Rozkmotřit se v rámci vedení partaje pět dní před termínem povinného odevzdání kandidátních listin je víc než riskantní. Může to být i politicky sebevražedné. Zejména v případě strany, které je pod prahem vstupu do parlamentu.
Odborně se tomu prahu říká uzavírací klauzule a v Izraeli je stanovena na 3,25 procent. Strana, která v tamním proporčním volebním systému na tuto hranici nedosáhne, v Knesetu nebude. Aktuálně právě to hrozí relativně nové formaci Duch sionismu, politické alianci, kterou 27. července 2022 dali dohromady předsedkyně strany Yamina, ministryně vnitřních věcí Ayelet Šakedová, a šéf frakce Derech Eretz, ministr komunikací Yoaz Hendel. V obou případech se jedná o pravicové subjekty. Politici Ducha sionismu doufali, že se jim spojením podaří odvrátit hrozbu, že po volbách z 1. listopadu zůstanou před branami parlamentu.
Zatím je to marná naděje. Od 28. července do 8. září se uskutečnilo 24 průzkumů volebních preferencí, přičemž drtivá většina z nich (21) hlásila, že Duch sionismu volební práh nepřekoná. Pouze výsledky tří šetření dávaly straně šanci na zisk čtyř křesel ve 120členném Knesetu. Ayelet Šakedová sice v médiích tvrdila, a tak trochu tím možná přesvědčovala sama sebe, že její partaj je nová a voliči potřebují čas, aby si zvykli a tak podobně, ale ať dělala co dělala, uzavírací klauzuli 3,25 procent ne a ne překonat.
Možná si čtenáři řeknou, proč se vlastně této partaji tak podrobně věnuji, když má mizivou šanci se do parlamentu dostat a ovlivnit formování budoucí koalice. To je samozřejmě správný postřeh, nicméně na druhou stranu platí, že pokud by v Knesetu alespoň čtyři křesla obsadila, mohlo by to mít na formování budoucí koalice dost zásadní vliv. (A o výsledku voleb rozhodují voliči, nikoli předvolební průzkumy.) Na mysli mám tzv. úzkou pravicovou vládu vedenou Likudem (Benjaminem Netanjahuem) a jeho spojenci – ultraortodoxními stranami Šas a UTJ a alianci náboženských sionistů a partaje Otzma Yehudit. Dvě posledně jmenované partaje také prožily krátké období politického rozvodu, když 15. srpna 2022 Otzma Yehudit oznámila, že se odděluje od náboženských sionistů a bude kandidovat samostatně, nicméně lídr národně-náboženského pravicového opozičního bloku Netanjahu (dále „Blok Bibi“) okamžitě pochopil, že by to blok jako celek oslabilo a jako zkušený matador přiměl obě strany, aby se usmířily a kandidovaly spolu; zpráva o společné kandidátce obou se pak objevila na serverech 26. srpna 2022.)
„Blok Bibi“ má dle průzkumů průběžně víc hlasů než dosluhující vládní koalice. V posledních pěti, které se konaly od 1. do 8. září 2022, se pohyboval jeho zisk mezi 58 a 60 mandáty (ze 120), na nadpoloviční většinu sice nedosáhl, nicméně je to stále lepší výsledek než mají všechny ostatní strany vládní koalice dohromady. Je tomu tak proto, že arabská aliance Společný seznam, která získává v průzkumech standardně pět nebo šest hlasů, má nulový koaliční potenciál (a o tolik pak má „Blok AntiBibi“ méně.) Pro případné kritiky, kteří by chtěli poukázat na údajný izraelský „politický rasismus“: členem vládní koalice je jiná arabská strana – Raam.
Pokud by se Duch sionismus alespoň se čtyřmi hlasy do parlamentu dostal, byl by nejpřirozenějším spojencem „Bloku Bibi“ a mohl by přispět k získání nadpoloviční většiny. I když ani to tak zcela neplatí a neplatilo to vlastně od vzniku této partaje (izraelská stranická politika je neuvěřitelně spletitá a mnohonázorová dle vzorce tři Židé = 4 názory). Problém je v tom, že zatímco Ayelet Šakedová, ačkoli by také preferovala širší národní vládu (pravice – centristé – levice), nebrání se jít do nějakého koaličního svazku s Netanjahuem (a jeho spojenci včetně ultrapravicového Itamara Ben Gvira z partaje Otzma Yehudit), zatímco dvojka na jejich seznamu a šéf frakce Derech Eretz Yoaz Hendel je zásadně proti jakémukoli vládnímu holportu s Netanjahuem (připomeňme: trestně stíhaným jako např. v ČR Andrej Babiš). Stejně odmítavý postoj vůči Netanjahuovi mají ostatní strany nynější koalice čili jako jediný možno spojenec se jeví Duch sionismu, jenomže ten zase nemá podporu voličů.
Míří tedy Izrael k dalšímu volebnímu patu? Nejspíš ano. A od neděle 11. září 2022 se mu ještě víc přiblížil.
Ráno toho dne se totiž objevila zpráva, že Šakedová a Hendel se rozcházejí, jejich politické partnerství skončilo. Oficiálně kvůli výše zmíněnému rozdílu (Šakedová: S Netanjahuem za jistých podmínek ano, Hendel: S Netanjahuem nikdy). Vedle toho, že oba na sebe nakydali něco politické špíny je pikantní i to, že podle serveru The Times of Israel oba dali najevo, že povedou tuto stranu („indicating they will each lead the party“), což je samozřejmě naprostý nesmysl. Předsedkyní a lídrem je Šakedová, těžko může být lídrem i Hendel.
Informace, která se objevila 11. září na serveru Arutz Ševa, nicméně naznačují, že za rozpadem Šakedová – Hendel může být ještě něco jiného. Strana Židovský domov, za níž byla v letech 2013 až 2018 Šakedová poslankyní v Knesetu a které byla nabídnuta místa na kandidátce Ducha sionismu, dala Šakedové ultimátum, aby ukončila partnerství s frakcí Derech Eretz, neboť Židovský domov odmítá hrát roli „fíkového listu“ v sekulární straně, která nereprezentuje náboženský světonázor, na jehož základě strana (Židovský domov) vznikla. „Nejsme tu proto,“ upozorňuje Židovský domov, „abychom získali místa ve vládě, ale abychom prosazovali hodnoty nábožensko-sionistické komunity v příštím Knesetu, což nebude možné realizovat v rámci současné struktury strany Duch sionismu.“ Načež přišlo 11. září 2022 a partnerství Šakedové s politiky frakce Derech Erez skončilo.
Teď už můžeme jen sledovat, jak se nejnovější vývoj promítne do předvolebních preferencí a posléze, a to především, do voleb 1. listopadu 2022. Mohu-li si tipnout, Ayelet Šakedovou jen zázrak zachrání od stejného údělu, který čeká Naftaliho Bennetta, expremiéra a bývalého šéfa strany Yamina, po němž ji převzala: alespoň na čas odchod z politiky. Rozdíl je jen v tom, že Bennett se dobrovolně rozhodl v listopadových volbách nekandidovat a politický život opustit. K témuž vyzval Šakedovou i předseda Národní náboženské strany Bezalel Smotrič. Hlasy pro ni jsou prý lístky hozenými do odpadkového koše, čímž dojde k poškození pravice.
Šakedová se ovšem vyjádřila 11. září docela jinak. Izrael se podle ní nemůže chovat jako nějaká malá a konfliktní komunita v exilu. Tváří v tvář národním výzvám a historickému poslání lidu Izraele si něco takového nemůže dovolit. „Spirála, do které jsme v posledních letech vstoupili, se musí zastavit. Stát Izrael potřebuje širokou a stabilní národní vládu, která se bude starat o životní náklady, správu věcí veřejných a další naléhavé problémy. Vláda, jejíž těžiště bude v pravicovém táboře, která bude vědět, jak napravit neduhy v demokratickém aparátu izraelského státu.“ Dodala, že řeči NETANJAHU ANO – NETANJAHU NE a bojkoty z těchto postojů vycházející ničí Izrael. Odmítá účastnit se této „hry bojkotů“ na zádech izraelských občanů. „Pokud budou bojkoty pokračovat, v žádném případě nedovolím, aby byla země zatažena do dalších voleb,“ říká rozhodně. A směle zní i její další výrok: „Po nadcházejících volbách udělám vše pro to, aby vznikla stabilní a široká vláda, ale pokud budou bojkoty pokračovat, postarám se o vytvoření pravicové vlády – svým způsobem.“
Tak si na to počkejme.