29.6.2022 | Svátek má Petr, Pavel


IZRAEL: Vláda přeletěla kukaččí hnízdo jen jednou

24.6.2022

Aspoň jsem to zkusil, mohl si říct dosavadní izraelský premiér Naftali Bennett po vzoru postavy z Formanova filmu Přelet nad kukaččím hnízdem. Jeho pokus vybudovat a vést vládu, která odstaví od moci Benjamina Netanjahua, vydrží celé funkční období, a ještě třeba posune zemi o něco dál, skončil skoro přesně po roce. Je to neúspěch? Záleží na úhlu pohledu.

Vlády se jen zdánlivě rozpadají z jednoho důvodu. V případě té, kterou v Izraeli vedl Bennett, byla bezprostřední příčinou ztráta většiny v parlamentu. Z těsně většinové koalice odpadali poslanci už nějakou dobu, a premiérova pidistrana se dokonce smrskla na polovinu.

Jenže za touto kulisou jsou i jiné důvody, rozpad vlády odstartovala nemožnost schválit zákon, jímž se řídí správa izraelských osad na Západním břehu, čímž vznikla krizová situace. Na vině je i fragmentace stran, kterým stačí 3 a čtvrt procenta, aby se dostaly do parlamentu. Dále přílišná svéhlavost poslanců, z nichž většina si myslí, že jsou vlastně premiéři, obrovská šíře koalice osmi stran, sahající zleva doprava a od židovských nacionalistů k arabským islamistům, a tak bychom mohli ještě chvíli pokračovat.

Vláda se rozpadá také v okamžiku, kdy země míří do dalšího covidového období – ano, v Izraeli se o něm už mluví –, a také začínající socioekonomické krize, která se projevuje stavbou protestního stanového městečka kvůli cenám bydlení.

Neúspěšně, ale důstojně

Odchází tato vláda se ctí? Navzdory jejímu předčasnému pádu se dá říci, že ano. Nerozpadla se kvůli korupční aféře. Přečkala teroristické útoky i nebezpečí vyhrocení situace na frontě s Hamásem i Hizballáhem. Je to vláda, která ukončila éru Benjamina Netanjahua, kterého jeho pravicoví soupeři nenáviděli snad ještě více, než židovští levičáci nebo arabští poslanci.

A ano, byla to první koaliční vláda, na níž se podílela arabská strana, konkrétně islamistická Raam. Podařilo se znormálnět myšlenku, že taková koalice je možná, a také se začalo s přípravami velkých infrastrukturních investic do dosud zanedbávaných arabských oblastí – Arabové představují v Izraeli 20 procent obyvatel, a stěžují si na znevýhodnění v oblasti zaměstnanosti, bytů, vzdělání i dopravy.

V neposlední řadě platí, že koalice vedená Naftali Bennettem a Jairem Lapidem se rozpadla v dobrém a v jistém ohledu bude pokračovat, oba partneři a soupeři o sobě dokonce mluví s respektem.

Na počátku byl dramatický slib pravičáka Bennetta, který přímo v televizním studiu podepsal prohlášení, že nezasedne ve vládě, jíž by předsedal centrista Lapid. Teď Lapidovi, dosud místopředsedovi vlády, předal premiérské žezlo až do říjnových předčasných voleb. V tomto smyslu vláda selhala, protože měla ukončit sérii předčasných voleb, teď půjdou Izraelci k pátým během tří let.

Za Bibiho (ne)bylo líp

Je tu ještě jeden důvod, proč se koalice rozpadla, a to neustálé tvrdé útoky bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, který se chce vrátit k moci, takříkajíc pod heslem za Bibiho bylo líp – například bezpečněji.

Nelze si nevšimnout určitých podobností s českou situací. I u nás křehká koalice, složená s četných a ideologicky různorodých stran, drží pohromadě díky snaze udržet v opozici dosavadního premiéra. Navíc politika, který je viněn z korupce, používá problematické politické postupy, jako je populismus, a útočí na vládu všemi prostředky.

U nás vláda drží, v Izraeli právě padla. V Izraeli není typické, aby vláda vydržela celé funkční období, v průměru vládne asi dva roky. Jsou různé názory na to, proč tomu tak je, od problematického volebního systému, který umožňuje tříštění stran a destabilizuje vlády, až po nedostatečnou politickou kulturu, která netrestá porušování nepsaných pravidel a odpouští lhaní. Tuto otázku si můžeme klást také – pro změnu pro naše poměry.

V Izraeli končí Bennettova vláda, a možná i jeho politická kariéra. Nacionalista Bennett nemusel být ideologicky každému po chuti, ale vládl trochu jinak – a aspoň to zkusil. Heslem jeho kabinetu bylo „obnova důstojnosti“. Izraelci teď budou vyhlížet někoho, kdo to nejen zkusí, ale nakonec se mu to povede. Tak jako tomu indiánovi v Přeletu nad kukaččím hnízdem.