M. Pivoda 18.4.2018 12:22

Logický, ale prakticky nic neřešící závěr

Wichs: "... Na minulých summitech se prezidenti často nemohli dohodnout na znění závěrečného dokumentu. Tentokrát se sjednotili na pohrůžce Madurovi. ..."

Raúl Castro si na summitu musel uvědomovat štastnou náhodu (úmrtí Cháveze), která zabránila někdejšímu plánovanému ekonomickému a politickému propojení Venezuely a Kuby. To propojení bylo plánováno v době, kdy politici (na obou stranách) mylně předpokládali časově neohraničený význam ropy, tzn. Venezuelské ropy. Ta ropa měla udržet neproduktivní socialismus při životě. Vsázka na nerostné bohatství nevydržela dlouho. Technologický rozvoj vyhání ropu z ekonomické hry, a tím i její držitele.

Latinská Amerika si sice stále uchovává své přírodní krásy (vhodné pro rozvoj turismu), ale nemá žádnou konkurenceschopnou technologii. Finanční služby (jako úložiště pro špinavé peníze) pro dobrodruhy rozvinutého světa pozbývají na významu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pesat 18.4.2018 10:07

je significant , ze fundovane clanku na Psu jsou na okraji z

je significant , ze fundovane clanku na Psu jsou na okraji zajmu "diskuteru", zaznamenal jsem druhy clanek autora z oblasti jizni Ameriky, a opet psany se znalosti veci/regionu. Korupce je samozrejmne problem, ovsem obecne vsude na svete, ja bych rekl, ze nejvetsim prokletim latinske Ameriky je hispanska mentalita, osobne ji nazyvam "manana", cesky to asi nejlepe vystihne: klidne odloz na zitrek=na nekdy priste co muzes udelat dnes/hned. Venezuela je extrem ale obecne to plati pro cely kontinent od Mexico na jih.

Cest :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek