Mezinárodní společenství už řadu let kritizuje Izrael za příliš laxní přístup k násilí, kterého se dopouštějí někteří radikální osadníci vůči Palestincům. I když jde jen o nepočetné incidenty a většina ze zhruba 350 000 obyvatel Judska a Samařska – pro Palestince Západního břehu Jordánu – je mírumilovná a zákonů dbalá, činy, kterých se dopouští hrstka horkokrevných mladíků, jsou vidět a západní média o nich nikdy nezapomenou napsat; zatímco o mnohem větším počtu palestinských násilností se většinou nezmiňují stejně jako o tom, že násilí osadníků se nezaměřuje jen na Palestince, ale i na izraelské vojáky a policisty.

Jde o jakési hnutí "odplaty", jak také útočníci své činy označují. Když dojde k palestinskému útoku na osadníky, střelbě nebo házení kamení, a zejména k zabití osadníka, ale i k vyklizení nezákonné usedlosti izraelskými vojáky, ultrapravicoví extremisté se "pomstí" nějakým nesmyslným způsobem – ničením palestinských olivovníků, polí a majetku, rozbíjením aut a oken, vypalováním domů či mešit, hanlivými nápisy, znesvěcováním hřbitovů nebo pálením Koránu, ale i zraněním Palestinců a izraelských vojáků či hanobením křesťanských objektů. Kromě pomsty chtějí odradit vládu od zákroků proti nim a vytlačit Palestince ze země, na kterou mají podle svého názoru nárok.

Hnutí "odplaty" vzniklo po izraelském vyklizení pásma Gazy v roce 2005. Tehdy šlo jen o ojedinělé případy, ale do roku 2011 se jejich počet výrazně znásobil a množství vandalů vzrostlo z několika desítek na několik set.

Snad všichni Izraelci radikály odsuzují, stejně jako vláda, náboženští představitelé i zastřešující orgán osad Rada Ješa. Podle zákona však izraelští civilisté v Judsku a Samařsku nepodléhají vojenskému, ale trestnímu právu, a protože činy "odplaty" nekončívají smrtí jako teroristické útoky Palestinců, byly shovívavější i soudy. Ne všichni extremisté jsou navíc dopadeni – podle propalestinských skupin se například v roce 2012 dostalo z celkových asi 400 incidentů k soudu jen nějakých 11 % a i v těchto případech došlo málokdy k odsouzení.

Tyto akce však poškozují pověst Izraele v zahraničí, a tak se vláda rozhodla k dramatické změně. Vyhlásila radikálům "nulovou toleranci" a v těchto dnech přijala nový právní předpis, podle kterého se budou na extremisty vztahovat stejné zákony jako na teroristy. Lidé podezřelí z útoku či vandalismu teď stráví delší dobu ve vazbě, nebudou mít nárok na právního zástupce při výslechu, zůstanou ve vězení až do konce soudního procesu a bude jim moci být zabaven majetek, stejně jako je tomu v případě palestinských útočníků. Také tresty budou mnohonásobně přísnější. Tentýž přístup bude platit i vůči těm, kdo činy "odplaty" plánují a financují.

Rozhodnutí vlády je nepochybně správné, přestože počet těchto činů se ani zdaleka neblíží množství palestinských útoků, kdy i házení kamení po automobilech osadníků někdy končí smrtí. V době zvýšeného napětí na Západním břehu před dvěma měsíci bylo takových palestinských incidentů až 200 denně – oproti zhruba 30 případům izraelského vandalismu za celý letošní rok.