Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

dobry clanek

Prilet do Japonska poprve byl i pro me veliky shock a po prijezdu do centra Tokya jsem se rozhodoval jestli zustat cele dva tydny, nebo se hned sebrat a jet do nejake jine zeme. To uz je ale vice nez 10 let. Uz si samozrejme podrobne nepamatuju jak e byly moje pocity, ale v mem pripade jsem se necitil ztracen jenom orhomen a zklaman tolika lidma v tak malem prostoru- mel jsem z toho dva dny migreny. "Obrizka na pockani" -to jsem na neonech opravdu nikdy nevidel. To pravda neni. Stejne jako telefony 28 generace - ted uz tu ziji nekolik let a telefony jsou hrozne spatne. Uz i pred 8 lety mely lepsi system telefonu i design Korejci. Spousta lidi v mezinarodnich spolecnostech si necha vozit telefony ze Singapuru, nebo ma cislo UK/Norska/Hong Kongu ci Singapuru. Docomo ( nejvetsi provozovatel telefonu ) dokaze uspokojit opravdu jenom velice povrchni klientelu. Jeste pred rokem mely jenom jeden typ telefonu , ktery se dal pouzivat i v zahranici. Ted uz jich je o trochu vice. Gejsu v Tokiu potkat je procentualni nemozne, mozna tak keiko. Ja jsem mel tu cest se pozdravit s gejsou, ktera provozuje svoje umeni uz jen pri slavnostech. Je ji pres 70 let. McDonald v Japonsku neni nic moc. Obcas se uplne tesim, kdyz mohu vyjet do J. Koreje, kde je fast food lacinejsi a porce jsou vetsi. Musim podotknout, ze nejsem nejaky fast foodovy maniak.

Panove a damy, bez natto (kdo to ochutnal, tak me porozumi) ani ranu.

Re: dobry clanek

Ohledně nattó, moje řeč, vždycky když se vracím do Evropy z Japonska, vezu si krabici nattó, a i v Evropě si vždycky tak jednou za roc koupím bednu nattó v obchodě s japonskými potravinami. Jelikož žiji ve Skandinavii, nakupuji buď ve Stockholm-u a nebo v Kodani, ale mám dojem, že i v Praze teď už je obchůdek s jap. potravinami. Kdo ví, nech napoví....

vtip s aligatorem

Vtip jehoz (hodne priblblou) pointou bylo, ze arigato si je mozno zapamatovat pomoci mnemotechnicke pomucky aligator, mi autenticky vypravel jeden Japonec v domneni, jak je to vtipne. Japonci prakticky nemaji smysl pro humor, nejsou schopni si delat srandu sami ze sebe, a je nemyslitelne delat si srandu z osob vyse postavenych.

Re: vtip s aligatorem

Ale ten v tip s aligatorem pak ma pointu. Japonci se na kazdou ulohu v zivote peclive pripravuji. Kdyz se Japonsko zacalo otevirat svetu, tak Japonci, kteri meli do styku prijit s cizinci, prochazeli skolenim. Skolili se radi, neb za to bylo priplatky. A tam jim rikali, co maj rikat o valce, a o satabach pres dohazovace, a taky je naucili rikat vtip o aligatoru. A jak josu uniformni a ucenlivi, tak to ted porad recykluji.

Poeticke, ale malicko xenofobni, inu ceske ;-)

I ja jsem mel prvni den v Japonsku

"V Airbusu A340-600 dlouho predlouho z Frankfurtu do Seoulu. Tam podivne opustený rozlehlý letiste, bloumám prazdnými dlouhými a prostornými chodbami jak ze sci-fi horroru. Lidstvo najednou v nedeli zmizelo.      U brany 28 na spoj do Oity na ostrove Kyushu se natáhnu pres tri sedacky a omdlím únavou. V krátkém snu zatácím jarním odpolednem ve Squaw a cítím vuni tajícího snehu, borovic a Sierra Nevada zuly redenou vzduchem ve 2700m. Ve skutecnosti uz od vcerejska dejchám jenom plastikový vzduch letist a letadel. Ve Frankfurtu navíc zahuleno.Oita-kuukou, jsem poprvé v Japonsku, jemne natrpklý studený zelený caj z automatu a najednou jsem víc doma nez v Drazdanech ba i v Praze. Podnebí, okolí aji lidi jsou pro mne víc familiární nez strední Evropa. Jsem asi uz z Pacific Rim a ten okeán, na kterej koukam doma z okna, je mi vetsím domovem, nez únorová krajina kotliny. Cítím ho nekde nedaleko za obzorem.      Vzduch voní studeným destem, rozumím asi tri slova, ríct umím dekuji a prosím, ale s jemnou úklonou hlavy, trpelivostí a uctivými úsmevy z obou stran se to nejak vyresí.     Posunkovou recí jsem se domluvil, ze na vznasedlo do Oita-shi musím pockat jeste 50 minut.      V podvecerní prehánce z cerných mracen se prehoupám pres zátoku a HoverCraft vysustí na asfaltové parkoviste rovnou z vody. Pristaví se schudky, vylezu skrz halu a postavím se do fronty na taxos. Prijízdejí jeden za druhým v kolone.       "Comodo Hotel, please. – What? – CO-MO-DO HO-TEL  - Aaaa, KomodoHoteru, Hai hai”       Pres reku a skrz pár zatácek, barevný neony se zrcadlí v mokrým asfaltu, kola aut mlaskají po mokré silnici. Lesknou se ulice vysokých domu, asi downtown. Vsude automaty na neco. Jezdí se vlevo, taxos zastaví u chodníku.      ¥ 1380, nechame to za ¥1400.       "Domo arigato."       Obycejný vezák s mini recepci. Zahuleno, vsude automaty na vsechno ... Zaplatit na celý pobyt dopredu. To sou mi veci..."

Japonsko

V Japonsku jsem bohuzel nikdy nebyl, i kdyz me tam kamaradi a znami porad zvou. Snad to nekdy vyjde.

Japonsky jidlo, co jsem ochutnal, uprime receno nic moc. Ale lepsi nez treba cinsky nebo korejsky. Ja si na ty asijsky jidla asi nikdy nezvyknu.

Re: Japonsko

Čínská kachna v čínské restauraci - bezkonkurenční.

Pekne :)

ale priznam , ze mne nejvic dostal ten aligátor :)

Re: Pekne :)

My jsme tam vždycky říkali "Navigátor kozy mačkal"

Velmi pěkně napsáno

Měl jsem možnost v tézo zemi strávit měsíc času a ve většině se s autorkou shodnu. V něčem bych se ale více klonil ke střízlivějšímu přístupu některých znalých komentujících. Přílet i samotný pobyt není prostě až zas takový šok.

Re: Velmi pěkně napsáno

no shock je to az po navratu zpet:) kdykoli se po delsim pobytu v Japanu vratim, biju hlavou o mrize. Hlavne v obchodech.

Hezký

Tak tam bych z lidí dostal kopřivku. Mám na ní náběh už na Václaváku

Horkého psa si tam raději nedávat

mohli by to vzít doslovně

Něco poznámek

Ta chobotnice na špejli byla nejspíš sépie, ty jsou k vidění v takovémto provedení častěji.

Systém sběru odpadků se místo od místa liší, stejně tak přísnost v dělení. Např. plechovky jsem v jednom městečku poblíž Odawary musel silážovat celý měsíc, v Yokohamě se dají vyhazovat 1x týdně - obě místa leží ve stejné prefektuře. Problém je, že když se vyhazují zbytky jídla, mají hody toulavé kočky a havrani, které plastikové pytle roztrhají a začnou hodovat. Popelnice se tu nepěstují, pytle se odkládají na speciálních místech, někdy to je pata sloupu, jindy betonový kotec chráněný sítí.

Na místní kuchyni (i domácí) se dá zvyknout rychle, spíš neš suši pojídají Japonci špagety nebo curry "guláš". Mě hned první den otestovali milí kolegové nattó, fermentovanými vařenými sójovými boby nevábné pastovité konzistence, ale výborné chuti a nutriční hodnoty, takový místní olomoučák.

Re: Něco poznámek

Jako Olomoučák bych se chtěl zeptat, co máte na mysli pod pojmem "takový místní olomoučák"?

ach jo

ta dama se patrne jeste nevyspala z opice, kdyz tohle psala.... a nebo v Japonsku nikdy nebyla.

Špatná zpráva.

Dáma by se, pokud by se jí mírná špičky přihodila, z ní mohla vyspat, ovšem vaše ignorantské hulvátství se vám už nezlepší.