Protože máme před volbami a musíme být apolitičtí, nemůžeme komentovat třeba pokusy komunistů zakázat České televizi dokument o procesu s Miladou Horákovou a spol. a podíváme se do zahraničí: Americký zpravodajský týdeník Newsweek se rozhodl z důvodů krize, která urychlila pokles příjmů, k radikální proměně: chce přijít na trh s kvalitnějším, složitějším obsahem, ač to povede k drastickému úbytku čtenářů. Úvahy o tom, že tištěná média v soutěži s internetem a elektronickými médii čeká radikální změna, se teoreticky vedou dlouho, mohli bychom říci dokonce řadu let, ale Newsweek, který byl založen v roce 1933 redaktorem TIME Thomasem Martynem a od roku 1961 patří do skupiny Washington Post Company, se k tomu rozhodl ve Spojených státech jako první.

Co tato změna bude znamenat konkrétně?

Tak v prvé řadě radikální snížení nákladu: ještě nedávno byl tento newsmagazin svým celkovým nákladem ve Spojených státech třetím nejprodávanějším časopisem za Timem a U.S. News & World Report a prodával 4,1 milionu exemplářů, z toho jen ve Spojených státech o milion méně. V posledních dvou letech ale jeho náklad klesl asi na 2,6 miliony výtisků a po změně obsahu redakce a vydavatelé počítají se snížením nákladu na milion až milion a půl prodaných výtisků. Ztráta z prodeje by se měla vyrovnat podle obchodního modelu tím, že čtenářská skupina bude přesněji definovaná, bude zaměřena na vysoce vzdělané a movité občany, takže časopis bude obsahovat drahou inzerci, i když jí bude samozřejmě méně. Takových bohatých a vzdělaných lidí, kteří vydělávají přes 100 000 dolarů ročně, je podle vydavatelů jen v USA asi 28 milionů.

Tento obchodní model přesně odpovídá tomu, o čem se již dlouho hovoří: Tištěná média budou v blízké budoucnosti zřejmě už jen pro elity a ostatním stačí zpravodajství v mobilu, internetu a z televize. V Evropě se podobně již před časem proměnil The Economist.

Jak tato proměna změní obsah Newsweeku?

Zcela zásadně: Obsah už nebude vůbec reagovat na aktuality, nebude soutěžit s internetem, nebude ve vleku událostí. Chce naopak udávat tón zásadním diskusím ve veřejném globálním prostoru. Bude zvát jako autory nejrenomovanější osobnosti z celého světa. Podle šéfredaktora a historika Jona Maechama to neznamená, že nebude provokativní. Obecným tématům se bude Newsweek věnovat ale jen tehdy, když bude moci přijít s úplně inovativním posunem diskuse. Těžiště bude v důkladně rešeršovaných reportážích, kvalitní esejistice, analýzách, komentářích a úvahách respektovaných odborníků, kteří se na všechny problémy budou dívat v celosvětovém kontextu. Šéfredaktor říká, že by se tento časopis měl stát místem, kde lidé v různých věcech „uslyší padnout poslední slovo.“

Kolik bude nový Newsweek stát?

To zatím není nikde řečeno, ale doposud stál pro předplatitele jen 47 centů a ten nový bude podstatně dražší a navíc bude mít ještě menší formát. Končí doba, kdy vydavatelé lákali čtenáře nízkou cenou a byli závislí hlavně na inzerci. Zdražení zdůvodňuje vydavatel Tom Aschheim, který právě dostal Pulitzerovu cenu za knihu o sedmém americkém prezidenti Adrewu Jacksonovi, tím, že jen za připojení ke kabelové televizi musí každý Američan zaplatit kolem 1000 dolarů, tak proč by neměli lidé platit za kvalitní čtení, které pro ně každý týden připravuje 400 redaktorů. Původně jich bylo 570. Změny by měly vydavateli uspořit ročně 25 milionu dolarů. Pro srovnání uveďme, že náš Respekt má necelých padesát redaktorů, což je méně, než má jen rešeršní oddělení německého zpravodajského časopisu Der Spiegel.

Autor je novinář a spisovatel