Další jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem skončilo podle všeho pro Ukrajinu „ne tak dobře“.

Na rozdíl od prvního jednání Volodymyra Zelenského v Bílém domě se sice Zelenský dočkal pochvaly za „krásné sako“, ale výsledek svého jednání nechtěl Zelenský nijak zvlášť komentovat. Takže to udělali jiní. Německý kancléř Fridrich Merz tak například prohlásil, že páteční návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského u jeho amerického protějšku Donalda Trumpa v Bílém domě neproběhla tak, jak si Kyjev představoval. Podle něj to jen potvrzuje, jak zásadní zůstává evropská pomoc Ukrajině.

Ještě podrobnější zprávy o jednání v Bilém domě se nesou v duchu: Řev v Bílém domě. Stačil jeden telefon a Putin má Trumpa zase v kapse

Když Volodymyr Zelenskyj v pátek dorazil do Bílého domu, přivezl si s sebou několik map. Nejen nákresy bojových linií v Donbasu, ale také mapu ruského vnitrozemí s vyznačenými citlivými body nepřítele. Spoléhal se, že na nich ukáže, jaké vojenské cíle by s americkými raketami Tomahawk mohl zasáhnout.

Jenže jednání v Cabinet Room se nakonec odehrávalo podle úplně jiného scénáře, než předpokládal. Oba prezidenti na sebe podle zdrojů deníku Financial Times křičeli, Trump neustále nadával a svého hosta tlačil, aby přijal Putinovy podmínky míru: tedy aby se ukrajinská vojska stáhla ze zbytků Doněcké oblasti. Komentář se ovšem nese v duchu toho, že je Trump „ovlivněn“ ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dokonce už přejal jeho slovník o „speciální vojenské operaci“.

Ve skutečnosti však Trumpova politika není založena na nějakém „přejímání“ názorů toho či onoho. Připomeňme si jenom „otočky“ v případě války v Gaze. Je naprosto typické, že média (alespoň ta česká) se dostávají „do sporu“ s Trumpovými názory, pokud nekonvenují názorům Evropské komise EK. Proto zásadně kritizovala Trumpovy názory o přeměně Gazy v Rivieru a vystěhování tamních obyvatel. Navíc, Německo, Francie či Kanada a Velké Británie uznaly Palestinu jako samostatný stát, načež Trump zatlačil na Izrael a donutil ho ukončit válku. Ono se tam bude střílet stále, ale „mír“ garantovaný USA, Tureckem a dalšími arabskými státy je tady. Trump si byl moc dobře vědom toho, že pokračující likvidace Gazy by ho stála spojenectví s důležitými arabskými státy jako Saudská Arábie, a proto dotlačil Izrael k tomu, že propustil stovky vězňů včetně teroristů.

A v podstatě stejná „taktika“ je na stole i v případě Ukrajiny. Když Trump Rusko označí za „papírového tygra“ a prohlásí, že by Rusko mohlo válku prohrát, je to něco, co EK ráda slyší. Ale protože Trump chce zejména „odloupnout“ Rusko od Číny (a Putin to moc dobře ví), za pár týdnů se Trump opět naveze do Ukrajiny a „varuje“, že jí Rusko zničí. Ono Rusko už Ukrajinu ničí podobně jako Izrael Gazu, jen to není tak vidět. Ukrajina je ohromná země, kdežto Gaza město s dvěma miliony lidí.

Izrael navrhnul Trumpa na Nobelovu cenu míru a pokud se Trumpovi podaří dotlačit k příměří i Zelenského s Putinem, určitě z toho bude další nominace. A nedělejme si iluze. Izrael musel „spolknout“ to, že Hamás není poražen a Ukrajina bude muset „spolknout“ to, že Rusko bude okupovat její území. Ukrajina totiž potřebuje mír i proto, že potřebuje nutně obrovské investice do zničené infrastruktury a bez míru žádné investice nebudou. Jde skutečně o to zachránit z Ukrajiny pro Západ co nejvíce. Že je to svinstvo? Samozřejmě, ale politika je bohužel plná takových „řešení“. Trump na rozdíl od Bidena pro ukončení válek něco faktického udělal.