29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

JAPANORAMA: Železná miska rýže (3)

V prvním dílu povídání o železné misce rýže jsem se pokusil nastínit příčiny vleklé krize, ze které se Japonsko ani po třiceti letech v podstatě nevymotalo, čili jsem se zaměřil na minulost.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Plzák 29.7.2020 17:13

"Maminy byly samozřejmě proškoleny, kterým knoflíkem experimentální či analytické aparatury jak otáčet a co a kdy zmáčknout. Většina z nich rutinu zvládla lehce, byly šikovné."

Tohle mne znovu přivádí k myšlence, kterou se zabývám již pár let: Přibližně 25% populace je ať tak či onak v důchodu. Muži i ženy jdou kolem roku 60-65 chtě nechtě do důchodu a i kdyby jen 25% z nich bylo jakž takž při smyslech a nudilo se, je to ohromný, nevyužitý potenciál.

Přes půl milionu lidí - vše velkoryse zaokrouhleno - by mohlo, jako japonské maminy, pracovat na nejrůznějších místech ve vývoji a výzkumu, byť i třeba jen na druhořadých místech. Spousta z nich má zkušenosti, které z nejrůznějších důvodů mladí nemají a ani nemohou mít a pokud přece jen je náhodou mají, nemají právě čas se danou věcí zaměstnávat, věnovat se jí - mají něco lepšího na práci.

Stačí jen ještě dodat, že i kdyby opět jen čtvrtina ze zde uvedeného půl miliónu vydržela být 10 let činná, bylo by to, při 6ti hodinové pracovní době, 2250000 hodin kvalifikované práce. Při bídné stovce na hodinu je to ztracených 225 milionů korun.

M. Hubáček 30.7.2020 5:52

To je zajímavá úvaha. V tomto řešení vidím hlavní přínos v možnosti smysluplné existence i poměrně hluboko v důchodovém věku.

Co se týče ztracených peněz: co je čtvrtmiliardový přínos ve světle pětisetmiliardové sekery? Nesmíme být troškaři ;-)

J. Novák 28.7.2020 17:57

Doménou Japonců bylo vždy především plagiátorství*. Zejména v průmyslu byla tato mentalita ještě před cca 20–30 lety silně viditelná. Jenomže tím, že zkopírujete funkční a eliminujete poruchová řešení z pěti výrobků a sesadíte tak výrobek šestý, sice vyrobíte spolehlivý a funkční produkt, ale nikdy nikam neposunete vývoj a sami sebe. Nikdy totiž skutečně nepochopíte to nejpodstatnější: PROČ. A troufám si říci, že nikoli odosobnění výzkumu a absence železné misky rýže, ale v první řadě zánik plagiátorství jako oboru je příčinou hluboké hospodářské krize Japonska.

On se totiž v posledních třech dekádách paradoxně japonský průmysl stal sám terčem plagiátorství ze strany asijských hospodářských tygrů.

A zánik průmyslového plagiátorství Japonska zase souvisí s tím, že už ani není moc koho kopírovat, protože americké a zejména evropské průmyslové podniky zcela rezignovaly na výzkum a vývoj, protože a/ je na trhu "sestřelili" plagiátoři, kteří díky levnějším vstupům (zvláště Evropa má nejdražší energie na světě a jednu z nejdražších pracovních sil) nabízeli stejně kvalitní kopie za výrazně nižší ceny (a kdo by odolal?) a b/ evropský průmysl se stal do značné míry nezávislým na trhu, ale silně závislým na govermentu, s nímž navíc i částečně (nebo už zcela) zfúzoval.

Ostatně můžeme vidět, že například v Evropě stejný osud jako Japonsko postihl například Itálii, svého času nejevolučnější průmyslovou zemi, která dnes – stejně jako Japonsko – dokáže v nejlepších časech maximálně stagnovat (a přitom pro fúzi PSA s FCA musí vyplatit 5 miliard Euro dividend vlastníkům Comau – lídra světové robotizace!)

Nás ostatní to čeká pravděpodobně v brzké budoucnosti také.

*plagiátorstvím v tomto kontextu nemímím pouhé "ukradení duševního vlastnictví", ale komplexní vývojový směr založený na důkladné analýze existujících produktů a technologií.

M. Hubáček 29.7.2020 12:29

Ano, sice jsem japonský způsob participace na světovém trhu přímo plagiátorstvím nenazval, ale popisuju jej stejně jako vy.

Podobně upozorňuji na nízký počet Nobelových cen udělených Japoncům v přírodních vědách. Je to tak, jak píšete, málo se ptají PROČ, spíš jim jde o JAK.

Na odosobnění výzkumu vinu za současný stav kompletně nesvaluji, je to jen jev, který jsem měl možnost pozorovat po dlouhá léta na vlastní oči.

Železná miska v tomto případě brání vnitrooborové konkurenci, protože každý výzkumník jakkoli technicky impotentní má své jisté. A že jsem takových poznal/potkal. Stačilo mít diplom z Tokyo University v kapse a nebezpečí padáka nehrozilo.

Paralela s Itálií je velmi zajímavá.

J. Plzák 28.7.2020 11:20

Tři sta a ještě něco navíc, za den v Tokyu. To přece není moc, když má asi 15 milionu obyvatel. Blbnou tam zřejmě úplně stejně, jako zde.

M. Hubáček 28.7.2020 11:39

V době, kdy se zdálo, že je koronáč na ústupu, si Tokio dalo "závazek", že rozvolnění může probíhat, bude-li denní počet nově nakažených 10 lidí. Samozřejmě, že se vesele rozvolňuje i přes ten třicetinásobek. O ekonomické zhroucení nikdo nestojí, závazek nezávazek. Blbnout se blbne, Japonsko není výjimkou...

M. Hubáček 29.7.2020 12:27

Ano, sice jsem japonský způsob participace na světovém trhu přímo plagiátorstvím nenazval, ale popisuju jej stejně jako vy.

Podobně upozorňuji na nízký počet Nobelových cen udělených Japoncům v přírodních vědách. Je to tak, jak píšete, málo se ptají PROČ, spíš jim jde o JAK.

Na odosobnění výzkumu vinu za současný stav kompletně nesvaluji, je to jen jev, který jsem měl možnost pozorovat po dlouhá léta na vlastní oči.

Železná miska v tomto případě brání vnitrooborové konkurenci, protože každý výzkumník jakkoli technicky impotentní má své jisté. A že jsem takových poznal/potkal. Stačilo mít diplom z Tokyo University v kapse a nebezpečí padáka nehrozilo.

Paralela s Itálií je velmi zajímavá.

J. Plzák 28.7.2020 11:17

Poptával jsem výhradní právo pro dovoz pískacího trusu do Čech. Promptně jsem byl smazán. Ostuda. Nikoliv moje.

M. Hubáček 28.7.2020 11:34

Nejspíš jste ten trus nevhodně formuloval :-) Japonština má výhodu/nevýhodu v tom, že vulgarismy vlastně nezná. Sice se pomalu začíná učit z amerických filmů - F words a S words, avšak mentálně to do jazyka, aspoň doufám, nevleze.

J. Plzák 28.7.2020 11:00

"Doménou Japonska bylo již vynalezené dotlačit nikoliv snad na absolutní špici, ale do masově přístupné, slušnou kvalitu si zachovávající masové produkce." Krásný příkladem je převzetí německého Wankela, motoru auta NSU Ro 80, který teprve Japonci přivedli úspěšně na trh, v autech Mazda.

Jiným výrobkem, také Japonci převzatým, je, resp. byl, dnes již skomírající fax. Němci nebyli stavu dát mu jednotný formát, aby ho mohli přijímat všichni, bez ohledu na značku koncového přístroje.

M. Hubáček 28.7.2020 11:30

S faxem se tu blbne ještě teď, zřejmě jako v poslední zemi na světě. Existují firmy, které vyžadují např. vytištění formuláře z jejich stránek, jeho vyplnění, orazítkování a odeslání faxem :-)

J. Novák 28.7.2020 18:11

Jenže právě Ro 80 coby Vůz roku 1968 byl jednou z hlavních příčin konce automobilky NSU. A kromě samočinné spojky a dalších problémů to byl právě Wankelův Rotationskolbenmotor, který měl lví podíl na tom, že z Vozu roku se stala Černá díra na peníze zoufalých provozovatelů. Prakticky všichni výrobci krom Mazdy, kteří patent na Wankelův rotační motor zakoupili, jej prakticky odložili k ledu. Pouze houževnatí Japonci nebyli dodnes schopni pochopit, že to prostě nemá smysl a ani další biliony Jenů z Wankela neudělají použitelný motor. Bohužel, řekl bych, protože Wankelův "vysněný" (napadl Ing. Wankela totiž ve snu) rotační motor měl šanci sestřelit ten trapný vratný pohyb pístů "tradičních" motorů.

M. Hubáček 29.7.2020 12:30

Musíme vidět i pozitiva:

Bylo důkladně prověřeno, že zvolená cesta je skutečně slepá... :-)