Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Další příspěvek ze světa negace. Zřejmě je jich v dnešním světě málo. Přitom právě příběh diskuze a výběru nového olympijského stadionu a dalších sportovišť je ukázkou toho jak olympijské hnutí směřuje od bombastických řešení á la Zaha Hadid ke snižování nákladů. Snad v tom budou další města pokračovat.

Tak tady se sešla parta nerudnejch dědků.

Tak hurá k televizi a juchat. Sportovat na židli! Rudnej nedědku!

Já zítra na výlet.

Olympiády - sprofanované sústredenia novodobých špecializovaných gladiátorov.

Cisára stáli predstavenia v cirkuse nemalé peniaze, ale boli dobre investované. Ľud sa zabával, nebúril. Podobne aj dnes.

Vidím to podobně.

Jsem celoživotní sportovec, amatér.

Poslouchat nějakou fňuknu, která "objevila" horko v Japonsku, zavřeli ji, protože jí v krku něco našli, byla šlechtěna a cvičena v posledním roce za (mých) 2 147 999.- Kč, to mě tedy neba.

Už delší dobu si myslím, že tato přehlídka problematických obchodních praktik v problematických režimech ( Japonsko budiž výjimkou) by se měl trvale zrušit. Koronavir dal přiležitost jak to udělat "beze ztráty tváře", ale nakonec zvítězila "olympijská myšlenka" prachy - prachy - prachy....

V argumentaci se trochu pozapomnělo na sportovce. Olympiáda, která se koná jednou za čtyři roky, je pro řadu z nich inspirací ke sportování, a úspěšní sportovci jsou inspirací k pohybu dalším milionům lidí. To je sice fráze, ale pravdivá. Jsem přesvědčený, že ta olympiáda nakonec nedopadne tak špatně, jak mnozí předpokládají. a Japonci budou náležitě (a spravedlivě) oslavováni za její zorganizování v současných složitých podmínkách.

Kdyby nebylo vyleštěný reklamy na ufňukaném športovci, tak odmalička skončím na gauči a budu mít tři metráky špeku.

Milý Machu, asi ještě nepozorujete, že určitě takových padesát občanů by přenechalo placení státních sportovních primadon Vaší peněžence.

Složité podmínky jmenoval i soudruh Gustáv Husák, když řešil vajíčka na Velikonoce.

1. Není to sport, není to radost. Je to kšeft a špektákl.

2. Stále, byť v nižší míře a jenom v něčem, sportuji. Za vlastní peníze. Nepotřebuji sjezdovku za miliardu a na kolo mi stačí ty "bývalé okresní státovky s jabloněma za škarpou".

3. Je vskutku "zajímavé" pozorovat ten kolotoč miliard, prázdné tribuny a kecy novinářů, kdo a kam tedy toho vira zanesl. A na koho ukážou, ten v tom lítá!

4. A nejlepší budou ti (športovci), kteří budou žádat ode mě (já jim to platím) ještě nějaký milion navíc - protože je tam zavřeli do nějakého kamrlíku, do izolace! A budou taky kdákat, že v Japonsku je hic (a to jim manažer neřekl), do školy asi nechodili.

Zkráceno.

No, já si myslím, že státní sportovnictví má ve společnosti důležitou roli, protože na sebe váže tisíce týpků ("fanoušků"!), kteří by jinak tropili podstatně horší neplechu než tropí.

Olympijské hry současnosti mají se sportem jen něco málo společného. Ve skutečnosti je sport jen záminka pro velký kabaret a velké rozkrádání.

Souhlas.

Jak to bylo v jednom filmu?

Na Olympijské hry v podstatě "s...e Bílý Tesák".

Souhlas.

Ale faktura za ten špektákl nám oběma přijde. Vyčkejme na ten zástup vyhrožujících fňukalů, že za těch pár milionů (a v hicu japonském) se nehodlají pro nás obětovat!!! Až přiletěj speciálama do Prahy.

Olympijské stadiony nemají obvykle na růžích ustláno. A udělat velkolepý stadion jen proto, aby uspokojilo ego nějakého architekta, není příliš důvodné. Dobře to vyřešili v Atlantě. Když jsem se tam chtěl podívat na "olympijský stadion", bylo mi řečeno, že žádný není, že vše probíhalo na již v té době vystavěných stadionech, co se normálně hrají ty běžné americké kratochvíle. To mi připadalo dostačující.

A na zhujerovanie "Citius, fortius, altius" (pridanim "communiter" t.j. "spolu") sme zabudli?