KOMENTÁŘ: Karel Hvížďala pro Radiožurnál
Co vás, pane Hvížďalo, zaujalo tento týden v médiích?
Skutečnost, že Vladimír Putin převzal pod přímou kontrolu řízení státních médií, což ukazuje, stejně jako radikální přestavba a modernizace ruské armády, že staronový prezident má stále velmocenské představy a upevňuje centrální moc, která vždy zabraňuje konkurenčnímu prostředí, kritické sebereflexi, která již za minulé vlády Vladimíra Putina vedla k zaostávání Ruska: ohromné příjmy, které Rusko mělo ze zdražování ropy a plynu, se rozplynuly v zastaralém systému řízení a v antikvárních technologiích, jak na to často ve svých komentářích upozorňuje Jan Petránek.
Co zmíněné převzetí kontroly státních médií ve skutečnosti znamená?
V prvé řadě takové rozhodnutí signalizuje světu prezidentovu nedůvěru ve vlastní občany a v demokratickou společnost. Mediální odborníci pak říkají: Je to návrat na začátek XIX. století, před definici tzv. liberální teorie médií, která hovořila o tom, že média mají za úkol informovat, kontrolovat mocné a bavit. V praxi se tato teorie potvrdila nejzřetelněji v roce 1962 v Německu při tzv. Spiegelaféře, kvůli které museli odstoupit Franz Josef Strauss a Konrad Adenauer, a o deset let později v roce 1972 při tzv. Watergate ve Spojených státech, kvůli které musel odstoupit Richard Nixon. Hlavními znaky demokratické společnosti v mediální oblasti je samoregulace médií a přístup všech občanů do veřejného prostoru za stejných podmínek. Média nesmí privilegovat celebrity, politiky atd. Proto se veřejnoprávní média považují za pevnou součást moderní demokracie. Komerční média toto pravidlo porušují kvůli boji o sledovanost a státní média zase nekriticky straní těm, kteří jsou u moci. Oba modely kasírují informace, což je v demokratické společnosti nepřípustné.
A jak to má v Rusku vypadat po tomto nejnovějším prohlášení prezidenta Putina?
O jmenování vedoucích pracovníků ruských státních podniků a organizací, to znamená dvou kanálů státní televize a polostátní stanice NTV, kterou vlastní Gazprom, státního rozhlasu, včetně úředního tisku a tiskových agentur, bude napříště rozhodovat kancelář ruského prezidenta. Příslušný dekret podle informací z tohoto týdne, které byly zveřejněny v ruských médiích, podepsal prezident Vladimír Putin. V jeho rukou tak bude obsazování klíčových státních manažerských postů.
V Rusku málokdo věřil tomu, že by se Kreml už v minulosti na obsazování těchto významných postů nepodílel. Nový Putinův dekret ale praxi přímého vlivu prezidentské kanceláře na státní podniky legalizuje.
Podle ruských analytiků nová praxe souvisí s přechodem Putina do nejvyšší ústavní funkce. Do jmenování prezidentem totiž o obsazování manažerských funkcí ve státních podnicích rozhodoval už jako předseda vlády. S přechodem do Kremlu by bez nového dekretu o tuto pravomoc přišel a vykonával by ji premiér Dmitrij Medveděv. Toho se zřejmě prezident bál, protože Medveděv v lednu po demonstracích prohlásil na půdš žurnallistické fakulty v Moskvě, cituji: "Stát by měl mít k dispozici jednu stanici, kde by prezentoval svá stanoviska," uvedl Medvěděv a dodal, že tato stanice by ale měla být veřejnoprávní a neměla by být podrobena cenzuře.
Jakých dalších institucí se tento dekret, který ukazuje opačným směrem, týká?
Nařízení se týká dvanácti státních podniků včetně například dopravní agentury Rosavtodor, pojišťovny ASV nebo firmy Olympstroj, která se zabývá projektováním a výstavbou olympijských sportovišť v kavkazském letovisku Soči. Putin bude rozhodovat i o vedení ruských státních tiskových agentur ITAR-TASS a RIA Novosti, úředního listu Rossijskaja gazeta nebo rozhlasové stanice Golos Rossiji. Putin se v této souvislosti odvolává, jako všichni autoritativní vládci včetně Lukašenka či Assada, na občanský klid.