JAPONSKO: Jako po výprasku
Asi tak se musí cítit Demokratická strana po drtivě prohraných mimořádných parlamentních volbách, ke kterým došlo minulý víkend. Šlo o jistý druh politického harakiri či lépe seppuku, ke kterému se Demokrati odhodlali po tři roky trvajícím trápení ve vládních funkcích. Do čela státu je vynesla akumulovaná nespokojenost Japonců s politikou Liberálně demokratické strany, která nedovedla najít recept na chronické ekonomické problémy země, přestože politickou moc měla k dispozici nepřetržitě od konce světové války.
Zázrak se nekonal ani pod taktovkou Demokratů, naopak by se říci, že v období jejich vládnutí zděděné problémy nabyly ještě ostřejších kontur. Země se potýká s nebývale nevyváženou bilancí zahraničního obchodu, růst ekonomiky brzdí urputná deflace. Nakolik k současnému neutěšenému stavu přispělo mohutné zemětřesení a následná havárie jaderných rektorů na severovýchodě země, ke kterému došlo po prvním pomyslném poločase vlády Demokratické strany, zřejmě ukáže až historie.
Tomu odpovídala i jejich kampaň, která se nesla ve značně defensivním duchu; Noda a jeho tým jako by přímo prosili, aby to vládní veslo konečně někdo převzal. Ochotou však nikdo příliš nepřekypoval. V Japonsku se kampaně vedou dosti otravným způsobem - ulice a uličky sídlišť a obytných čtvrtí křižují minidodávky, z jejichž tlampačů jsou do oken příbytků neúprosně fedrovány předvolební sliby, až okenní tabulky nestačí drnčet. Člověk se tady nemusí táhnout na předvolební mítinky, sliby za ním dorazí i proti jeho vůli třebas až na toaletu. Letošní kampaň však proběhla za nebývalého ticha po pěšinách.
Vlády se tedy znovu ujme Šinzó Abe, pod jehož vedením vyšli do vítězného boje Liberální demokraté. Do vládní koalice se opět chytají se svým mladším koaličním bratrem, tradicionalistickou stranou Šin Kómeitó, podporovanou buddhistickými kruhy. Liberální demokraté ve volbách zcela jasně vyhráli, v dolní komoře parlamentu obsadí 293 křesel ze 480. Důvodů k oslavám vítězství ovšem moc nemají - k urnám se vypravilo pouhých 59% oprávněných voličů, což je historické minimum.
Co lze od politického zmrtvýchvstání Liberálních demokratů čekat? Ke nejviditelnějším změnám zřejmě dojde na poli diplomatickém; Šinzó Abe již ve své kampani volal po těsnějším sepětí země se Spojenými státy. K rozvolnění vztahů mezi oběma velmocemi došlo právě za vlády Demokratů, kteří se snažili o samostatnější a na svém zámořském patronovi nezávislejší politiku. Tento kurs doprovázely i snahy o vymístění amerických vojenských základen především z jihojaponského souostroví Okinawa. Zjednodušeně se tedy dá říci, že nezanedbatelnou porci vítězných bodů Liberálním demokratům přihrála i rozhádanost Japonska se svými sousedy a z ní vyplývající strach z případných vojenských konfliktů.
Není proto divu, že změna, kterou volby přivodily, se setkala s vřelým přijetím především u americké administrativy, takže Obamova obligátní gratulace byla tentokrát míněna skutečně upřímně. I američtí komentáři vyjádřili naději, že dojde k vyjasnění situace amerických vojenských sil, jejichž přítomnost na území Japonska symbolizují spory ohledně vojenské základny Futenma. Ve zcela opačném rozpoložení přijali volební výsledek japonští sousedé, především Čína. Abeho postoj k otázce sporných území je jednoznačný, ve své předvolební kampani se nechal slyšet, že Japonsko Číně neustoupí ani o milimetr.
Na poli vnitrostátním či ekonomickém zřejmě k žádné revoluci nedojde. Abe se podle povolebních interview chystá skomírající ekonomice průběžně ordinovat finanční infúze. Spásu má zabezpečit koňská dávka deseti biliónů jenů (přes dva bilióny korun), přičemž vláda demokratů stanovila celkovou výši celoročních státních výdajů na pouhý čtyřnásobek. Velice zajímavé bude pozorovat, jak se liberální demokraté postaví k jaderné energetice, jejíž rozvoj dlouhá léta se strojírenskou lobby v zádech podporovali. Po demokratech však přebírají národ, jehož výrazná většina si přeje s jadernou energetikou skoncovat.
Sami Japonci chápou volební výsledek nikoliv jako vítězství LDP, ale vystavení účtu Demokratům. Podle mého názoru je na volebním výsledku nejpozitivnější to, že všeobecné rozčarování nenahrálo na smeč populistům, kteří vycítili svou šanci a hnáni vidinou snadného politického zisku začali krátce před volbami vytvářet prapodivné účelové slepence. Ve volbách však skončili s výsledkem, který jim sice křesla v parlamentě zaručuje, ovšem nově tvořená koalice se bez jejich účasti pohodlně obejde. Daleko na chvostě skončili i komunisté. Japonci prostě extrémům nefandí. Nechť jsou nám v tom příkladem.
Převzato z osobních stránek autora