Mezi papíry, jež jsme posbírali na odchodnou, značně užitečný byl CRUISE LOG, palubní sumář naší cesty, který den že jsme byli kde a mířili kam. Celkový výkon: 6 739 námořních mil neboli 12 467 kilometrů. Téměř tak velká vzdálenost, jako při zpátečním letu z Osaky do New Yorku (11 132 km), ale o něco kratší, než trasa z New Yorku do novozélandského Aucklandu (14 189 km), kde jsme na loď poprvé vstupovali. 

-----

  Ve středu 12.března, zrovna v den, když jsme se na rovníku přesunuli z jižní hemisféry do severní, do kajuty dospěla pozvánka

Captain Jack van Coevorden cordially invites you to the marine reception, 11:45 am, Wednesday, March 12, 2008, doors open at 11:30 am, van Gogh Lounge, Starboard site, promenade deck (7). WWII Historical Cruise, MS Statendam.

Přiložen byl tmavomodrý sametový pytlíček s nápisem HOLLAND AMERICA MARINER SOCIETY s obsahem dvou důkazů našeho členství: kovová oválná maličkost v barvě karmínové, s profilem lodi a s textem o našem absolvování padesáti dnů a nocí na palubě.

Odspěchali jsme účastnit se takové pocty a v prostorách, nesoucích jméno proslulého umělce s jedním uchem, jsme zjistili, že takových absolventů se nás sešlo značné množství a s podstatnějšími zásluhami. Četla se jména těch, kteří už pluli sto dní. Dvě stě, tři sta dní – celý již rok. To tedy aby už byl rekord k nepřekonání. Přistupovali vytrvalci nenápadného vzhledu, kteří na palubě strávili víc než dva roky. Bouřlivý potlesk.

Nakonec přistoupila absolutní vítězka, postarší, nijak výrazná žena – bez manžela, jenž buď se nedožil nebo ho pozbyla rozvodem s nepochybně tučnou pomlázkou alimentů – s rekordním výkonem 873 dnů. Dohromady víc než dva roky strávené na palubě, s komfortem, bezstarostným pocitem, že je o ni postaráno v kteroukoliv hodinu, s mnohonásobnými možnostmi rozptýlení, společenských kontaktů, se zastávkami ve všemožných končinách, exotických přístavech, kam se lze dychtivě hrnout nebo zcela pominout, spokojit se pohledem z paluby, bezpečného domova. Comfort of the familiar, plavidlo jako jakýsi opiát. 

V obsažné (162 stran) publikaci nabídek, jsem nalistoval vábničku Grand World Voyage – 119 dní kolem světa, započít 18. ledna 2009 v Los Angeles a cestou přes Pacifik, oceán Indický a Atlantický, končit v New Yorku. Cena od 21 499 dolarů na osobu a výš – hodně výš. Nejnoblesnější penthouse přijde na téměř čtvrt milionu (225 899), již ale není k mání, třeba si ho rezervoval nějaký ruský mafián.

- - -

Naše spolustolovníky jsem ponoukl rozpovídat se o pro ně nejnáramnějších zážitcích.

Slovinský psychiatr, původem z Mariboru, to měl jednoduché: zastávky hodnotil podle množství zanechaného válečného materiálu, od sestřelených stíhaček až po zčásti či zcela potopená plavidla.

Rakouskému inženýru z Lince nejvíc imponovalo japonské poválečné zmrtvýchvstání. Zejména preciznost, kvalita výrobků, tolik znamenitější, než co se produkuje třeba v Německu. Ovšem, na výsledku je pak podíl milionu Turků k nepřehlédnutí, přiznal tuto polehčující okolnost.

Já si toho pochvaloval celou řadu – onu podivuhodnou kulturní oázu na Nové Kaledonii, sopkami víc než válkou rozmetaný Rabaul, Yap jakoby z jiných časů, Iwo Jima, krutosti bojišť na Saipanu a Okinawě, a vlastně i japonské mosty a Nagasaki s Madame Butterfly. A nelze zapomenout na příležitosti seznamování se zajímavými spolupasažéry a oceňovat atmosféru na lodi, kde mezi původně atomizovanými cizinci se začala proklubávat autentická přátelství.

- - -

Čtenáře, pokud mu trpělivost vydržela až do konce seriálu, by mohla zajímat informace o výlohách, na kolik peněz nás tento špás přišel. O finance se nestarám, to je manželčin rezort. Vše spočítala, vyšla jí závěrečná cifra 13 500 dolarů. Z toho téměř polovinu pozřely výdaje na letenky, na nehorázně předražený hotel v Aucklandu, též předražené výlety, jimž se ale dalo vyhnout privátní iniciativou, s někým místním se domluvit a za daleko míň peněz pak poznat totéž či třeba i víc. 

Suma sice nikoliv zanedbatelná, ale rozhodně ne bolestivá, též při uvážení, že za onen na zážitky přebohatý měsíc březen naše fondy zásluhou poklesu americké ekonomie zchudly o dvojnásobek (a počítáno-li od počátku tohoto prozatím hospodářsky neblahého roku 2008, o téměř desetinásobek).

Vzhledem k až žalostnému stavu churavějícího amerického dolaru, pro některého z majitelů českých peněz by takový výlet by nebyl bez zajímavosti. Každopádně by poskytoval příležitost obohatit se dojmy, zkušeností, s doslovným rozšiřováním horizontu.

Nemám ale jistotu, zda k opakování oné plavby po historických stopách pacifické války příští rok znovu dojde.

KONEČNĚ KONEC