28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

JAPANORAMA: Kalíšek plný chyb

Minule jsem zde nakopnul problém, týkající se výslovnosti slova, kterým Japonci obdařili svůj oblíbený tekutý produkt kvašení dušené rýže. Pokračujme.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Pechar 9.8.2019 16:32

Zpropadená transkripce

Přejímání neanglických slov v anglické transkripci považuji za zločin.

Jako jsem nevěděl, že sake se vyslovuje krátce, řada lidí zase vyslovuje tsunami s českým ts, i když je to cunami.

V úžas mě uvedl jeden diskutér, když mě nazval tuším nedovzdělancem, neb jsem si dovolil napsal foneticky (a správně) holokaust – původně řecké slovo holokauston (řečtina ani nemá C).

Přitom řadu slov jsme převzali z angličtiny a píšeme je normálně česky (fotbal, overal, tramvaj...). Čekám, až mi někdo začne vnucovat, že Čajkovskij se správně píše Tchaikovsky. :-/

A. Sedláčková 9.8.2019 20:31

Re: Zpropadená transkripce

Naše paní uklízečka - Ukrajinka - se píše do knihy příchodů jako Tanya Tcheborukhina. Můj český přepis se jí vůbec nelíbil. Takže já jsem její jméno psala česky a ona anglicky, aby si připadala světově.

M. Pechar 9.8.2019 21:36

Re: Zpropadená transkripce

Tohle je jedno z mála míst, kdy bych na úkor smyslu preferoval fonetickou výslovnost. Oslovoval bych ji paní Tcheborukhiano, aby měla radost. ;-)

M. Hubáček 10.8.2019 8:08

Re: Zpropadená transkripce

Já také, ale jsem v tom trochu schizofrenní - běžná slova píšu v české transkripci, osobní a místní jména v anglické, neboť tak je to dáno na mapách a v cestovních pasech.

Anglosasů by taky neubylo, kdyby do slov řeckého původu dávali "k" tam, kde ho Řekové mají. S japonštinou jim to jde: (divadlo) kabuki nepíšou cabuki, kokoro (srdce) taky nepíšou cocoro...

F. Houžňák 9.8.2019 8:30

Zaujalo mě, že

"Once polished, rice is washed, moistened and then placed in the 'koshiki', a traditional cooking instrument". A skutečně, na obrázku jsou takové košíky, ve kterých tu rýži vaří. Asi to Japonce naučili staří Rusové. Jenom ještě technický přípodotek, v produkci saké se používá plíseň, Aspergillus oryzae, která svými mimobuněčnými enzymy rozštípe škrob z rýže na jednoduché cukry, které pak kvasinky v další fázi sežerou a přemění na alkohol. Plíseň, tedy její enzymy, tady zastupuje ječmenný slad a jeho enzymy. Ostatně do piva se taky přidává rýže, protože ječmen těch enzymů obsahuje hodně a zvládne rozložit i přidaný rýžový škrob. Jak velmi správně podotýká pan Hubáček, saké je vlastně technologicky pivo. Pěkný článek.

M. Hubáček 9.8.2019 13:13

Re: Zaujalo mě, že

Přesně tak. Pokud se Vámi zmíněný enzym nechá působit bez následného kvašení, dostaneme tzv. amazake, doslova sladké sake. Je to vlastně naše sladina - škroby rozštípané napadrť, převládá jen sladká chuť s přetrvávající rýžovou vůní. Ten mimobuněčný enzym je pro Japonce požehnáním, protože se používá i při fermentaci vařených sójových bobů, jejímž produktem je slizká hmota s charakteristickým odérem, zvaná nattó.

Nattó mi bylo poprvé podáno mými novými kolegy těsně po tom, co jsem přibyl do Japonska. Výzkumák se nachází v prefektuře Ibaraki, která je domovem vyhlášeného nattó, cizinci ne moc milovaného pokrmu. Milí kolegové na mě upřeně koukali, zřejmě čekali "cizineckou" reakci. Mně však nattó zachutnalo a po snědení přídělu jsem požádal o nášup, čímž jsem je dostal do kolen. Od té doby mi říkali "hennna gaidžin" - divnej cizinec.

Historie nattó má ovšem pokračování: Momentálně je u mně na návštěvě s dětmi kamarád, spolužák z gymplu. Včera jsem jim předložil nattó s příslušným varováním a dopadlo to tak, že se po něm jen zaprášilo. Takže v té oblibě nattó nejedu sám. Zřejmě začnu razit teorii, že Češi jsou zapomenutým dvanáctým kmenem Japonců, kteří se vydali hledat novou vlast a z nedostatku sil se místo obdoby hory Fudži spokojili s Řípem. A olomoucké tvarůžky jsou jen homesick náhradou nattó.

F. Houžňák 9.8.2019 13:21

No jo, to s tím kmenem je možné,

proč ne. Když mohli Maďaři dojít do Rakouska ... Nattó jsem nikdy neokusil, jenom jsem o tom četl, musím to někde najít a vyzkoušet. Problém může být, že kuchyně cizích národů bývají přizpůsobeny chuti domácích, jako třeba mexická Američanům (těm by to spálilo huby), ale uvidíme. Zkuste někdy do amazake vyvařit chmel, třeba budete mít úspěch. Mějte se.

M. Hubáček 9.8.2019 13:45

Re: No jo, to s tím kmenem je možné,

Při návštěvě domoviny vozím svému v Čechách usazenému japonskému kamarádovi právě nattó. Jakožto fajnšmekrovi mu vozím waranattó, neboli nattó zabalené do rýžové slámy. Neskutečně dobré. On se po jeho zbaštění pokaždé pokouší nastartovat přípravu vlastního. Vždycky poctivě uvaří sójové boby, část smíchá se zbytkem dovezeného nattó, část zabalí do rýžové slámy, na níž by měla příslušná plíseň včetně breberek bacillus subtilis var. natto ještě vegetovat. Ovšem nikdy se mu nezadařilo.

Ano, jídlo má být původní. Je to nejen materiál k vyplnění žaludku, ale i kultura. Proto čínské jídlo jím jen v restauracích, kde vaří čínský personál (naštěstí mám na dojezd kolem Čínskou čtvrť) a milované karí v restauracích s indickým personálem. Výjimkou je karí restaurace, které šéfuje kamarád Nepálec. Vystudoval v Japonsku ekonomii, ale raději s titulem v kapse vyvařuje skutečnou lahodu.

F. Houžňák 9.8.2019 13:59

Karí restaurace,

to je prostě aplikovaná ekonomie. Takže vystudoval správně.

M. Hubáček 9.8.2019 14:22

Re: Karí restaurace,

Asi ano. Kluk je to chytrej...

F. Houžňák 9.8.2019 14:03

U Ebay a jinde vidím starter cultures Bacillus subtilis

pro DIY výrobu nattó. Třeba je v tom hotovém ta kultura už zesláblá nebo vůbec pobitá.

M. Hubáček 9.8.2019 14:29

Re: U Ebay a jinde vidím starter cultures Bacillus subtilis

Držím všem pěstitelům palce, naštěstí mám rodinu kousek od (staro)pramene. Na druhou stranu, docela rád bych pěstoval olomoucké tvarůžky. Kdyby na ně nějaký starter existoval, stal bych se velice vděčným zákazníkem...

F. Houžňák 9.8.2019 14:40

To bude obtížné, jedině že byste si pořídil domů

pleskačku (viz popis výroby u Wikipedie). Ale nezoufejte a staňte se importérem syrečků do Japonska, pak jich budete mít vždycky dost.

M. Hubáček 9.8.2019 14:42

Re: To bude obtížné, jedině že byste si pořídil domů

:-)

M. Pechar 10.8.2019 0:44

Re: No jo, to s tím kmenem je možné,

„Proto čínské jídlo jím jen v restauracích, kde vaří čínský personál“

Správně činíte. Před lety jsem četl o jakési pražské „italské“ restauraci, kde sám personál vyslovoval gnocchi jako „gnoči“ – jestliže ani neumějí vyslovit jídlo, které mi podají, pak radši prchnu. (Gnoči zní skoro jako Nšo-Či)

M. Hubáček 10.8.2019 7:59

Re: No jo, to s tím kmenem je možné,

Kritérium jsem nastavil na vyšší level, už mi nestačí jen personál (jedna indická restaurace mě velmi, velmi zklamala, byť se to v kuchyni Indy hemžilo), ale musím vidět i hosty stejné etnicity. Už svůj "záchranný pás" restaurací okolo nás ale mám, takže se jedná jen o nahodilé konzumace v dosud neznámých oblastech.