B. Rybák 1.10.2013 13:11

Děkuji autorovi !

Děkuji autorovi za zajímavé a poučné informace z jedné z nejdůležitějších zemí "našeho" světa. Věřím tomu, že Japonsko přes vnucenou "skoro americkou" ústavu zůstalo ostrovem i v kulturně politickém smyslu tohoto slova.

Jeho desetiletí trvající "blbá" spotřebitelská a podnikatelská nálada ale dokazuje, že ani ono není imunní proti současným problémům západní civilizace (sociálnímu a "zelenému" parazitismu) a jistě bude i pro nás velmi poučné, zda a jak se s nimi vypořádá.

Neveselým dokladem jeho "nákazy" je i autorem zmíněné bázlivé vypouštění fukušimské vody, s radioaktivitou blízkou dešťové vodě. Je snad přísně utajovaným tajemstvím, že moře a oceány jsou tisíci průduchy propojeny s gigantickým atomovým reaktorem v nitru Země? Vědecky už je přece prokázáno i to, že "atomová hystérie" způsobuje lidem mnohem větší škody než radioaktivita (i v Černobýlu!).

Vzhledem k oprávněným obavám z neustále sílící Číny, bude Japonsku určitě bližší jakýkoli spolek americký, než ve vlastních problémech se potácející, vyčerpaná EU. Vzhledem k velkému patriotismu Korejců nevěřím, že by byli ochotni svůj "ekonomický zázrak" vyměnit za "zelený" EU-šlendrián!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 29.9.2013 19:29

Ha, to mě fascinuje - není sestrojen k protestům...

To  je pro mě něco absolutně nepochopitelného :)))  Já byla protestant nejspíš už v prenatálním životě.. I proto byl pro mamku skoro šok, když jsem na posledním vysvědčení měla konečně jedničku z chování :)))

K emigraci na venkov přeju vše príma a závidím..  O baráčku jsem snila celý život, marně.. Ale zrovna jsem si našla Váš blog a směju se poznámce - "Povolební doufačka: Hlavu vzhůru se přejmenuje na Bradou vzhůru, ANO na NE, Úsvit na Úžeh, SPOZ na ZPOZa Plotu." a taky jsem dočetla - Život s dluhem.... uff....1,5 mil. na hlavu.... brrr.. Děsí mě, co zanecháváme potomkům, dluhy, multikulti zblblý svět...  možná nám budou chodit plivat na hrob..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 29.9.2013 17:54

Re: Jejda, díky,

Moc se mi líbí toto, co jste napsala:

Ty vzdálenosti k úřadům i větším obchodům "nutí" lidi k určité výpomoci, i přes ten plot se dá povykládat, znát se navzájem i možnost nabídnout radu či pomoc.

Lidi se navzájem nemají rádi po přirozené linii. Do houfu je žene pouze / naštestí nutnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 29.9.2013 17:40

Re: Jejda, díky,

Nejhorší na tom je, že běžný Japonec není sestrojen k protestům. I když se mu děje křivda, v rámci harmonie raději ustoupí.

Hádky tu prakticky neexistují. Tedy kromě těch, ke kterým jsou přivoláni právníci. To potom peníze prší...

Jinak už se těším, že až dovzdělám děti, tak se konečně na venkov odstěhujeme. Přestože Yokohama nemá vadu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 29.9.2013 17:13

Jejda, díky,

tak nějak jsem si to myslela.  Je to smutné. Jakožto starší osoba si to umím představit, finské domky znám, taky je tu v městě máme, ale je jich jen pár a už dlouhodobě přináleží k určité části města se svou infrastrukturou. Tudíž je tu určitá sousedská vzájemnost, pospolitost. Jenže to vzniká dlouhodobě.

Já ten pojem - vykořeněnost - přičítám i většině paneláků u nás. Sice jsou výjimky, jako věžáček vedle nás, který byl od počátku přidělen jednomu podniku a sestěhovali se tam lidi, kteří byli kamarády už ve firmě a navíc byli jedné generace.  Dodnes jim závidím, funguje jim to tam bezvadně. Bohužel většina paneláků má jinou historii, sestěhování lidí ze všech koutů země i profesí, bez dřívějších vztahů. Ostravsko. Sousedská vzájemnost vydržela obvykle tak pětiletku, nanejvýš.

Na vesnicích je to jinak, co se týče vztahů, líp. Ty vzdálenosti k úřadům  i větším obchodům "nutí" lidi k určité výpomoci, i přes ten plot se dá povykládat, znát se navzájem i možnost nabídnout radu či pomoc. V panelácích jsou ty vzdálenosti " čím dál větší".  Taky averze vyplývající z "hříchů" jednotlivců vůči společným prostorám, povinnostem. Alibismus. Lidi se navíc stěhují a tak se sousedi už ani neznají. Nenávidím paneláky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hubáček 29.9.2013 16:36

Re: No, zrovna jsem natrefila na článek, z něhož

Japonský venkov je skutečně obydlen prakticky jen důchodci. O Fukušimě to platí dvojnásob: co mladé se mohlo uživit jinde, prchlo, takže celková generační propast se ve srovnání se zbytkem Japonska v té oblasti ještě více prohloubila.

Centrální vláda a TEPCO nedovedou (nechtějí) dohodnout na tom, kdo má oběti odškodňovat. Vláda poslala do oblasti Fukušimy slušný balík, ale ukázalo se, že většina financí byla utracena za ptákoviny téměř podle bruselského vzorce, prostě poslané peníze se k obětem v podstatě nedostaly.

Útulky, kde (převážně) senioři žijí, už nejsou tělocvičny s ohradami z papundeklu 2x2 metry, jak jsem psal před nějakým rokem a půl, ale kolonie, které tak trochu připomínají naše finské domky.

Přes relativní komfort, který poskytují, ty kolonie postrádají atmosféru vesnic, odkud ti staří lidé byli sestěhováni. Prostě se cítí vykořeněni. Spíš ty ubikace připomínají luxusnější koncentrák. Ostatně ti lidé tam byli sestěhováni, čili koncentrováni...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 29.9.2013 2:44

No, zrovna jsem natrefila na článek, z něhož

mi vyplývá, že zatím to s odškodněním asi není v pohodě - nejsem si jista, čtu jen přes překladač a tudíž asi nestíhám všechno ve správných významech.

Docela by mě zajímalo, co by k tomuto článku řekl autor... ? - http://www.testosteronepit.com/home/2013/9/25/investors-of-japans-most-hated-corporation-tepco-to-be-baile.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Holík 29.9.2013 0:22

Re: "po katastrofě stále přebývá v nouzových útulcích téměř tři sta tisíc fukušimských obyvatel"

Treba proste nemaji ty prachy .. nejspis pujde z vetsi casti o duchodce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 28.9.2013 21:33

"po katastrofě stále přebývá v nouzových útulcích téměř tři sta tisíc fukušimských obyvatel"

Docela by mě zajímaly důvody.... proč ?  Jen tak. Snažím si představit, jak se, chudáci, cítí. Nedovedu si představit, že se celý život pídím, snažím, vylepšuju si to své bydleníčko, žíju s pocitem jistoty, že jsem pro své dožití udělala maximum.... a ani nemám potřebu si tvořit nějakou obr finanční rezervu..... a najednou bum !  Pro starší lidi to musí být šílený záhul..

Poddávají se? Nebo čekají na zázrak ? Nebo neměli předtím to "bydleníčko" a další rodinu a teď neví, co s životem ?  Doufají v návrat ? Mají sílu začínat znovu ? 300 tisíc není málo...

Zdravím..

• reagovat
• nahlásit příspěvek