Spojené státy poskytovaly Evropě bezpečnostní záštitu příliš dlouho. Po skončení studené války evropské státy výrazně a trvale snížily své obranné rozpočty. Odhady naznačují, že by kontinent za 30 let utratil dalších 8,6 bilionů dolarů na obranu, kdyby si udržel úroveň vojenských výdajů z doby studené války. Jak se americký obranný rozpočet blíží 1 bilionu dolarů ročně, měli bychom si uvědomit, že peníze, které Evropa neutratila za obranu, jsou ve skutečnosti implicitní daní na americké občany za zajištění bezpečnosti Evropy.

Nic z poslední doby to neukazuje jasněji než válka na Ukrajině. Není upřímně žádný dobrý důvod, proč by měla být potřeba pomoci z USA. Evropa je složena z mnoha velkých národů s produktivními ekonomikami. Měly by mít kapacitu zvládnout konflikt, ale za desetiletí se staly příliš slabými. Amerika byla požádána, aby mezeru vyplnila, ovšem za obrovské náklady pro své občany.

Za cenovkou tento konflikt odhalil šokující slabost obranné průmyslové základny na obou stranách Atlantiku. V Evropě a Americe roztříštěné obranné průmysly vyrábějí omezené množství nejpokročilejších zbraní na světě, ale těžce se jim daří vyrábět těžké zbraně rychlostí a v měřítku potřebném k vyhrání velkého konfliktu. Přes veškeré řeči o tom, kdo utrácí nejvíce na obranu v procentech hrubého domácího produktu, Rusko v současnosti vyrábí více než dvakrát tolik dělostřeleckých granátů měsíčně než Evropa a USA dohromady.

Výdaje na obranu a připravenost na obranu jsou dvě různé věci. Například Německo utrácí ročně na obranu výrazně více než Francie, ale má málo co ukázat. Francouzská armáda zahrnuje šest vysoce schopných kombinovaných bojových brigád připravených k nasazení a provádění bojových misí, ale Bundeswehr sotva dokáže sestavit jednu bojově připravenou brigádu.

Otázka, kterou si musí každá evropská země položit, zní: jste připraveni se bránit? A otázka, kterou si musí položit USA, zní: pokud se naši evropští spojenci nedokážou sami ani bránit, jsou to spojenci, nebo klienti?

Tyto problémy přesahují rozpočtové triky a účast na trilaterálních summitech. Vyžadují hmatatelnou vojenskou kapacitu a průmyslovou sílu. Londýn je bankovním centrem Evropy a možná i světa. Ale války se nevedou dolary, librami a finančními deriváty, vedou se kulkami.

Německo je nejdůležitější ekonomikou v Evropě, ale spoléhá na dováženou energii a vypůjčenou vojenskou sílu. Američtí lídři napříč spektrem podporují Evropu a vidí hodnotu desetiletí starých aliancí. Ale když sledujeme, jak evropská moc pod americkým protektorátem upadá, je rozumné se ptát, zda naše podpora neučinila Evropě snadnějším vlastní bezpečnost ignorovat.

Což nás přivádí k Ukrajině. V tisku je debata o sdílení břemene často zarámována v peněžních termínech: kdo utrácí co a kolik by každá země měla utratit? Ale to zakrývá skutečné omezení zdrojů. Války se vyhrávají muži a vojenským materiálem.

Začněme s vojenským materiálem: neděláme ho dost. Při současných výrobních rychlostech bude trvat roky, než po této válce znovu vybudujeme vojenské zásoby – i kdybychom dnes přestali posílat kritické obranné zásoby, což rozhodně bychom měli. Je potřeba pevný závazek k západní reindustrializaci, k výcviku kvalifikovaných pracovníků a novému vybudování výrobní kapacity.

Ukrajina také potřebuje více mužů. Průměrný ukrajinský voják má asi 43 let. Její bývalý nejvyšší generál Valerij Zalužnyj nedávno řekl, že potřebuje mobilizaci čerstvých vojáků. Ukrajina bude schopna pokračovat v tomto tempu jen tak dlouho, dokud nebudou západní vojáci požádáni, aby to oni odpověděli na výzvu.

Dlužíme našim evropským partnerům být upřímní: Američané chtějí spojence v Evropě, ne klientské státy, a naše štědrost na Ukrajině se blíží ke konci. Evropané by měli považovat ukončení války tam za imperativ. Musí pokračovat v obnově svých průmyslových a vojenských schopností. A Evropa by měla zvážit, jak přesně bude žít s Ruskem, až válka na Ukrajině skončí.

V USA odůvodnění pro válku často závisí na současné teorii dominových kostek: pokud nezastavíme Putina na Ukrajině, nezastaví se tam. Ale nastal čas, aby Evropa stála na vlastních nohou. To neznamená, že musí stát sama, ale nesmí nadále používat Ameriku jako berli.

---

Originál příspěvku:

https://www.ft.com/content/3c87ef13-122f-4e78-a7af-54c75c30a91d

Překlad: Chat-GPT4o, Proofreading: VoK

---

Autor je republikánský senátor z Ohia a čerstvě republikánský kandidát na víceprezidenta USA