I když od vyhlášení měnové reformy v KLDR (30.11. dopoledne korejského času) uplynuly téměř tři týdny, stále zůstává mnoho otevřených otázek. Předně – dosud nebyla vydána jediná oficiální zpráva, která by byla přístupná zahraničním zastupitelským úřadům či mezinárodním organizacím. Veškeré informace jsou občanům KLDR poskytovány výhradně rozhlasem po drátě – tisk, rozhlas nebo televize stále o měnové reformě nepublikovali jedinou zprávu. Všechny agenturní zprávy tak i nadále pocházejí ze dvou zdrojů – serveru NK Daily, který je podporován jihokorejskými nevládními organizacemi a z listu Chosun Ilbo, který v Japonsku vydávají Korejci podporující KLDR.

V podstatě jediná informace, která se od 30. listopadu nezměnila, je základní poměr, ve kterém byla měněna hotovost občanů – 1:100. Limit měněné hotovosti, přepočet platů a cen, instrukce, co s „přebytečnou hotovostí“ – to vše se měnilo i několikrát denně.

Limit měněné hotovosti

Původně mělo být vyměněno 100 000 starých wonů na domácnost. Tento poměr byl posléze změněn na 150 000 wonů, pak vrácen na 100 000 wonů s tím, že hotovost nad 100 000 wonů bude vyměněna v poměrů 1:1000. Nakonec se každé domácnosti měnilo 100 000 wonů plus 50 000 wonů na každého člena – čtyřčlenná rodina tak měla právo vyměnit 300 000 wonů. Peníze nad tuto částku byli občané KLDR povinni složit na zvláštní účet s tím, že budou k dispozici časem. (Podobně vláda KLDR postupovala i v předchozí reformě v r. 1992, kdy bankovky byly měněny v poměru 1:1 a kdy si občané mohli na tyto účty uložit až 20 000 wonů. Výběr byl pak omezen na 4 000 wonů, zbytek propadl státu.) U částek do 1 000 000 starých wonů prý nemusí občané prokázat, jak k penězům přišli (jen připomínám, že kilo rýže stálo v listopadu 2009 na trhu kolem 2 500 wonů, suroviny nutné k výrobě kimči, pálivého kvašeného zelí, na celou zimu pro čtyřčlennou rodinu se daly pořídit od 100 000 wonů výše).

Přepočet platů

Ten zatím stále není jasný. Původní zprávy hovořily o tom, že by platy měly zůstat stejné (tedy ten, kdo bral 2000 wonů měsíčně před reformou, bude brát 2000 wonů i v nových bankovkách). Později se objevily zprávy, že by nové mzdy měly být 50% původních nebo že nové mzdy by měly být 400 wonů (původní se prý pohybovaly mezi 1300 a 4000 wony). Každopádně, přepočet není 1:100 jako u hotovosti.

Přepočet cen

Z dostupných pramenů se mi podařilo zjistit „předreformní“ ceny jen na tržištích, nikoliv ve státních obchodech. Kilo rýže, které se před reformou ta tržištích prodávala za 2000 až 2500, se dnes prodává kolem 45 wonů (tedy zhruba v poměru 1:50). Podle dostupných zpráv prodávaly státní obchody rýži za cenu kolem 22 wonů za kilogram (a tedy zhruba v poměru 1:100 ve srovnání s předreformními cenami na tržištích). Zprávy se však zmiňují o nedostatku rýže ve státních obchodech, a je tedy otázka, jak dlouho státní zásobování vydrží.

Nové bankovky

Nové bankovky byly vydány v hodnotách 5, 10, 50, 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 wonů. Byť je nejvyšší hodnota považována za pamětní, a tedy nebude normálně v oběhu, je zajímavé, že nejvyšší hodnota starých bankovek byla také 5000 wonů.

 

Kim Ir Sen a jeho rodný dům, rodný dům Kim Čong Ila pod nejvyšší korejskou horou Pektusan (Pozn.: sovětské prameny uvádějí, že se Kim Čong Il narodil ve vesnici Vjatskoje v Chabarovském kraji) a rodný dům paní Kim Čong Suk, matky Kim Čong Ila.

 

Vítězný oblouk v Pchjongjangu, socha Čcholimy (korejského bájného koně) a pivoňka (národní květ KLDR)

 

Památník založení Korejské strany práce, Památník vítězství a hydroelektrárna

(Původní zdroj: Chosun Ilbo)

S bankovkami a mincemi je spojena ještě jedna věc – jsou totiž datovány v r. 2008, resp. 2002. Někteří odborníci se proto domnívají, že měnová reforma se tedy připravovala již dříve a některé události (jako např. pravděpodobná nemoc Kim Čong Ila) ji pouze oddálily. Je ale možné, že se pouze chystala výměna bankovek a již připravené bankovky "počkaly" až na tuto reformu.

Organizace

Jak jsem již naznačoval, měnová reforma v KLDR probíhala ve zmatcích – základní parametry výměny peněz by měněny během hodin, dále státem určené ceny byly určeny pozdě a pokud někdo neměl zásoby jídla, byl v obtížné situaci, neboť obchody byly na týden uzavřeny. Informace o přepočtech platů a cen se lidé dozvídali (podle dostupných zpráv) až po proběhlé výměně hotovosti. Dodnes také není znám kurs „nového“ wonu vůči zahraničním měnám (oficiální kurs „starého“ wonu byl 145 wonů za dolar, na černém trhu pak přes 3800 wonů za dolar). V prvním článku jsem přirovnal měnovou reformu v KLDR k té, která proběhla v Československu v roce 1953. Nyní se ukazuje, že ta „naše“ byla připravena daleko lépe – přesto, že KLDR svoji měnu reformovala již popáté.

Shrnutí reformy

Oficiální zprávy z KLDR dostupné v zahraničí (ať již přes tiskovou agenturu KCNA, nebo přes zastupitelské úřady) se o měnové reformně ještě nezmínily. Podle dostupných zdrojů je měnová reforma oficiálně odůvodněna snahou sjednotit životy lidí po hmotné a kulturní stránce a dále, že „díky oběhu nových bankovek, naše vlast získala možnost otevřít dveře k socialistickému, silnému a prosperujícímu státu“.

Je otázka, jak se situace vyvine. Výše platů a cenová hladina ještě není zcela jasná, porovnání poměrů pro převod hotovosti, cen a platů poměrně zřetelně naznačuje, že hlavním cílem vlády KLDR bylo především znehodnotit úspory obyvatel – tedy alespoň těch ve wonech. Těch nejbohatších, kteří mají úspory v cizích měnách, se reforma tolik nedotkla. Měnová reforma také významně zasáhla tržiště, která v posledních letech zajišťovala distribuci potravin (opět, jiné komodity se obvykle prodávají za cizí měny, takže těch se to opět tolik nedotklo). Zprávy sice popisují nějaké protesty, ale podle všeho nebudou masové. Jako pravděpodobnější vidím daleko silnější příklon lidí k cizím měnám (byť jejich vlastnictví není – podobně jako tomu bylo v ČSSR – legální). Každopádně – režim KLDR zůstává vypočitatelný pouze ve své nevypočitatelnosti.

Převzato z blogu autora