J. Karza 1.6.2023 18:21

Pro mě vzdálený, slabý ruský imperialismus, stále ještě řešící ekonomické a sociální následky rozpadu SSSR, postrádající robustní technologickou zakladnu nepředstavuje bezprostřední hrozbu.

Bezprostřední hrozba přichází ze Západu. Je to euroatlantický nadnárodní korporátní informační neokolonialismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 1.6.2023 10:39

Poznámka ke srovnání Hitlera a Putina.

Adolf Hitler byl politik, pod jehož vládou Německo zabíralo území sousedů. Pokud možno po dobrém, pokud nemožno pod nátlakem, pokud nezafungoval ani nátlak, tak "policejní operací". (Nějak tak bylo původně nazváno napadení Polska).

Vladimír Putin je politik, pod jehož vládou Rusko zabírá území sousedů. Pokud možno po dobrém, pokud nemožno pod nátlakem, pokud nezafungoval ani nátlak, tak "speciální vojenskou operací".

Co mají jinak Putin a Hitler společného? Možná vůbec nic. Z hlediska zahraniční politiky, války a reakce ostatních států je ale právě tohle klíčové. A že Putin není o nic horší, než Petr Veliký nebo Kateřina Veliká? Nebo, abychom nemluvili jen o Rusech, Fridrich Veliký? To je pravda. Ale já se do 18. století, pokud to nebude nutné, vracet nechci.

Samozřejmě, pokud bychom museli volit mezi Putinem a Hitlerem, budeme volit Putina. Ostatně, naši předkové podobnou volbu udělali. Pokud ale máme volit mezi ruským a americkým imperialismem, pak raději, přes všechny průsery a chyby, ten americký.

V tom se pochopitelně neshodnu s lidmi, pro které jsou lehce vykolejení ekologičtí extremisté stejnou hrozbou, jako Putin. Jistě, může se stát, že za dvacet let bude ruský imperialismus bezzubý či ve stavu klinické smrti, zatímco ekologičtí revolucionáři budou ještě větší hrozbou, než islamisté. Ale to je velmi nejistá budoucnost. Zatímco ruský imperialismus je realita dneška a, podle všeho, i blízké budoucnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 1.6.2023 10:24

Opravdu si myslím, že Putin je horší. Ať už srovnáváme počty obětí na životech či materiální škody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Woloszczuk 1.6.2023 9:47

Svoji LEŽ neokecáš. Ukrajina se už tehdy rozhodla vojensky spolupracovat s NATO.

Neutralita není o "oficiální přihlášce" nebo o formální deklaraci, ale faktickém chování neutrální země (viz. Švýcarsko).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Woloszczuk 1.6.2023 9:28

Lháři, nejdřív si zjisti informace, než začneš plácat. V Turecku nešlo o rakety, ale jaderné hlavice na nich. Součástí dohody o urovnání "Kubánské krize" byla i tajná součást (odtajněná v 90. letech), že USA tyto JZ stáhnou, ale nebude to zveřejněno. USA se naoko staly "vítězem" a "donutily" SSSR ustoupit od rozmístění raket na Kubě. SSSR ale nepotřebovalo "papírové vítězství", zajistilo si reálnou bezpečnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 1.6.2023 9:08

Dněpr není na poválečné soužití národů Ukrajiny RF dosti široký.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Buda 1.6.2023 8:25

Jak můžete srovnávat válečného zločince Putina s aktivistou, který se lepí k silnici?!?!?! Vidíte v tom alternativu, jako že nepodporuje-li někdo Putina a ruskou agresi, nepřeje-li si někdo žít v oblasti vlivu Ruské despocie, tak si koleduje o vládu popletů s fleky od lepidla na zadku? To by bylo hodně mimo, taková blbina by snad ani nestála za komentář. Vlastně nevím, proč mě to tak nadzvedlo a pohnulo něco k tomu podotýkat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 1.6.2023 6:59

Pardon, února.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 1.6.2023 6:59

Řetězec příčin a následků ale nezačíná 24. ledna 3022.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 1.6.2023 6:44

Máte na mysli Čárnogurského či tu ukrajinskou poslankyni či co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 23:20

Od r. 2016 se uskutečňuje na Ukrajině projekt vytvoření ozbrojených sil podle standardů NATO, financovaný USA a GB. Což znamená faktickou, nikoli formální integraci ozbrojených sil Ukrajiny do vojenských struktur NATO.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 23:10

Asi. Ale každý z aktérů má své vlastní ambice a cíle, používá a vkládá do války jiné prostředky, nese jiná rizika ztrát a může případně obdržet jiné zisky a výhody. Nic principiálně nového v té situaci není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 22:05

Spojené státy a Británie jednaly v kontextu vývoje ukrajinské krize bez ohledu na zájmy jiných evropských zemí. Existují k tomu tematu články a prameny, dohledejte si to, pokud vás to zajímá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 31.5.2023 22:04

Jenže nám de fakto vládli a mršili naši ekonomiku jen o málo hůř, než Brusel!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 31.5.2023 22:03

Opravdu si myslíte, že je Putin horší, než tohle?

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozstrel-arne-springorum-tricitka-mesta-praha-blokada-posledni-generace-prilepeni-na-silnici.A230530_223918_zahranicni_vov

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 31.5.2023 21:59

Už jsem to tu napsal, Putin není o nic horší, než četní panovníci, honosící se přízviskem "Veliký." To ovšem Hitler nebyl ani náhodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 21:57

Rusko své výchozí body a návrhy k jednání formulovalo na podzim 2021. Vy jste se a nimi neseznámil?

Tak dostudujte návrhy Ruska z podzimu 2021 a specifika a omezení existujícího bezpečnostního rámce v Evropě.

Dál nemá cenu pokračovat v debatě. Vysvětlovat banality mě nebaví. Hezký večer.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 31.5.2023 21:56

Rusové Ukrajince vyvraždit nechtějí, rádi by je ale poruštili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:52

Paralely mezi Hitlerem a dnešním Ruskem jsou samozřejmě skvělý námět pro propagandu. Ale i propagandisté mají občas pravdu. Proč myslíte, že je to laciné mediální žrádlo pro infantily?

USA používají NATO ke svým cílů, jako ostatně každý. Kde konkrétně upřednostnily své zájmy před zájmy spojenců? Můžeme diskutovat o smysluplnosti českých vojáků v Afghánistánu; ale bylo to opravdu v rozporu s českými zájmy? Jesli ano, tak se kterými.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:46

Malá poznámka. Za druhé světové války byly USA, Británie a SSSR spojenci. Minimálně někdy do srpna roku 1944 platilo, že oslabení jednoho znamená oslabení všech.

Přesto nikoho nenapadlo započítávat ztráty Rudé armády ze Stalingradu do britských ztrát. Stejně jako padlí spojenečtí vojáci v Normandii nebyli považováni za sovětské padlé. Stejně jako ztráty Poláků byly ztrátami Poláků. Ne Britů, Američanů či Sovětů.

Dnešní Ukrajina je faktickým spojencem NATO. A naopak. Není ale členem Aliance a není součástí USA. Přesto někteří počítají její ztráty jako ztráty USA či NATO.

Asi je pro ně představa konfliktu, který má více, než dvě strany, příliš složitý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 21:45

"Mít zájem" není přeci ekvivalentem "mohu si dělat, co chci". Realpolitika. Priority a prostředky dosažení cílů. Cena, kolik čeho to bude stát. Co musím obětovat, nabídnout. Důsledky a následky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 21:41

Pararely mezi Hitlerem a dnešním Ruskem je laciné mediální žrádlo pro infantily. Propaganda. S tím mi, prosím, neargumentujte.

To, co zmiňujete, zní rozumně. Bohužel je to komplikováno tím, že NATO není jen obranným uskupením, ale je zároveň vojenskopolitickym nástrojem USA, pomocí něhož kontrolují situaci a prosazují své partikulární cíle v Evropě a na Blízkém východě. A často upřednostňují své zájmy před zájmy spojenců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:38

To není odpověď na otázku, o JAKÉ otázky bezpečnosti v Evropě mělo jít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:36

Píšete, že není na nás, abychom rozhodovali, co má nebo nemá být zájmem té které země. V tom případě je Ukrajina zřejmě výjimkou, neboť Vy jste rozhodl, že je jejím zájmem podrobit se existujícím mocenským překryvům. Které, mimochodem, za Jelcina neexistovaly ani v případě Běloruska, natož Ukrajiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 21:30

Tak o řešení bezpečnostni situace v Evropě žádalo Rusko USA a NATO právě proto, aby nedošlo ke konfliktu, ktereho jsme svědky. Bylo odmítnuto a následně zvolilo jiné řešení.

Znovu opakuji, že různé země se řídí vlastními zájmy, prioritami a úvahami, nikoli našimi. A už vůbec ne těmi vašimi naivními představami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:22

Američané chtějí Mexičany vyvraždit?

K tomu mají momentálně nejblíže Rusové ve vztahu k Ukrajincům, kteří se nepovažují za Rusy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 31.5.2023 21:21

Bělorusko nikam nešlo. Má těsné vztahy s Ruskem od rozpadu SSSR. Tam k žádnému mocenskému překryvu nedošlo K mocenským překryvům došlo opačným směrem. Nevím, co chcete reklamovat.

Tak ale mezinárodní vztahy v reálném světě nefungují. Různé země mají zájmy a ty si zajistí jen trpělivým rozšiřováním vlivu, uzavíráním aliancí, uzavíráním kompromisů, výměnou něco za něco. Přičemž není na nás, abychom rozhodovali, co má nebo nemá být zájmem té které země.

Nebo silou.

Problém nastane v momentě, kdy se začnete domnívat, že druhe straně naslouchat nemusíte a můžete si dělat, co chcete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:18

V odkazovaném článku se odhadují ztráty UKRAJINSKÉ armády. Případné ztráty na straně USA NATO tam vůbec nejsou zmíněny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:14

Drogová kultura nevyhrála v USA. Jen v některých čtvrtích amerických velkoměst. Podobná omezení u problematických stránek ruské zahraniční (a, nakonec, i domácí) politiky nevidím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 31.5.2023 21:11

To je pravda. Rusové odvozují své činy od toho, co si myslí. Podobně jako Němci koncem třicátých let. A ostatní na to reagují.

Já podporuji ty, kteří se snaží Rusy zastavit. I když to třeba nejsou ideální demokraté či humanisté. Protože s těmi, kteří myslí jako dnešní Rusové nebo Němci za Hitlera se v míru žije těžko. Pokud je to vůbec možné, tak jedině pod hrozbou síly.

Což znamená, že bychom se měli držet NATO a USA, i když se nám některé jejich kroky nelíbí. Protože jinak se může docela dobře stát, že na nás opravdu záležet ani trochu nebude. Nebylo by to poprvé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek