Co vás, pane Hvížďalo, zaujalo tento týden v médiích?

Připomenutí stého výročí úmrtí Josepha Pulitzera, který zemřel 29. října 1911 a po němž se jmenují nejprestižnější novinářské ceny udělované od roku 1917 ve Spojených státech, ač sám byl vydavatelem bulváru, jak třeba připomněl Reflex. Ten se rovněž ptá, jestli odkazem dvou milionů dolarů Kolumbijské univerzitě v roce 1904, aby tam mohla být založena katedra žurnalistiky, nechtěl Joseph Pulitzer vykoupit své hříchy vydavatele. Pulitzer totiž od roku 1883 vydával New York World a tomuto listu dokázal za dva roky zvýšit náklad z 15 000 na 600 000 prodaných výtisků. Docílil to výrazným zlevněním: stály jen dva centy, ale samozřejmě i tím, že vycházel vstříc širokému a ne moc vzdělanému publiku. Nic jiného mu ale tehdy, když chtěl mít úspěch, nezbývalo. Situace ve Spojených státech byla výrazně jiná než v Evropě, kde již od roku 1780 vycházely první seriózní noviny Neue Zürcher Zeitung.

A jaká tedy byla situace ve Spojených státech, když tam přišel Pulitzer?

Tak nejprve je třeba říci, že Spojené státy kolem roku 1801 měly 5,5 milionu obyvatel, z toho byl bezmála milion černochů, a většina z přistěhovalců včetně Pulitzera, který do Ameriky dorazil v roce 1867, neuměla anglicky. Když tedy v roce 1879 koupil krachující večerník St.Luis Dispatch a sloučením s Evening Post založil St.Luis Post-Dispatch a chtěl-li vydělávat peníze, na to, aby byl filantrop neměl, musel se vézt na tehdejší vlně advokátů chudých, jak si novináři začali říkat. Tehdy taky vznikají první kritické práce, které poukazují na to, že většina novin se chová jako psí mazlíčci průmyslu a nezabývá se kritickými zprávami o chování bank a podnikatelů. Tyto trendy Pulitzer zřejmě bedlivě sledoval a podle nich se pak choval v New York World.

Vy byste tedy o něm nenapsal, jak stojí v Reflexu, že dal prostor populismu, skandálům, zprávám o zločinu a šmírování soukromí známých lidí?

To je sice všechno pravda, ale důležitější než toto konstatování je kontext. V těchto letech si všechny velké noviny v USA libovaly v senzacích, odhalování nečistých praktik v politice, obchodě, ve státní správě a ve světě financí a právě jen díky tomu je lidé kupovali. Joseph Pulitzer své stanovisko jasně formuloval v prvním vydání New York World pod jeho vedením. Dne 11. května 1883 napsal: "V tomto velkém a rostoucím městě je místo pro časopis, který je nejen laciný, ale i chytrý, ale i rozsáhlý, a nejen rozsáhlý, ale i vpravdě demokratický - věnovaný spíše záležitostem prostých lidí než potentátů s naditou peněženkou, zaměřený spíše na zprávy z Nového nežli ze Starého světa. Bude odhalovat všechny podvody a klamy, bude bojovat proti každému veřejnému zlu a zneužívání moci, bude sloužit lidu a bít se za něj s nejopravdovější upřímností."

A byl to právě tento typ novin, v nichž se zrodila investigativní, tedy pátrací žurnalistika, která začala kriticky hodnotit politické procesy, odhalovala jejich pozadí a poukázala na politické alternativy. Ve stejné době, v roce 1836, se v New York Herald, objevil poprvé v novinách jako nový žánr interview a v roce 1864 byl zveřejněn první rozhovor s americkým prezidentem Andrewem Johnsonem, který byl veden jako rozprava rovného s rovným. Role tzv. bulvárních nebo žluťáckých novin byla tedy ve Spojených státech veskrze pozitivní, protože mediální krajina tam byla úplně jiná než v Evropě.

A proč se o bulváru ve Spojených státech hovoří jako o Yellow Presse?

Nejspíš proto, že právě Joseph Pulitzer přišel s nápadem začít zveřejňovat ve svých novinách komiksový trip, jehož hlavní postavou se stal Yellow Kid. A tak se této postavičce říkalo proto, že měl žlutou košilku, do níž se psal text: tenkrát ještě nikdo nepřišel na nápad bublin. A ta košilka byla žlutá proto, že to byla barva, která nejméně prosvítala. A právě i díky tomuto komiksu, kterému rozuměli i ti, co moc anglicky neuměli, a v němž list reagoval na aktuální starosti lidí v New Yorku, s mu podařilo tak rychle zvýšit náklad.