Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Zatímco Žid, který shodí a kopne si do jeptišky vyvolá světové pohoršení, byť jistě oprávněné, tak nad muslimem, který uřeže učiteli dějepisu hlavu, se jen zanedbatelně mávne rukou, "no a co"... Zde můžeme vidět totální morální inverzi. Jakákoli i sebemenší pochybení u Židů a Izraele se hodnotí násobně hůře a více než u pochybení všech ostatních.

Ano, souhlasím. Možná to ti útočníci berou tak, že když jsou napadáni Židé v nominálně křesťanských zemích, mohou být adekvátně napadáni křesťané v zemi židovské. Vlády to verbálně odsoudí, přijme nějaké "opatření" a karavana jde dál.

Mno, uniformovaný kristobijec za trest dostal dostal 30 dní basy, což v době války lze spíše pokládat za odměnu.

Srovnejme s rokem vězení pro Kevina Crehana,

který "znesvětil" kliku místní mešity, když na ni položil plátky slaniny. Vzhledem k dominanci muslimstva v královských věznicích se de facto jednalo o rozsudek smrti. Viz:

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/440347/zne...

Žiji v Izraeli skoro 40 let a nikdy jsem nejen útoky ale vůbec žádné negativní reakce proti křesťanům ze strany Židů nepozoroval. Samozřejmě je křesťanská menšina mezi Araby terorizovaná svými muslimskými spoluarabay. I mezi Židy se mohou najít primitivové a zločinci, ale není to typické. Většina protikřesťanských útoků stejně jako i dalších židovských zločinů se vždy po čase ukázala jako provokace a fake. Případům, jako ničení kříže nebo napadení jeptišky, je společné bleskové opublikování ve všech světových médiích, v souladu s organizovanou snahou všestraně Izrael pomluvit a oslabit. Globálnímu tažení (PR firmy, média, univerzity, Katar, Čína, progresivisté, aj.) proti Židům nejlépe poslouží užiteční idioti věnující celé dny vyhledávání všeho negativního, ať je to jakkoli absurdní, okrajové nebo zřetelně vykonstruované.

Mnozí z těch užitečných raději jezdí do Egypta než do Izraele (je to tam sice špinavější a nebezpečnější ale levnější), avšak o milovaném Egyptě by neměli co pozitivního psát (15% křesťanského obyvatelstva tam žijí bez práv, je tam špína a bída, a turista umírá na špinavé jídlo nebo ho sežere žralok), tak je jednodušší si vyhledat ve světovém tisku něco protiizraelského - to je opravdu snadná práce (pro líného publicistu).

Navzdory těmto skutečnostem se ztotožňuji s prohlášením jednoho z křesťanských vedoucích Davida Nováka z CB:

Protože se na mě někteří obracejí s otázkou, proč jsem podepsal petici Deklarace křesťanských vedoucích proti antisemitismu (Deklarace křesťanských vedoucích proti antisemitismu), odpovím veřejně.

Podpisem netvrdím, že souhlasím se vším, co dělá Izrael a jeho vláda. Nesouhlasí s tím ostatně ani mnoho samotných Izraelců. Jenže kritika či kritická reflexe Izraele není a nikdy nesmí být záminkou pro antisemitismus. Tato hranice se dnes záměrně a stále častěji stírá.

Izrael má k dokonalosti daleko — stejně jako jakýkoli jiný stát. Přesto platí slova Z. Žabotinského (1880–1940, významný židovský politický myslitel, novinář, spisovatel a jeden z klíčových představitelů sionismu): „Jsme národ jako všechny ostatní národy... požadujeme právo mít své vlastní darebáky, jako je mají ostatní národy.“ Jinými slovy: Izrael nemá být bezchybný. Má mít stejné právo na existenci a stejné zacházení jako kdokoli jiný. Nic víc — ale rozhodně ani nic míň.

Kde vidím antisemitismus? Často tam, kde se tváří jako „jen kritika Izraele“. Uvedu pár příkladů

Podle údajů britského ministerstva vnitra čelí britští Židé, přestože tvoří jen 0,5 % populace, téměř čtvrtině všech trestných činů z nenávisti a je pětkrát pravděpodobnější, že se stanou terčem útoku než příslušníci jiných náboženských skupin. V USA se počet antisemitských incidentů v roce 2022 zvýšil o 36 % a dosáhl historického maxima. Ve Francii směřuje více než 60 % nábožensky motivovaných urážek proti Židům, v Německu pak počet protižidovských zločinů z nenávisti vzrostl z 1 374 incidentů v roce 2012 na 2 639 v roce 2022.

Od roku 2005 se na univerzitách po celém světě pořádá „Týden izraelského apartheidu“. Zároveň:

– žádný „týden myanmarského apartheidu“ za desetitisíce zavražděných Rohingů

– žádný „týden syrského apartheidu“ za statisíce obětí Asadova režimu

– žádný „týden tibetského apartheidu“

– žádné masové studentské protesty proti Íránu, Severní Koreji nebo systematickému pronásledování křesťanů

– žádné pochody kvůli tureckému útlaku a zabíjení Kurdů

A dokonce žádné masové protesty proti teroristům z Hamásu nebo Hizballáhu

Ale Izrael? Ten má vlastní „tematický týden“.

Proč právě Izrael? Proč právě židovský stát? To je otázka, na kterou si mnozí nechtějí odpovědět nahlas.

Izrael s dvacetiprocentní arabskou menšinou je obviňován z apartheidu. Zároveň se mlčí o tom, že v řadě arabských zemí je pro Židy prakticky nemožné žít. To není kritika — to je selektivní slepota. V prosinci 2023 nebyly rektorky tří nejuznávanějších amerických univerzit (MIT, Harvard a Pensylvánská univerzita) schopny jednoznačně odsoudit výzvy ke genocidě Židů, aniž by se uchýlily k formulaci: „Záleží na kontextu.“ Jaký „kontext“ může mít vyhlazení jakékoli skupiny či národa? Představme si, že by někdo něco podobného řekl o genocidě Čechů. Opravdu? Jaký kontext může ospravedlnit výzvu k vyhlazení národa? Zkusme si představit, že by šlo o jinou skupinu. Vyšetřování britské studentské unie v lednu 2023 odhalilo, že Židé jsou na univerzitách běžně šikanováni a zastrašováni; bývá jim nadáváno do „sionistických agentů“. Zpráva také uvádí, že ve formulářích NUS byla opomíjena možnost uvést judaismus, zatímco ostatní vyznání uvedena byla.

Jak říkám, každý náboženský fanatik JE ŠKŮDCE, a je úplně jedno, k čemu se modlí! A přitom téměř jistě slušně zdraví svoje sousedy.

Nejen náboženský - každý fanatik je ohrožením pro ostatní, ať už myšlenkově uvízl v minulosti nebo žije v nějaké vysněné budoucnosti, protože jsou pro něj přítomnost a lidé žijící v ní jen otravnou překážkou.

Vo vláde Izraela sú !vyvolení" sionisti, ktorú bojujú s "vyvolenými" Aláha. A všetci sa cítia nadradení a nenávidia menejcenných gojimov/hriešnych káfirov. Už roky tu píšem, že dnešný Izrael nie je náš spojenec, ale je pre nás hrozbou podobne ako islam.

https://cz24.news/izraelska-armada-znicila-klastor.../

Izraelská armáda v sobotu priznala, že jej jednotky v obci Járún na juhu Libanonu poškodili jeden z objektov patriacich gréckokatolíckej cirkvi. Ide o kláštor rehole Sestier Najsvätejšieho Spasiteľa a školu, ktorú spravovali. Informovala o tom agentúra AFP.

Izraelská armáda vo svojom vyhlásení priznala, že jej jednotky počas odstraňovania „teroristickej infraštruktúry“ v obci Járún poškodili jednu zo stavieb v rámci komplexu cirkevných budov.

Hovorca armády Avichaj Adrai zároveň uviedol, že „na mieste neboli žiadne viditeľné znaky, že ide o cirkevný objekt“.

Izraelské ministerstvo zahraničných vecí zároveň poprelo, že by bol objekt – ktorý označilo za „kláštor“ – zničený. Na sieti X uviedlo, že miesto je „neporušené a bezpečné“, pričom zverejnilo fotografiu dvojpodlažného domu.

Incident v Járúne sa odohral niekoľko dní po tom, čo izraelská armáda vzala dvoch vojakov na 30 dní do väzby za poškodenie sochy Ježiša v prevažne kresťanskej obci Dibl na juhu Libanonu pri hranici s Izraelom. Na sociálnych sieťach sa šírila fotografia vojaka, ako kladivom udiera do hlavy sochy, ktorá bola strhnutá z prícestného kríža.

Strana Náboženského sionizmu - strana fanatikov s nacizoidným myslením:

Bezazel Smotrich - minister financií a zároveň pôsobí ako dodatočný minister na ministerstve obrany so špeciálnymi právomocami pre oblasť Západného brehu, Orit Strocková: Ministerka pre osídľovanie a národné misie, Ofir Sofer: Minister pre aliju a integráciu, Itamar Ben Gvir (Otzma Yehudit): Minister národnej bezpečnosti, Avi Maoz (Noam): Námestník ministra v úrade predsedu vlády

A preto je aj Izrael bezpečnostná hrozba.

Od založení Izraele v roce 1948 se počet křesťanů zvýšil z přibližně 34 000 na více než 185 000 v roce 2025. Křesťané v Izraeli požívají plného občanství, působí v parlamentu, zastávají vládní funkce a žijí v ekonomické prosperitě. Mají jednu z nejvyšších úrovní vzdělání v zemi. Kostely fungují svobodně. Křesťanská svatá místa jsou chráněna. Nazaret, město, kde Ježíš vyrůstal, je prosperujícím městem, kde křesťané a muslimové žijí pod izraelskou svrchovaností, nikoli v obležení.Kontrast s izraelskými sousedy nemůže být větší. V oblastech Judeje a Samaří kontrolovaných Palestinskou samosprávou křesťanská populace prudce poklesla. V Betlémě, kde v roce 1948 tvořili křesťané 86 % obyvatel, je jich nyní méně než 12 %. Zastrašování, zabavování pozemků a islámský tlak vyhnaly tisíce lidí. V Gaze, pod vládou Hamásu, se křesťanská komunita zmenšila na méně než 1 000 lidí. Pronásledování je systematické. Kostely jsou napadány. Lidé jsou nuceni ke konverzi. V roce 2007 byl teroristy zavražděn majitel křesťanského knihkupectví. Vzkaz byl jasný: křesťané nejsou vítáni. Křesťané volí v izraelských volbách. V rostoucím počtu dobrovolně slouží v izraelských obranných silách. Navštěvují izraelské univerzity v vyšší míře než ostatní obyvatelstvo. Vlastní podniky a nemovitosti. Veřejně slaví náboženské svátkyJako křesťané v Izraeli vydal prohlášení ve kterém sdělují, že se hlásí k sionismu, který je čistě biblický svým původem, vírou, rozsahem a praktikou – odráží naše upřímné náboženské přesvědčení a nemění se podle politických cílů„Slibované obnovení Izraele v moderní době má dostatečné biblické opodstatnění jak ve Starém, tak v Novém zákoně,“ pokračovala.„Návrat Židů do země Izrael odráží a potvrzuje věrnou povahu a charakter Boha, který vždy dodržuje své zaslíbené smluvní sliby, čímž posiluje křesťanskou víru, místo aby ji poškozoval nebo podrýval.

Zdá se, že kdo Kritizuje nepřiměřenou Teroristickou obranu Izraele, tedy jen tzv obranu, je Antisemita a hotovo...

No, kdyby taková byla, tak ne.

A útoky budú trvať, kým z územia Veľkého Izraela nevyženú stúpencov judaistického odpadlíka Ježiša, moslimov a nezostanú tam iba príslušníci vyvoleného národa.

Rozhovor Tuckera Carlsona pro New York Times:

https://www.axios.com/2026/02/20/tucker-carlson-mi...

Carlson v rozhovoru popsal izraelskou cestu jako zásadní zkušenost, která podle něj odkryla skutečný charakter americké politiky vůči Izraeli. Rozhovor s Huckabeem nebyl přátelským setkáním dvou konzervativců, ale střetem dvou úplně odlišných světů. Huckabee hájil podporu Izraele nejen politicky, ale i nábožensky. Carlson naopak tlačil na otázky, které jsou v americkém mainstreamu dlouhodobě tabu: proč mají Spojené státy bezpodmínečně podporovat izraelské operace, proč mají nést jejich politické následky a proč se americká zahraniční politika stále více chová jako prodloužená ruka izraelských zájmů.

Právě tento moment ukázal, že starý republikánský konsenzus se rozpadá. Na jedné straně stojí křesťansko-sionistické křídlo, pro které je Izrael nedotknutelný spojenecký projekt a téměř náboženská povinnost. Na druhé straně stojí nová izolacionistická pravice, která se ptá, co z této politiky mají sami Američané. Carlson tuto otázku položil naplno a právě tím narazil. Podle Huckabeeho jsou Židé dědici celého území po Abrahámovi. A to území má hranice celého Blízkého východu, tedy hranice toho, čemu se říká Velký Izrael. Huckabee řekl, že je mu to jedno. A když se Tucker ptal, proč tedy křesťané, kteří z toho nic nemají, neboť nejsou dědici té země po Abrahámovi, musí Izraeli v naplňování Velkého Izraele pomáhat, tak Huckabee doslova vyletěl z kůže a zařval na Tuckera: “Drž hubu, antisemito!” A tím bylo vše odhaleno! Goyim musí sloužit a držet hubu! A kdo nedrží hubu a zeptá se, co z toho máme my jako křesťané, tak se dočká křiku a obvinění z antisemitismu.

ten rozhovor jsem videla, pane Novy. Velvyslanec Huckabee reagoval po celou dobu rozhovoru velice klidne, i kdyz byl neustale Carlsonem provokovany. K zadnemu vyroku ve stylu, jak vy uvadite, nedoslo. Konkretne: pan velvyslanec Huckabee nevyrkl slova: drz hubu antisemito.

Projevy židovského fanatismu a nacismu jsou stejně odporné jako projevy antisemitismu. Jsou to dvě strany stejné mince. Ale v Izraeli se jedná o ojedinělé projevy, které stát nejenže odsuzuje, ale také trestá.

Mýlite sa.

Strana Náboženského sionizmu - strana fanatikov s nacizoidným myslením:

Bezazel Smotrich - minister financií a zároveň pôsobí ako dodatočný minister na ministerstve obrany so špeciálnymi právomocami pre oblasť Západného brehu, Orit Strocková: Ministerka pre osídľovanie a národné misie, Ofir Sofer: Minister pre aliju a integráciu, Itamar Ben Gvir (Otzma Yehudit): Minister národnej bezpečnosti, Avi Maoz (Noam): Námestník ministra v úrade predsedu vlády