Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

̈To jsou kecy ve stylu jedna paní povíala. Od založení Izraele v roce 1948 se počet křesťanů zvýšil z přibližně 34 000 na více než 185 000 v roce 2025. Křesťané v Izraeli požívají plného občanství, působí v parlamentu, zastávají vládní funkce a žijí v ekonomické prosperitě. Mají jednu z nejvyšších úrovní vzdělání v zemi. Kostely fungují svobodně. Křesťanská svatá místa jsou chráněna. Nazaret, město, kde Ježíš vyrůstal, je prosperujícím městem, kde křesťané a muslimové žijí pod izraelskou svrchovaností, nikoli v obležení. V oblastech Judeje a Samaří kontrolovaných Palestinskou samosprávou křesťanská populace prudce poklesla. V Betlémě, kde v roce 1948 tvořili křesťané 86 % obyvatel, je jich nyní méně než 12 %. Zastrašování, zabavování pozemků a islámský tlak vyhnaly tisíce lidí. V Gaze, pod vládou Hamásu, se křesťanská komunita zmenšila na méně než 1 000 lidí. Pronásledování je systematické. Kostely jsou napadány. Lidé jsou nuceni ke konverzi. V roce 2007 byl teroristy zavražděn majitel křesťanského knihkupectví. Vzkaz byl jasný: křesťané nejsou vítáni.

Dovzdělej se, drahý Ksindle:

https://youtu.be/EtvqioF81BU

Na včerejší den připadl první den židovského svátku Pesach. Ze zahraničních nežidovských politických vedoucích představitelů gratulovali Židům k tomuto svátku pouze americký prezident Donald J. Trump a ruský prezident Vladimír V. Putin. Kde jsou evropští vůdci? Zatímco se sklánějí v úctě před muslimy a jejich svátky, včetně nedávno proběhlého Ramadánu, tak o život židovských komunit nejeví žádný zájem.

Ať se všichni vrahounští sionisté smaží na věky v pekle!

a ted prosim napiste clanek, jak imam z Gazy ci z Judei - Samari navstivil rodiny pozustalych z kibutsu, ktere byly prepadeny 7-10-2023. A jak mu bylo lito, jak se k nim ohavne zachovali jeho palestincti spoluobcane.

Byl jsem v Izraelii.Při jízdě z Betléma, nás v autobuse zaujaly v Samaře a Judey( Západní břeh ) nové domy, ale všechny byly prázdné. Na dotaz nám průvodce řekl, že jsou Arabské a podle Jordánského práva, pokud si zde Arab vysadí strom, nebo postaví dům jedná se pozemek Arabských. Domy se staví za peníze EU, OSN , USA. Izrael má právo ty domy bourat, a nedělá to. Pro klid. Židovští osadníci jsou zde hlídání armádou Izraele. Mít zde osadu je pro Židy hrdinství. Pro Araby není problém takového Žida zabít i s celou rodinou. Přestavte si. Jste osadník a probudíte si a kolem vašich pozemků jsou vsázeny olivovníky s cílem zabránit rozšiřování vaši osady. Protože v ten moment je to půda Arabská. Vy se naštvete stromy vytrháte a hodíte na hromadu. Hned se toho chytnou novináři jste vláčen tiskem a třeba V. Británie, anebo USA na vás vyhlásí sankce. Nábulus je posvátné město kde jsou údajně pohřbeni Židovští proroci. Ten teď podle rozdělení Samary a Judey patří Arabům a vstoupit tam je rozsudek k smrti. Takže z Izraele se vypráví 10 autobusů s věřícími, obklopené armádou Izraele a jede se do Nábulusu. Tak se Žije Židům v Samaře a Judey,

Pro pana Floryka a Stejskala:

Doporučuji Vám oběma, abyste si přečetli knihu Tuvii Tenenboma „Bože, čí je tahle země“. Tuvia v různých osadách v roce 2025 strávil dost času a píše autenticky o tom, s čím se tam osobně setkal. Za mne mnohem věrohodnější obraz, něž jaký se snaží zprostředkovat lidé, kteří tam buď vůbec nebyli nebo tam zavítali na jeden den a setkali se s pár vybranými lidmi, kteří jim řekli to, co chtěli slyšet. To Tuvia nedělá. Jen podotýkám, že ani on osadníky nijak neidealizuje, ale na druhou stranu ani nedémonizuje.

Přesně tak. Od pana Tuvii jsem četla smutnou knížku "Chyťte Žida" s podtitulem "proč Evropa nenávidí Židy a miluje Palestince".

Drtivá většina Židů v Judsku a Samaří jsou úžasní občané, dodržující zákony země, žijí v biblickém srdci Zaslíbené země, teror a násilí dělá jen zanedbatelná okrajová menšina. Jediným proviněným Židů žijící v Judsku a Samaří je totiž to, že žijí, tam, kde žijí. To je celé. Na světě není více démonizované skupiny než židovští osadníci. Na internetu o nich nenajdete jedinou dobrou zmínku. Jenom nenávist, dá se říci až nacistická antisemitská nenávist.

Nevím, jak pan Stejskal, nebo pan Floryk, ale já se k systematické démonizaci Židů, žijící v Judsku a Samaří, nikdy nepřidám. Jsou to hrdinové, žijí ve své zemi a brání se palestinskému arabskému terorismu, který je násobně početnější a horší než ten židovský.

Zatímco činy okrajové skupiny židovských extrémistů se nadsazují, o systematickém muslimském útlaku křesťanů se tolik nepíše, nebo mu není věnována taková pozornost jaká by měla.

Podle titulku na devítisloupcové titulní straně deníku La Repubblica , jednoho z předních italských deníků, může svět vidět, jak těžký život údajně mají křesťané v Izraeli.

Situace je vskutku vykreslena jako „šok“ pro křesťanství jako celek, zejména pro kardinála Pierbattistu Pizzaballu, latinského patriarchu Jeruzaléma, který je líčen jako hrdinská postava „v konfliktu s [izraelským premiérem Benjaminem] Netanjahuem kvůli hrůzám v Gaze“ a kterému údajně zlí Židé brání v modlitbě v chrámu Božího hrobu.

Vypráví se tedy, že křesťanům je bráněno v modlitbě a žití své víry ve Svaté zemi.

Zjevné nebezpečí, které představují íránské rakety – často mířené na Jeruzalém a které zasáhly Staré Město – vedlo k dočasným izraelským bezpečnostním omezením, která se dotýkají mešit, synagog i Chrámu Božího hrobu. Íránská agrese je však odsouvána stranou ve prospěch zdůrazňování údajné izraelské krutosti. Implicitní náznak, který se ozýval ve velké části italských médií, je jasný: chudí křesťané v rukou Židů.

Fakta hovoří jinak. V roce 1948 žilo v Izraeli přibližně 30 000 křesťanů; dnes se jejich počet blíží 200 000. Křesťané v Izraeli vzkvétají, což rozhodně neplatí pro palestinská území.

Vezměme si Betlém, město, které má pro křesťany zásadní význam jako rodiště Ježíše. V roce 1993, v roce dohod z Osla, kdy byla kontrola nad městem předána Palestinské samosprávě a Izrael se stáhl, tvořili křesťané přibližně 60–65 % populace. Dnes toto číslo kleslo na zhruba 15 %. Křesťané uprchli před palestinskou nadvládou, vytlačeni diskriminací, zastrašováním a erozí svých kulturních a náboženských svobod.

Reakce médií na nedávnou jeruzalémskou epizodu byly paradoxní a odrážely to, co se stále více jeví jako antisemitská fantazie, která nabývá na síle od 7. října 2023.

Imaginární obrana zranitelných obětí se proměňuje v obvinění proti Židům. V tomto fiktivním scénáři Írán a jeho bombardování mizí a nahrazuje je karikatura údajně protikřesťanského sionistického monstra.

Realita je taková, že křesťané v Izraeli žijí se stejnými právy a plnou svobodou vyznání a zachovávají si přístup ke svým svatým místům. Naproti tomu židovské komunity ve velké části arabského světa po desetiletích pronásledování, vyhnání a násilí z velké části zmizely. Přesto se o tom mluví jen málo. Stejně tak se nevěnuje velká pozornost křesťanům pronásledovaným a zabíjeným v některých částech islámského světa.

Než budeme Židy obviňovat z pronásledování křesťanů, bylo by moudré zamyslet se nad historií. Role, kterou sehrály prvky církve ve staletích pronásledování Židů – včetně pogromů a mlčení během holocaustu – nebyla zapomenuta.

Íránské rakety představují skutečné nebezpečí. Režim, který je odpaluje, již 47 let touží po krvi nevěřících – všech nevěřících. Ani místa považovaná za posvátná v islámu, jako je mešita al-Aksá nebo křesťanský Chrám Božího hrobu, nejsou imunní vůči hrozbě, kterou představuje agrese íránského režimu.

https://www.jns.org/opinion/column/despite-the-dis...

Ještě na počátku minulého století byli Palestinci převážně křesťané. V současnosti tvoří menšinu, která je napadána jak ze strany mohamedánů, tak Židů. Pozoruhodné je, že západní politici, kteří se při každé příležitosti ohánějí Bohem a biblí, mají na svědomí genocidu křesťanů v Iráku, Kosovu, Sýrii, Bosně, Libanonu a dalších státech.

Ano jsou napadání ze strany Židů a proto počet Křesťanů v Izraeli roste zato v Afrických zemích a Asijskými rapidně klesají. Křesťané v Izraeli vydali prohlášení, že podporují sionismu, hnutí na podporu práva Židů na sebeurčení v Izraeli, jejich starobylé vlasti. To je vše. Je to uznání ze strany křesťanů, že židovský národ má právo na vlastní stát ve své vlastní zemi

Zvláštne. Z článku človek nadobúda pocit, že väčšina palestínskych Arabov v Judsku a Samárii alias Západnom brehu sú kresťania. Lenže podľa dostupných informácií arabskí kresťania tam predstavujú 1-2% obyvateľov, keďže v roku 1948 ich bolo okolo 10%. Keby článok nebol tak groteskne fantasmagorický, mohol byť aj vtipný.

Vlastne z neho vyplýva, že židovskí radikáli sa pri svojich výčinoch zameriavajú prevážne v priemere na jedného až dvoch ľudí zo sta, a to tých, ktorí majú na čele namaľovaný kríž. Moslimským Arabom sa zväčša vyhýbajú, tí predsa Židom nikdy neskrivili ani vlások.

Teším sa na pokračovanie "reálstory" o pogromoch na Palestínčanoch. To bude mŕtvych viac ako 7. októbra a takmer všetci to budú kresťania. A tých odvlečených rukojemníkov!

Je uplne mozne, ze zidia krestanov radi nemaju. Inak by neopluvali, mlatili e.t.c.

https://www.bitchute.com/video/V7Q5CW3KoDr7

Zajímalo by mě, jak to, co popsal rabín Jehuda Gilad - a v tom je podstata problému -, chtějí obhájit ti, kdo můj pohled na tuto věc, když jsem psal kriticky o něčem podobném, s opovržením odmítli, v horším případě ze mě udělali antisemitu maskovaného falešným pláštěm přítele Izraele, člověka šířícího o Izraeli lživý narativ a v jednom případě dokonce islamofila. Dočká se rabín Gilad, případně David Floryk, podobně hanebného cejchu?

Je nová doba prostě. Výzkum New York Times mimo jiné ukazuje, že ačkoliv armáda občas zatýká násilné osadníky, právní stát se často nevymáhá, protože radikální zástupci osadnické lobby byli jmenováni do ministerských pozic v izraelské vládě. -

Mluvíte nesmysly. Přečtěte si konečně toho Tuviu Tenenboma (Bože, čí je tahle země)