Několikatýdenní neklid a nepokoje v Jeruzalémě se v pondělí proměnily ve válku Izraele s palestinským Hamásem v Pásmu Gazy.

Před zhruba třemi týdny stálo na začátku napadání ultraortodoxních židů mladými Araby v Jeruzalémě, kteří své provokace natáčeli a umisťovali na sociální síť TikTok. Následoval protestní pochod protiarabské izraelské skupiny Lehava Jeruzalémem, který skončil potyčkami s Araby i izraelskou policií a dalšími arabskými útoky na izraelské civilisty. Násilnosti se nevyhnuly ani jeruzalémské Chrámové hoře, na které mají muslimové třetí nejposvátnější místo islámu, mešitu Al-Aqsá, kde musela zakročit izraelská policie. Arabské vášně rozdmýchal i postní měsíc ramadán, zrušení palestinských voleb předsedou samosprávy Mahmúdem Abbásem a jeden soudní spor. Židovské organizace se snaží na základě zákonného nároku vystěhovat třináct rodin izraelských Arabů z východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh a na místě jejich domů postavit bytové jednotky pro Židy. Soud nařídil Arabům odchod, ale někteří se odvolali k izraelskému Nejvyššímu soudu, který měl rozhodnout v pondělí.

Arabské násilí propuklo naplno v pátek, kdy po útocích na izraelské policisty vstoupily na Chrámovou horu bezpečnostní složky, aby Arabům zabránily v házení kamení a zápalných láhví na řidiče projíždějící po silnici pod horou.

Izrael udělal, co mohl, aby Araby uklidnil. Zakázal vstup na Chrámovou horu židům, aby předešel provokacím, a v pondělí, na Den Jeruzaléma na počest sjednocení města v roce 1967, odklonil tradiční pochod židovských nacionalistů mimo Muslimskou čtvrť Starého Města. Nejvyšší soud zase odložil vynesení rozsudku v kauze vyhoštění arabských rodin. Nic ale nepomohlo a násilnosti pokračovaly. Zraněny byly stovky Palestinců a nejméně dvě desítky policistů.

Palestinská samospráva i Hamás ovšem odsoudily údajný „vpád izraelské policie do mešity al-Aqsá“ a vyvolaly takový mezinárodní hněv vůči Izraeli, že se dvakrát sešla Rada bezpečnosti OSN. Odsuzující prohlášení však pokaždé zablokovaly Spojené státy.

V pondělí večer vstoupil do hry Hamás, aby ukázal Palestincům, že jen on se dokáže Izraeli postavit. Spustil mohutnou baráž raket na izraelská města, včetně Jeruzaléma. Izraelská armáda zahájila letecké odvety a země se ocitla v nejhorším vojenském konfliktu od operace v Pásmu Gazy v roce 2014.

Do pátečního rána teroristé vypálili přes 2000 raket, z nichž zhruba tři čtvrtiny zasáhly Izrael a ostatní spadly do Pásma Gazy. Zabily devět Izraelců, včetně pětiletého dítěte, a zranily desítky lidí. V úterý Hamás zamířil i na Tel Aviv a ve středu na jaderný reaktor v Dimoně. Hnutí totiž podle svého vůdce Ismaíla Haníji bojuje „za celou Palestinu a všechny muslimy“.

Izraelské odvety jsou tvrdé. Letectvo bombardovalo stovky teroristických cílů, jako zbrojní továrny, velitelská stanoviště, pozorovatelny, vojenská zařízení, odpaliště raket Hamásu a Islámského džihádu, ale především síť tunelů. Armáda také obnovila cílené útoky na velitele teroristů a nejméně dvacet jich zlikvidovala, včetně nejbližších spolupracovníků vrchního velitele Hamásu Muhammada Dajfa. Ve čtvrtek večer armáda vydala vágní prohlášení, které si světová média vysvětlila jako zahájení pozemní operace, ale šlo o léčku – Hamás tomu uvěřil a jeho členové vstoupili do tunelů, aby se na vojáky připravili. Ti ale nepřišli a místo nich na tunely zaútočilo na 160 izraelských bombardérů, které pozabíjely stovky ozbrojenců. Hamás ale uvádí jen 120 mrtvých Gazanů a skoro 600 zraněných. Mluvčí izraelské armády však zdůraznil, že nejméně polovinu mrtvých Palestinců tvoří ozbrojenci, zatímco druhou oběti raket teroristů, které dopadly do Gazy; Izrael na civilisty nemíří a obyvatele bombardovaných objektů předem varuje.

Už v úterý odpoledne Hamás Izraeli vzkázal, že si přeje příměří, ale ten to odmítl. Klid bude, až armáda splní „určité cíle“, uvedl její mluvčí – tedy až Hamás dostatečně zdecimuje a odradí od dalších útoků. Připravil se na delší válku a povolal záložníky, zatímco vedení Hamásu a Islámského džihádu zalezlo do skrýší a podzemních krytů.

V Jeruzalémě dál pokračují nepokoje a protižidovské násilnosti vypukly i v mnoha arabských městech v Izraeli. V Lodu se dokonce v úterý odehrála „Křišťálová noc“, kdy místní Arabové zapálili tři synagogy a řadu židovských obchodů a aut. A v noci na čtvrtek se násilnosti vymkly kontrole – v řadě měst napadali Arabové Židy a ke zděšení většiny Izraelců a jejich politiků i židovští extremisté Araby. Na Západním břehu, kde už minulý týden Palestinci zastřelili izraelského studenta, zase zesílily útoky na izraelské vojáky, při nichž do pátečního večera zemřelo devět Palestinců a na 500 dalších bylo zraněno.

Izrael si válku s Hamásem nepřál a byl do ní vtažen proti své vůli. Chtěl se jí vyhnout i proto, že blok odpůrců premiéra Netanjahua sestavuje novou vládu a potřebuje podporu arabské strany Raam. Ještě v pondělí to vypadalo nadějně a Raam navzdory násilí v Jeruzalémě slíbil, že bude s budoucím kabinetem spolupracovat. Když ale vypukla válka s Hamásem, předseda Raamu Mansúr Abbás jednání zastavil. Ve středu pak překvapivě prohlásil, že až konflikt skončí, bude v rozhovorech pokračovat, a dokonce jako první arabský politik vyzval izraelské Araby ke klidu. Jenže válka nekončí – Hamás odpaluje rakety dál a izraelská vláda schválila rozšíření operace.