28. dubna to bude rok, co se k Kanadě konaly federální volby. Zvítězili liberálové, ovšem na nadpoloviční většinu ve 343členné Dolní sněmovně nedosáhli.

Volby jim přinesly 169 míst, což je o tři méně, než kolik by potřebovali k minimální majoritě (172). Jak jsme psali v březnu, konzervativci získali 144 křesel, Quebecký blok 22, Nová demokratická strana 7 a Zelení jedno. Pak začal počet liberálních poslanců ubývat. Nejprve federální Nejvyšší soud anuloval výsledek v montrealském obvodu Terrebonne, a to kvůli nesrovnalostem ve volebních výsledcích. Zde přišli vládní liberálové premiéra Marka Carneyho o jednu poslankyni. O další dva zákonodárce pak v souvislosti s jejich odchodem do zahraničí. Chrystina Freelandová, někdejší ministryně financí, přijala pozici poradkyně ukrajinské vlády a Bill Blair se stal Vysokým komisařem Kanady ve Spojeném království. Tím se počet liberálních mandátů snížil na 166. Za takovéhoto rozestavění poslaneckých figur si mohli liberálové o alespoň minimální většině nechat jen zdát.

Přesto Carneyho vládě svitla naděje na dosažení těsné většiny, když do jejího tábora začali přebíhat zákonodárci z opozičních lavic. Nejprve to byli v rozmezí od listopadu 2025 do letošního ledna tři konzervativci. Chris d’Entremont zastupující Nové Skotsko, pak Michael Ma z Toronta a jako třetí Matt Jeneroux z Edmontonu. Díky nim posílil sněmovní liberální klub na 169 mandátů. Tím ale převlékání partajních dresů neskončilo. 10. března oznámila přechod k liberálům Lori Idloutová, dosavadní poslankyně Nové demokratické strany za teritorium Nunavut. A ani to nebylo všechno. O necelý měsíc později, ve středu 8. dubna, oznámila změnu stranické kazajky konzervativní poslankyně z jižní oblasti Ontaria Marilyn Gladuová. Její přeběhnutí znamená, že liberály dělí od nadpoloviční většiny pouze jedno křeslo. A to mohou relativně snad získat v doplňovacích volbách, které jsou naplánovány na pondělí 13. dubna.

Konat se budou ve třech obvodech. Ve dvou torontských - Scarborough Southwest (uvolněný mandát po Billu Blairovi) a University – Rosedale (uvolněný mandát po Chrystie Freelandové); a v montrealském obvodu Terrebonne, kde byl sporný výsledek, jak uvedeno výše, soudně anulován. A jakou mají liberálové šanci, že dosáhnou na kýženou metu, alespoň na těsnou majoritu? Poměrně značnou. Zatímco v Terrebonne je výsledek nejistý a bude zřejmě těsný, úspěch je všeobecně očekáván v obou torontských obvodech považovaných za baštu liberálů. Po volbách budeme vědět víc.

Kanadský server CBC News přinesl zajímavé srovnání, který premiér od vzniku konfederace (jak je ne zcela správně Kanada označována) v roce 1867 byl nejúspěšnější, pokud jde o získání opozičních poslanců do vládního tábora. Nynější liberální premiér Carney si v tomto směru vede velmi dobře. Ačkoli je ve funkci něco málo přes rok, podařilo se mu přetáhnout pět opozičních zákonodárců, čtyři konzervativce a jednu členku Nové demokratické strany. To ho řadí na třetí místo. Na špici je konzervativec a první kanadský premiér John A. Macdonald s devíti a liberál Jean Chrétien (ve funkci 1993-2003) s osmi získanými „ulovenými dušemi“. Za dalších premiérů došlo k přeběhlictví, pokud vůbec, nanejvýš ve třech případech. Nutno ale dodat, že například za Macdonalda byly vnitropartajní poměry v Kanadě poněkud jiné než později, případně dnes.