Putin hostí summit BRICS, setkání více než 30 hlav států, největší od invaze na Ukrajinu. Účastní i šéf OSN, Rusko bude tlačit na odpojení od dolaru

V ruské Kazani dnes začíná třídenní summit zemí skupiny BRICS. Prezident Vladimir Putin na největším mezinárodní setkání na ruském území od začátku své invaze na Ukrajinu přivítá více než třicet hlav států, přijíždí dokonce i šéf OSN António Guterres. Účastní se čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí.

Skupina BRICS sdružuje země často řazené mezi rozvíjející se trhy. Akronym BRIC – označující Brazílii, Rusko, Indii a Čínu – použil jako první před 23 lety Jim O’Neill, někdejší ekonom investiční banky Goldman Sachs.

Jednalo se tehdy, roku 2001, o neformální označení zemí, které spojuje jak ranější fáze rozvoje tržní ekonomiky, tak poměrně silná růstová dynamika a vyhlídka na stále vyšší, ba nakonec, do roku 2050, až dominantní podíl na světové ekonomice. Pojí je tedy též určitý vyzývatelský status ve vztahu k tradičním tržním ekonomikám Západu, který lze ovšem vztáhnout nejen k hospodářské oblasti, nýbrž – jak se později ukázalo – i k samotné oblasti geopolitické.

Od roku 2009 a tehdejšího prvního summitu v ruském Jekatěrinburgu se pak již formálně schází skupina zemí BRICS, přičemž přidané „S“ značí Jihoafrickou republiku. Zvláště od zmíněné ruské invaze na Ukrajinu roku 2022 se někteří – včetně ruské propagandy – snaží skupinu vykreslit jako geopolitickou protiváhu Západu, ba až jako spojence Ruska.

Ve skutečnosti je skupina BRICS značně zájmově roztříštěná. Jak poznamenává sám duchovní otec jejího označení, zmíněný O’Neill, není jasné, čím jiným je vlastně skupina zač než jen klubem, jehož členem nejsou Spojené státy.

Zájmová rozpolcenost zemí skupiny BRICS je ostatně patrná i právě před dnes začínajícím summitem v Kazani. Rusko jistě bude chtít diskutovat možné omezování závislosti zúčastněných zemí na dolaru a západním finančním systému. Kreml by rád, aby dolar v mezinárodním platebním styku výrazněji nahrazovala třeba čínská měna, jüan. Sama Čína se ale k úvahám o dedolarizaci již staví zdrženlivěji. Pro Indii je zase obtížně představitelné, že by se role náhrady dolaru měla zhostit právě měna čínská. Spojené arabské emiráty, další účastník summitu, pak už skupinu BRICS vůbec nemíní chápat jako protiváhu nebo vyzyvatele Západu, neboť se Západem, včetně USA, chtějí udržovat velmi dobré vztahy.

Jedinou jistotou tak zůstává prostý fakt nezpochybnitelného růstu globálního ekonomického významu zemí skupiny BRICS. Jejích devět členů představuje 26 procent světového hrubého domácího produktu. Pro srovnání, skupina G7, tedy skupina sedmi nejvýznamnějších (západních) ekonomik, reprezentuje 44 procent světového HDP. Přitom ovšem roku 2001 měly země BRICS podíl zhruba jen desetiprocentní, zatímco G7 více než šedesátiprocentní. Do roku 2029 země BRICS náskok zemí G7 dále stáhnou, když na ně budou ztrácet už jen zhruba deset procentních bodů – G7 mají mít zhruba 40procentní podíl, zatímco země BRICS podíl zhruba 30procentní.

Začátkem minulého desetiletí také země BRICS překonaly svým podílem na světové ekonomice země Evropské unie, jejichž podíl na světové ekonomice od té doby klesl na nynějších méně než dvacet procent (viz graf Bloombergu níže).