválil uzavření Hormuzského průlivu.

Íránský spojenec Rusko bezostyšně označilo americký útok za „vážné porušení mezinárodního práva“, jako by jeho nevyprovokovaná invaze na Ukrajinu porušením nebyla. A generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil „znepokojení“ jako vždy, když někdo zaútočí na nějaký zločinecký stát či skupinu.

Izraelská armáda po nedělní odvetě Íránu usoudila, že už zlikvidovala tolik jeho odpališť, že Teherán nedokáže odpálit ani sto střel najednou. Ještě 15. června jich stovka byla, ale následující den už jen 65 a od poloviny minulého týdne činila jednorázová dávka nanejvýš 40 raket. Armáda se domnívá, že zničila dobrou polovinu všech íránských odpališť.

Izrael hned v neděli ráno pokračoval v jejich eliminaci, stejně jako dalších vojenských cílů.

Po deseti dnech systematické likvidace íránských jaderných objektů, zbraní, velitelů a jaderných fyziků, v závěru operace i s americkou pomocí, už Izrael víceméně dosáhl všeho, čeho dosáhnout chtěl. Odhaduje, že obnovení jaderného programu bude Íránu trvat více než deset let.

Plán velitele palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinwára provést 7. října 2023 sadistický útok na jižní Izrael byl jedním z nejhorších rozhodnutí v dějinách – během necelých dvou let měl za následek zničení celé „osy zla“, kterou Írán budoval několik desetiletí, i íránského jaderného a zbrojního programu, íránských vědců a vojenského velení.

Trump řekl izraelskému premiéru Netanjahuovi, že po zničení íránských objektů chce válku ukončit. Možná mu to však okolnosti nedovolí – proíránské milice v Iráku se chystají k útokům na americké cíle a jemenští Hútíové zase na americká plavidla v Rudém moři.

Psáno pro Židovské listy