Kardinál Pzzaballa je latinským patriarchou jeruzalémským a z tohoto titulu nejvyšším představitelem Římskokatolické církve v Izraeli, Judeji, Samaří, Pásmu Gazy, Jordánsku a na Kypru.

Během letošní Květné neděle obletěla svět zpráva, že mu izraelská policie zabránila ve vstupu do Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde chtěl sloužit liturgii. Okamžitě následovaly odsuzující mezinárodní reakce, aniž by ovšem bylo řečeno ono příslovečné „B“, které na názorové stránce serveru Christian Post nabízí Jonathan Feldstein. Církevní představitelé s neskrývanou nelibostí zdůraznili, že jde o první případ tohoto druhu. První zprávy vyznívaly zcela v neprospěch izraelské strany. Ani Feldstein není úplně jednostranný: hned v úvodu přiznává, že Izrael mohl a měl postupovat jinak. Lépe. Z nastalé chyby se ale poučil, což vede k naději, že něčemu podobnému se v budoucnu bude možné vyhnout. Autor připomíná, že prvotní informace byly neúplné – zaměřovaly se pouze na samotné odepření vstupu kardinálovi, a to bez jakýchkoli dalších souvislostí. Ty objasnily až zprávy „druhého sledu“. Co je podstatné říci? K nepříjemnému incidentu došlo v době zvýšených bezpečnostních opatření souvisejících s válkou Izraele proti Íránu a následnými íránskými raketovými útoky zacílenými na izraelské území, zde jmenovitě na Jeruzalém. Tato opatření zahrnují přísná omezení pro konání veřejných shromáždění v celém Starém městě, což ovlivňuje jak křesťanské obřady Svatého týdne, stejně jako židovské oslavy svátku Pesach a ovlivnily i muslimský ramadán (skončil 19. března). Tato klíčová okolnost byla v úvodních zprávách zcela opomenuta.

Izraelské Velitelství domácí fronty (civilní obrany) určilo jasná pravidla. Shromáždění jsou omezena na 50 osob na místech s odpovídajícím přístupem k protiraketovým krytům. K tomu je nutné doplnit, že úzké uličky Starého města Jeruzaléma komplikují, ne-li znesnadňují, přístup záchranných složek v případě událostí s velkým počtem obětí. Dále poznamenejme, že od 90. let minulého století musí být kryty nebo tzv. bezpečné místnosti součástí každé nové stavby v Izraeli. Bohužel křesťanské církve, které Chrám Božího hrobu spravují (řeckoortodoxní, arménská, římskokatolická, koptská, syrská ortodoxní a etiopská ortodoxní), se na vybudování bezpečného prostoru na tomto posvátném místě dohodnout nedokázaly. Kdyby takový kryt existoval, bylo možné popsanému konfliktu policie s Pizzaballou předejít.

Feldstein připomíná, že restrikce z bezpečnostních důvodů se netýkají pouze křesťanů v Izraeli. Židé byli vyzváni, aby kvůli válce omezili počet hostů při sederové veřeři (začátek Pesachu letos 1. dubna), radikálně omezena byla tradiční slavnost „Birkat Kohanim“ (Kněžské požehnání), které se u Západní zdi běžně účastní tisíce lidí. Letos byla na programu 5. dubna, s omezením pouze na padesát kohanim (lidí historicky kněžského původu), zatímco pro širokou veřejnost je náměstí u Západní zdi stále uzavřeno. (Požehnání se konalo v synagoze pod Wilsonovým obloukem vedle Náměstí Západní zdi.) Stejně tak platí, že od začátku války (28. února) je v Jeruzalémě uzavřen nejen Chrám Božího hrobu, ale také celý komplex Chrámové hry. Připomeňme, že íránské rakety tuto oblast v minulých dnech zasáhly; střepiny dopadly poblíž Chrámu Božího hrobu i mešity Al Aksá. Je pravda, že kardinál Pizzabala a jeho doprvod byl cestou do svatostánku zastaven navzdory předchozí koordinační dohodě s policií, a to na základě aktualizovaných bezpečnostních směrnic. Latinský patriarchát byl roztrpčen, označil to za „zjevně nerozumné a hrubě nepřiměřené“. Kardinál pak vedl náhradní oslavu Květné neděle v jiném katolickém místě v Jeruzalémě, bazilice Všech národů na úpatí Olivetské hory; omezené procesí pak zamířilo do Getsemanské zahrady.

Bylo by ovšem nanejvýš nešťastné a naprosto mylné, kdyby incident byl vnímán jinou než bezpečnostní optikou. Úřad izraelského premiéra Netanjahua uvedl, že „nešlo o žádný zlý úmysl, ale pouze o obavu o patriarchovu bezpečnost a bezpečnost jeho doprovodu“. Zároveň byl uznán symbolický význam Svatého týdne; bylo oznámeno, že bezpečnostní složky připravují plán, podle něhož bude církevním představitelům umožněn vzhledem k situaci omezený přístup k bohoslužbám. Izraelský prezident Isaac Herzog telefonoval kardinálu Pizzaballovi, aby „vyjádřil hlubokou lítost nad tímto nešťastným incidentem v jeruzalémském Starém městě“ a znovu potvrdil „neochvějný závazek Státu Izrael ke svobodě náboženství pro všechna vyznání a k zachování statu quo na svatých místech Jeruzaléma“. Později i kardinál Pizzaballa zaujal smířlivý tón a uvedl, že „nedošlo k žádným střetům a vše proběhlo velmi zdvořilým způsobem“.

Jenomže: ještě předtím, než byly zveřejněny všechny souvislosti, byly škody na dobré pověsti Izraele napáchány. Vatikán, katoličtí představitelé po celém světě i evropské vlády vyjádřili „znepokojení“, objevilo se i odsouzení. Arabští politici záležitost označili podle očekávání za další zásah do „křesťanských práv v okupovaném východním Jeruzalémě“. (Od kdy některý stát okupuje své hlavní město?) Přidal se i francouzský prezident Macron, který 29. března v hebrejsky psaném postu na síti X napsal: „Vyjadřuji plnou podporu latinskému patriarchovi Jeruzaléma a křesťanům ve Svaté zemi, kterým bylo zabráněno slavit mši na Květnou neděli v Chrámu Božího hrobu. Odsuzuji rozhodnutí izraelské policie, které se přidává k znepokojivé řadě porušování statusu svatých míst v Jeruzalémě. Je nutné zajistit svobodu náboženského vyznání v Jeruzalémě pro všechna náboženství.“ Na italské ministerstvo zahraničí byl předvolán za účelem vysvětlení incidentu izraelský velvyslanec v Římě Jonathan Peled, řada zahraničních ambasád o totéž pořádala izraelské ministerstvo zahraničních věcí. To na síti X uvedlo: „Všechna bezpečnostní a preventivní opatření ve Starém městě jsou přímým důsledkem íránských raketových útoků. Jak známo, íránský režim již několikrát ostřeloval Staré město a zasáhl místa v okolí Chrámu Božího hrobu, mešity Al Aksá a Západní zdi. Vzhledem k tomu a kvůli ochraně životů věřících všech vyznání byly vydány bezpečnostní pokyny pro všechna svatá místa všech náboženství, přičemž hromadná shromáždění nejsou povolena. Obavy z události s velkým počtem obětí ve Starém městě jsou obzvláště akutní vzhledem k hustotě osídlení této oblasti a obtížnosti nasazení záchranných složek v případě takové události. Policie se setká s kardinálem Pizzaballou, latinským patriarchou Jeruzaléma, a bude hledat řešení, která umožní co nejnormálnější chod života při současném zajištění veřejné bezpečnosti.“

V pondělí 30. března server The Jerusalem Post informoval, že izraelská policie a Latinský patriarchát v Jeruzalémě se dohodly na tom, že omezené skupině křesťanů bude umožněno modlit se v Chrámu Božího hrobu. To bylo důležité vzhledem k nadcházejícím velikonočním svátkům, slaveným ať už podle gregoriánského, nebo později juliánského kalendáře. Podle nové dohody budou zástupci církve moci pořádat bohoslužby, které budou vysílány živě, neboť i nadále platí válečná omezení týkající se veřejných shromáždění.

Jistěže bylo možné řešit celou záležitost na izraelské straně citlivěji, ale hlavní problém spočívá v něčem jiném. Že se v médiích hned prvního dne neobjevil celý kontext sporu; ono „B“ bylo přidáno až později. A správně Jonathan Feldstein uzavírá: „Kdyby na některém z křesťanských míst (Starého města) došlo k bezpečnostnímu incidentu s velkým počtem obětí, byl by Izrael pranýřován právě těmi, kdo ho nyní kritizují za zavedení stávajících bezpečnostních opatření.“