Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996IZRAEL: Židovští oligarchové z Ruska budují Izrael
Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere... Ruský vliv na vývoj Izraele zkrátka pokračuje i v současnosti. Jak informoval zpravodajský web Arutz Sheva - Israel National News, zvýšili v uplynulém roce nejbohatší izraelští dolaroví miliardáři ruského původu svůj majetek v průměru o 25 % a hodnota tohoto jejich jmění dohromady dosahuje okolo 70 miliard dolarů (přibližně 1,4 bilionu českých korun), tedy více než činí celý izraelský státní rozpočet.
Podle zprávy izraelské centrální banky vede vynikající stav izraelského hospodářství k tomu, že Izraelci dnes mají svá aktiva ve výši 500 miliard dolarů, tj. více než 10 bilionů českých korun. Většina peněz je uložena v úsporách a více než 100 miliard dolarů (více než 2 biliony korun) v akciích.
Izraelska ekonomika je zkrátka ve skvělé kondici. Podle zprávy ministerstva financí byl izraelský průmyslový růst v roce 2006 nejvyšší na světě - 37,1%. Dosud nejlepší výsledky v izraelské historii mělo také odvětví moderních technologií (high tech), kde hodnota prodejů společnosti a privatizací dosáhla 10,7 miliardy dolarů, tj. okolo 230 miliard korun. Povrdil mi to i bývalý velvyslanec Izraele v Praze Arthur Avnon v Tel Avivu, který mi zprostředkoval setkání s premiérem Arielem Šaronem.
V 2006 byl růst HDP vyšší než v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a inflace dosáhla nejnižší úroveň na světě – 1%. Úroková míra byla podle Bank of Israel 3,5%. Významný byl přísun zahraničních investic; v roce 2005 činil 4,8 miliard dolarů, o rok později to bylo již 14,2 miliard a letos je očekávaný nárůst o dalších 8%.
Vzestupnou tendenci mají rovněž izraelské investice v zahraničí; v roce 2004 se vyšplhaly na 13 miliard dolarů, další rok to bylo už 18 miliard a v roce 2006 přesáhly 30 miliard, sdělil mi v Jeruzalémě tiskový mluvčí izraelského ministerstva zahraničí David Saranga. A dodal, že v žebříčku konkurenceschopnosti je Izrael též zásluhou ruských Židů na 1. místě z 55 hodnocených zemí ve výdajích na výzkum a vývoj na osobu v oblasti veřejného i soukromého financování.
K nejbohatším Izraelcům patří ruský Žid Arkadij Gajdamak, přítel expremiéra Izraele Benjamina Netanjahua. S Gajdamakem, na jehož kontě by mělo být pět miliard dolarů, už v minulosti dávali veřejně najevo spolupráci. Netanjahu byl nedávno Gajdamakovým hostem na chanukové party. Oba muži si také v rozhovorech pro ruskojazyčná média skládali komplimenty. Průzkumy ukazují, že po těchto novinových rozhovorech vzrostla Netanjahuova obliba o 17 %.
Arkadij Gajdamak oznámil vznik svého hnutí (tedy ne strany), které se jmenuje “Sociální spravedlnost” a bude se prý zaměřovat výhradně na otázky sociální, nikoliv bezpečnostní či jinak politické. Deník Haaretz informuje, že Gajdamak sám kandidovat nechce. Dává přednost vytvoření hnutí, v němž bude mít postavení vnějšího rádce, tedy postavení podobnému tomu, jaké má vůči charedi-zbožné sefardské straně Šas (Sefardští strážci Tóry) rabin Ovadyah Yosef.
Píše se květen roku 2007 a ruský Žid, izaelský magnát Arkadij Gajdamak, chce vytvořit nové politické hnutí, které bude spojencem Likudu a jeho předsedy, poslance Knessetu a vůdce parlamentní opozice Benjamina Netanjahua. Gajdamak si zadal průzkum, který jeho straně předpovídá až 25 mandátů ve 120 členném izraelském parlamentu.
Podepsal dokument potřebný k registraci svého hnutí Sociální spravedlnost a oznámil, že registruje novou politické seskupení pod hebrejským názvem Arje Bar Lev a stane se jeho předsedou. Odmítl však, že by chtěl kandidovat do Knessetu. Stále se ale chce stát starostou Jeruzaléma a zúčastnit se příštích komunálních voleb.
Nicméně současně chce vést kandidátku svého hnutí ve volbách do Parlamentu a usilovat o křesla premiéra. Doufá, že při první účastí ve volbách v získání 20 mandátů v izraelském 120 členném parlamentu. Gajdamakem placené průzkumy údajně zjistily, že jeho hnutí by mohlo získat 17 až 23 křesel.
Během loňské letní Druhé libanonské války nechal Gajdamak na jižní pláži Nicanim postavit stanovou vesnici, která hostila tisíce rodin, jež uprchli před válkou ze severu. Gajdamak na projekt přispěl celkem 15 miliony dolarů (cca 325 milionů českých korun). V listopadu 2006 zaplatil týdenní pobyt v Eilatu pro stovky obyvatel Sderotu, kteří trpěli zvlášť intenzivním raketovým ostřelování z pásma Gazy.
Časopis Marker informoval, že nejbohatším Izraelcem je další ruský Žid Lev Levyev, který má kontrolní podíl ve společnosti Africa Israel, uskutečňující velké investice v zahraničí. Jeho majetek je odhadován na 6 miliard dolarů, tj. více než 120 miliard korun. Těsně za ním je Arkadi Gajdamak, jehož majetek by měl být jen nepatrně nižší hodnoty.
Přestože s pomocí trpícím obyvatelům města Sderot je na veřejnosti spojován zejména Gajdamek, významnou pomoc jim poskytuje prostřednictvím své nadace Lev Echad (Jedno srdce) i Levyev. Gajdamakovi dobrovolníci si ve Sderotu hrají a pracují s dětmi, pomáhají s úklidem domů a zařizováním nákupů pro lidi, kteří se bojí opustit své domy.
Jeho Achillovou patou je však údajná účast na zbrojních dodávkách angolské vládě – na obchodech, kterým se ve Francii začalo říkat „l'Angolagate“ a kvůli nimž francouzské soudy požádaly Izrael o Gajdamakovo vydání. Gajdamak ale poskytl též dary řadě izraelských charit, jakoby si chtěl zařídit odpustky, včetně Magen David Adom, Chabad a Hacolah.
O tom, jak izraelský socialismus přerostl v prosperující kapitalismus, svědčí i další Gajdamakovy obchody. Nedávno nakoupil 51 % řetězce supermarketů Tiv Team. I když cena společnosti je odhadována na 448 milionů šekelů (110 milionů dolarů, 2,24 miliardy českých korun), za svůj podíl zaplatil 100 milionů dolarů (přibližně 400 milionů šekelů, více než 2 miliardy korun).
Dne 5. června 2007 byl obchod oficiálně potvrzen. Nový majitel plánuje uzavírat řetězec obchodů o šabatu a prodávat pouze košer potraviny. Řetězec, původně zaměřený na ruské přistěhovalce a prodávající dovážené a nekošer potraviny, má dne 23 supermarketů a 3,5 % podíl na trhu potravin. Plánováno bylo rošíření počtu prodejen na 60 v roce 2009. Příjmy za rok 2007 jsou odhadovány na 1,3 miliardy šekelů (6,5 miliardy korun), v roce 2006 to byla 1 miliarda šekelů (5 miliard korun). Tiv Taam má za cíl stát se třetím největším izraelským řetězcem.
Akvizice Tiv Taam je čtvrtou Gajdamakovou koupí v poslední době – následuje po koupi realitní společnosti Ocif Investments and Development Ltd. , Gilon Investments (1979) Ltd.a Ameris Holdings Ltd. , hlavního akcionáře Izraelského petrochemického průmyslu (Israel Petrochemical Enterprises Ltd. ). Tyto tři koupě, bez Tiv Taam, ho stály 850 milionů šekelů, tj. 4,25 miliardy korun.
Ruským Židům narostla křídla; je zde i další židovský bankéř Vladimir Josifovič Slucker, jenž zatím pořád sice žije v Rusku, ale právě plánuje spustit zcela novou, 24 hodin vysílající, mezinárodní židovskou satelitní televizi. Mělo by se jednat o zpravodajský kanál obdobného formátu jako je CNN, BBC nebo Al Džazíra, který by měl objektivním zpravodajstvím čelit antisemitismu a protiizraelským náladám.
„Věřím, že mezinárodní židovská televize je nezbytností,“ uvedl Slucker pro Arutz Sheva. „Židovské světové společenství v současnosti čelí a bude i v blízké budoucnosti nadále čelit celosvětovým výzvám.“
Slucker je členem horní komory ruského parlamentu, Rady federace, kde zastupuje Čuvašskou republiku a zastává funkci místopředsedy komise pro průmyslovou politiku. Je otevřeným stoupencem prezidenta Vladimira Putina. Rozsah jeho osobního majetku není znám, nicméně údajně v letech 2005 a 2006, kdy stál v čele Ruského židovského kongresu, daroval této organizaci každoročně 250.000 dolarů (cca 5 milionů korun).
Nepobíral tehdy žádný plat, přestože se říká, že činnosti Kongresu věnoval až 70 % svého času. Jeho žena Olga vlastní v Moskvě síť fitness klubů. A nová televizní stanice bude mít co vysílat rovněž o izraelsko - ruských obchodech. Pokud uspějí současná jednání s Ruskem, dostane se území ve středu Jeruzaléma pod přímou kontrolu ruské vlády.
Předmětem jednání je tzv. Ruská enkláva (Russian Compound), pojmenovaná podle toho, že byla kdysi vybudována a vlastněna ruskou carskou vládou. Původně se jednalo o jeden z prvních komplexů postavených mimo hranice Starého jeruzalémského města, a to za účelem ubytování tisíců pravoslavných ruských poutníků, kteří Svaté město navštěvovali.
Ačkoliv téměř dvacetiakrová oblast v srdci Jeruzaléme, mezi ulicemi Jafskou, HaNeviim a Šivtej Jisrael, byla kdysi pulsujícím centrem s působivými stavbami, nyní je užívána především jako sídlo soudu a nápravného zařízení. Ruská vláda informovala, že by areál ráda odkoupila za cenu 100 milionů dolarů, tj. více než 2 miliardy českých korun.
Na scéně se objevil též třiapadesátiletý ruský průmyslník Moše Kantor, který byl 28. června 2007 v Bruselu hlasováním Valného shromáždění zvolen novým prezidentem Evropského židovského kongresu. Narodil se v Moskvě a vystudoval technické vědy na Moskevském aviatickém institutu specializaci „automatické systémy řízení vesmírných létajících zařízení“. Získal rovněž titul kandidát technických věd. Je autorem více než 30 vědeckých prací a vynálezů. Je prezidentem Národního institutu korporativní reformy, neziskové nevládní organizace, sdružující prominentní politiky, podnikatele a ekonomy, zaměřené na poskytování podpory ruským podnikům.
V době, kdy byl předsedou Koordinační rady největšího ruského agrochemického podniku, akciové společnosti Akron, byla společnost Ruskou průmyslovou a obchodní komorou a Svazem výrobců a podnikatelů Ruska osmkrát vyhodnocena jako „Nejlepší ruský podnik.“ Založil rovněž Muzem avantgardního umění, vystavující výjimečnou sbírku děl ruských umělců židovského původu, kteří měli významný vliv na rozvoj malířství ve 20. století. V roce 2004 stál u založení Centra evropského židovského kulturního výzkumu Univerzity Tel Aviv.
Je též zakladatelem Nadace světového fóra holocaustu (World Holocaust Forum Foundation). Ta v roce 2005 při příležitosti 60. výročí osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) uspořádala v Krakově mezinárodní fórum „Ať můj lid žije!“ (Let My People Live!”). Tehdejší polský prezident Alexander Kwasniewski udělil Vjačeslavu Kantorovi Velitelský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky – za jeho podíl na obnovení židovsko-polských vztahů a pomoc při zachování paměti holocaustu pro další generace. A aby ruských miliardářů v Izraeli nebylo málo, zapojil se do byznysu další, jenž vydělává s pomocí firmy Africa Israel.
Tato stavební společnost, jež má své divize také v Evropě (ČR, Srbsko, Rumunsko a Bulharsko), je vlastněna zbožným ruským Židem z bucharské komunity charedim a diamantovým magnátem Levem Levyevem, který nyní expanduje do Střední Ameriky. (Slovo Charedim je odvozeno od slova charada (strach), které může bývá interpretováno jako „Ten, kdo se třese ve strachu při Jeho slovu." Ultraortodoxní židé charedim jsou vnitřně diferenciovanou skupinou, dělí se nejen podle náboženských hledisek, ale také podle vztahu ke státu – obecně je postoj charedim ke Státu Izrael velmi rezervovaný a pragmatický. Někteří charedom však jeho existenci vůbec neuznávají, protože nebyl založen mesiášem, ale sekulárními sionisty...)
Africa Israel je nadnárodní podnik, který si udělal jméno výstavbou v Rusku a USA, nyní koupil ve městě Panama stavební pozemek za 10 milionů dolarů (více než 200 milionů korun). Má v úmyslu zde postavit 73 patrový mrakodrap, v němž bude na 100.000 čtverečních metrů podlahové plochy a 355 bytů. Náklady budou činit na 86 milionů dolarů (více než 1,7 miliardy korun).
Dodnes se bucharští Židé v Izraeli sdružují v Bucharském židovském kongresu. Jeho předsedou není nikdo jiný, než miliardář Lev Levyev. Bucharská čtvrť je jedna z prvních, vybudovaná mimo hradby Starého jeruzalémského města. Bucharští přicházeli do Jeruzaléma ze Střední Asie od poloviny 19. století. Někteří stále ještě hovoří bucharštinou, která je dialektem perštiny. Do Střední Asie se dostali jako potomci Židů odvlečených do babylonského zajetí.
Lev Levyev má 51 let a jeho majetek je odhadován na více než šest miliard dolarů (kolem sta miliard korun). V žebříčku nejbohatších lidí světa, sestavovaném časopisem Forbes, jej to však řadí až na 210. místo na světě. Ale je v tom nějaký rozdíl, když má někdo na kontě sto milionů USD, nebo skoro pět miliard? Ani jednu tuto sumu stejně neutratí, ani kdyby žil sedm životů... Inu, fanatičtí sběratelé rozličných bankovek.
Převzato s laskavým svolením autora z Bretislav-Olser.enface.cz
