Přírodě škodí vaše šňupání, zkritizoval kolumbijský prezident Západ

Pusu plnou ekologie, nos kokainu. Kolumbijský prezident Iván Duque se obul do západních uživatelů proslulého narkotika. Mnozí z nich podle něj volají po záchraně planety, šňupáním kokainu přitom ale přispívají k mohutnému kácení deštného pralesa. „K vytvoření jednoho hektaru půdy pro pěstování koky je v Kolumbii potřeba zničit bezmála dva hektary amazonského pralesa,“ upřesnil prezident na klimatickém summitu ve skotském Glasgow.

V rozhovoru pro Financial Times prohlásil, že uživatelé kokainu ze zemí, které jsou – jeho slovy – vyloženě zapálené pro ekologii a mají plná ústa názorů, pokud jde o ochranu přírody, si neuvědomují, že největší škody na životním prostředí páchají právě užíváním drogy, jejíž produkce v posledních letech láme rekordy.

V roce 2017 byla produkce kokainu historicky nejvyšší, suverénně v ní přitom vedla dlouhodobá jednička na trhu, kterou je právě Kolumbie. Tamní výroba narkotika strmě vzrostla roku 2014 po složení zbraní guerillových povstalců z FARC neboli Revolučních ozbrojených sil Kolumbie, organizace, která s vládou vedla více než půl století násilný konflikt.

Stoupající tendence se upevnila o dva roky později, kdy nejvyšší vládní představitelé – tehdejší prezident Juan Manuel Santos a lídři hnutí FARC – podepsali mírovou smlouvu. Až do té doby se v hlubokých deštných pralesích ukrývali bojovníci revolučních sil, měli tam své tábory a sklady zbraní.

Ani oni samozřejmě nedbali na ekologii, ale drželi se jednoho pravidla – nekácet. Husté stromy bránily armádním letadlům vypátrat jejich útočiště a revolucionářům poskytovaly bezpečný úkryt. Po jejich odchodu však uvolněná místa neobsadil stát, jak mnozí doufali, ale jiné polovojenské skupiny, chtivé drogového byznysu a nelegální těžby zlata a drahých kamenů.

Pěstování koky se zvýšilo v národních parcích i indiánských rezervacích. Podle autorů nedávno zveřejněné studie organizace International Crisis Group byly v Kolumbii vykáceny stovky tisíc hektarů lesa na kokové plantáže. Navíc nejde jen o samotné pěstování koky. K výrobě kokainu je potřeba hodně benzínu, stejně jako lepidel a pojiv, kyseliny chlorovodíkové a dalších toxických přísad. Že by se někdo snažil o ekologické zpracování odpadu v džungli, je naivní představa. Všechny chemikálie použité při procesu výroby tak končí v půdě deštného pralesa.

Situace v džungli se zhoršuje, kromě narkobaronů a nelegálních těžařů v oblasti posiluje nezákonný chov dobytka a mnohá místa obsazují i zoufalí, kvůli násilí mnohdy z domova vyhnaní lidé. Kolumbie patří k zemím s nejvyšším počtem vnitřních uprchlíků ve světě.

Duque na summitu prohlásil, že chce, aby se Kolumbie stala jedním ze zelených lídrů v regionu. Uvedl také, že jeho vláda plánuje prohlásit v příštím roce bezmála třetinu země chráněnou oblastí, a dále potvrdil, že Kolumbie zpřísňuje své cíle ohledně snižování emisí. Do konce roku 2030 chce čisté emise redukovat o 51 procent.

Mnozí analytici ale zdůrazňují, že je třeba zaměřit se především na vyšší patra ekologické kriminality. Na ty, kteří zastřešují nekalou činnost ze svých prostorných politických či právních kanceláří daleko od pralesa, ne tedy tvrdým postihem už tak zbídačených dřevorubců a farmářů přímo v džungli. Pověsit cedulku „národní park“ před prales je určitě pěkné, nelegální aktivity v džungli a rostoucí spotřebu kokainu ve světě to ale zřejmě nezastaví.

Autorka je publicistka