Již v dubnu vypadala jemenská situace tak, že obstarožní režim prezidenta Alího Abdalláha Sáliha skončí každou hodinou. Situaci alespoň podobně vykreslovaly zvěsti zpravodajských agentur, neboť klika proamerického předáka měla předat moc opozici, a tudíž se chystala – řečeno politologickou hantýrkou – jistá tranzice režimu. Avšak ještě ani nyní není jasné, kam se situace ve „Šťastné Arábii“ vyvrbí, neboť informace z rozvojové oblasti upomínají na zmatečnost údajů o vražedné baktérii E.coli. Smrtonosné poměry už měsíce naznačovaly nazrávání občanského konfliktu, na Sáliha byl proto z nejrůznějších směrů vyvíjen nátlak, aby odešel, nechal svou moc padnout, ale on přežil. Sice zraněn, možná i vážně, takže doprovázen početnou svitou odjel na léčení do severní Saúdské Arábie (kam se onehdy uchýlil i tuniský diktátor), jenže stále není rozhodnuto. Opřen o přízeň své přízně a vazalů nechává metodou rozbitého gramofonu vyhlašovat – já se vrátím.

Nevypadá to každopádně přespříliš pravděpodobně. Jdou řeči o jeho velmi pošramoceném zdraví. Ovšem podstatnější jsou jiná fakta. Centrální vláda v Saná část území Jemenu dávno nekontroluje, nezanedbatelné složky armády už dříve sběhly a v bídném, protože ropyprostém prostření, jež přiléhá k významnému Adenskému zálivu, vypukly právě kvůli indispozici sjednotitele země spontánní lidové oslavy. Mohutně dopředu se v těchto těžkých dobách dere nikdy úplně nepřekonaná regionální a kmenová roztříštěnost. Suma obětí jde do stovek, zemí bloudí tisíce vnitřních migrantů a humanitární pracovníci, kteří usilují situaci mírnit, se stávají oběťmi místně častých únosů. Všemu vládne zmatek, pročež svou autoritu obtížně prosazují i těžké zahraniční váhy typu USA, EU nebo Saúdy vedená Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu. Ta se přitom společenského rozkladu za svými humny, v sousedství zhrouceného Somálska, musí bát nejvíce.

Publikováno v deníku E15