Nevím jak dnes, ale v 80. letech byla branná cvičení součástí školních osnov. Asi nikde noprobíhala tak, jak popsali pánové Šimek s Grosmannem ve své povídce Branné cvičení naší školy. Na gymnáziu jsme absolvovali navíc vícedenní branný kurs, ale ani profesor Vránek nám nepřipravil takový zážitek, který čeká korejské školáky po nástupu na „Middle school“ – cizince nevyjímaje.

Jen připomenu, že Korejský poloostrov je od konce Korejské války (1953) rozdělen, že mezi oběma korejskými státy dosud není podepsána mírová smlouva a KLDR se od května 2009 „necítí vázána“ příměřím z července 1953. Mezi oběma korejskými státy je sice 4km široká demilitarizovaná zóna (DMZ), která je pod dohledem mezinárodních sil (mimochodem, Československo zde své vojáky mělo až do r. 1993), kolem které obě strany soustředily své nejlepší vojenské jednotky. Pochopitelně – Soul je z KLDR doslova na dostřel. Korejci mají 18měsíční povinnou vojenskou službu, služba u DMZ nebo námořnictva se později v civilním životě oceňuje. Myslím, že Korejcům rozhodně není co závidět.

Této situaci odpovídá i průběh korejského branného cvičení a od těch českých se dost zásadně liší. Hlavní rozdíl je ten, že neorganizují ho školy, ale je v režii armády (byť učitelé jsou neustále s žáky). Cvičení je dvoudenní, žáci i žákyně vyfasují na celé dva dny vojenský mundúr s helmou (tedy, kromě bot), spí a jí v kasárnách a na vlastní kůži zažívají vojenský výcvik. Krušné chvilky zažívají zejména ti, kteří vyměnili tradiční Taekwondo za elektronické Nintendo a místo kimbabu dávají přednost Big Mac menu s dvojitými hranolkami.

Říká se, že jednou vidět je lepší než 100x slyšet, takže zde je několik fotografií z celé akce. Sluší se jen poznamenat, že celý ročník (přes 200 žáků) se vrátilo v pořádku domů (nepočítám několik drobnějších poranění, se kterými si poradili na ošetřovně).

Pozn.: Organizaci škol Korea v podstatě převzala od Spojených států. První ročník „Middle school“ tak odpovídá české sedmé třídě.

První den počasí zrovna nepřálo...

Rozkaz je rozkaz: "Plížením-plazením vpřed!"

V Koreji je branné cvičení povinné i pro děti cizinců

Velké prádlo po prvním dni branného cvičení

No, ještě že Dita měla s sebou pecen českého chleba...

Korejci tradičně spí na zemi - kasárna pochopitelně nejsou výjimkou

Druhý den sice už bylo sucho, ale zato se nafasovala i zbraň (bez nábojů)

Se zbraní pod ostnatým drátem to taky není zrovna jednoduché - ještě, že už je sucho

Převzato z blogu autora